Nové poznatky převracejí naše dosavadní přesvědčení o evoluci života na Zemi

Obrovská a pozoruhodně dobře zachovaná sbírka fosilií objevená v Číně zpochybnila myšlenku, že komplexní život náhle rozkvetl během rychlé evoluční »exploze« známé jako kambrijská exploze.

Tato událost, která trvala přibližně od doby před 541 do 513 miliony let, je považována za období, během kterého se poprvé objevila většina dnes existujících skupin zvířat, spolu s podivnou rozmanitostí evolučních »experimentů«, které později zmizely.

Během předchozího období, známého jako Ediakarské období, se předpokládalo, že život byl mnohem méně složitý. Tomuto tvrzení však odporuje nové naleziště fosilií v provincii Jün-nan, známé jako fauna Ťiang-čchuan, které zahrnuje více než 700 fosilií datovaných do doby před 554 až 537 miliony let.

»Objev ukazuje, že zvířecí společenstva kambrického období se neobjevila náhle, jak se dříve předpokládalo, ale že na konci ediakharského období již měla jasné základy a přechodné formy,« uvedl vedoucí výzkumného týmu Gaorong Li z Yunnanské univerzity v čínském Kunmingu.

Ross Anderson z Oxfordské univerzity, rovněž člen týmu, uvedl, že neočekávaná složitost fosilních záznamů vyvolala otázky, zda kambrijská exploze nebyla pomalejším procesem. »Určitě odhalujeme komplexnější obraz původu exploze živočišné rozmanitosti a kdy k ní došlo.«

Když Li začal oblast v polovině roku 2022 zkoumat, očekával, že najde pouze řasy. Místo toho vědci objevili řadu organismů známých jako bilaterálně symetrická zvířata (nebo amfipodi), což jsou zvířata s levopravou symetrií, jejichž jen málo exemplářů bylo dosud v ediakharském období nalezeno.

Patří mezi ně dva nové druhy deuterostomů, což je velká skupina, která zahrnuje i obratlovce, což naznačuje, že tato skupina byla v té době již rozmanitá.

Některé fosilie byly identifikovány jako kambroernidae, skupina se stočenými těly a vláknitými chapadly, o jejichž existenci před kambriem nebylo známo. Existují také fosilie podobné kambrickému organismu Margaretia, který vypadá jako trubice s otvory ve stěnách, »což vyvolává dojem zvířete žijícího uvnitř ventilačního kanálu,« říká Li.

Podle něj je nejčastěji nalezenou fosilií zvíře, které bylo na jedné straně ukotveno k mořskému dnu a na druhé straně mělo trubkovitý výběžek, který se mohl vysouvat ven, což badatelům připomíná »písečného červa« ze sci-fi knih a filmů Duna.

»To naznačuje, že šlo o zvíře, které žilo přichycené ke dnu a tuto strukturu rozšiřovalo, aby se mohlo živit. Další formou je červ ve tvaru klobásy s krátkým, tlustým a zakřiveným tělem, což jasně ukazuje schopnost pohybu,« vysvětluje Li. Tato zvířata jsou zároveň zvláštní i poněkud známá a mohou představovat »evoluční experimenty« z doby, kdy život zkoušel různé tělesné plány a ekologické adaptace.

»Už mají základní rysy, které vidíme u moderních zvířat, jako jsou ústa, střeva a sosák neboli hltan, ale způsob, jakým jsou tyto struktury kombinovány, se liší od většiny dnes žijících zvířat. Jinými slovy, ačkoli je jejich celkový vzhled zvláštní, mají základní ‚stavební kameny‘ těla moderních zvířat,« říká Li.

Hádanka

Joe Moysiuk z Manitobského muzea v Kanadě uvedl, že náhlý výskyt většiny moderních typů zvířecích těl ve fosiliích z raného kambria je pro paleontologii »nadčasovou hádankou«.

»Existují silné důvody se domnívat, že jejich předkové museli žít v předchozím období, v ediakarském období, a stopy těchto předků se v posledních desetiletích hromadí. Zachování exemplářů je poněkud hrubé, takže chybí detaily, ale existují formy, které jasně připomínají zvířata,« říká Moysiuk.

Ačkoli fosilní záznamy naznačují, že některé skupiny zvířat existovaly již před kambriem, nevyvrací to myšlenku kambrické exploze. »Místo toho nám to dává lepší časový rámec pro možný začátek této evoluční radiace, přičemž diverzifikace tělesných plánů probíhá přibližně do 30 milionů let, na hranici ediakariánského a kambrického období,« uvádí Moysiuk.

Han Zheng z Čínské akademie věd, který se na studii nepodílel, uvedl, že objev komplexních zvířecích fosilií ve vrstvách starších než kambrium by byl »významným pokrokem pro paleontologii«.

»V posledních desetiletích byla v horninách z pozdního prekambria v jižní Číně nalezena řada uhlíkatých fosilií. Ačkoli většina z nich byla identifikována jako řasy nebo sinice, některé zůstávají nejasné a mohou souviset se zvířaty. K objasnění jejich biologické povahy budou nutné další studie. Pokud se potvrdí, že se jedná o zvířata, mohly by tyto fosilie změnit naše chápání rané evoluce zvířat,« řekl.

(is)

Související články

- Advertisement -

Poslední zprávy