Rušení dětských lékařů? Je to problém, který nesmíme přehlížet, kritizuje hejtmana Kubu Lukáš Blaschko (SOCDEM)

Na Prachaticku dochází k hromadnému rušení dětských lékařů s tím, že budou ordinovat jen přes telefon. »Jsou případy, kdy prostě potřebujete, aby dítě viděl lékař. A pokud se dostupnost osobní péče zhoršuje, je to problém, který bychom neměli přehlížet,« kritizuje kroky vedení kraje v čele s hejtmanem Martinem Kubou v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz okresní předseda Sociální demokracie na Prachaticku a šéf místní organizace Vimperk Lukáš Blaschko.

Co k tomu vedlo? A není to obrovské riziko? Lékaři přece nemohou poznat po telefonu, jestli je dítě nakaženo např. virologicky nebo bakteriálně…

Přiznám se, že tomu rozumím spíš jako signálu problému než jako řešení. Telefonická konzultace může být dobrý doplněk, ale nemůže nahradit vyšetření. Pro rodiče je klíčové vědět, že mají péči dostupnou, ne jen »na telefonu«. A právě tady podle mě vzniká napětí mezi teorií a realitou. Riziko vidím hlavně v tom, že se z výjimečného řešení může stát standard. U některých situací telefon možná stačí. Ale jsou případy, kdy prostě potřebujete, aby dítě viděl lékař. A pokud se dostupnost osobní péče zhoršuje, je to problém, který bychom neměli přehlížet. Jak to budou řešit rodiny bez auta?

Jakou má krok hejtmana Kuby odezvu u běžných občanů? Nechystá se nějaký protest či petice?

Reakce lidí jsou poměrně silné. Ozývají se mi hlavně rodiče, kteří mají obavu, že se péče vzdaluje jejich každodennímu životu. V tuhle chvíli spíš sbírám konkrétní zkušenosti a názory. Pokud se ukáže, že jde o širší problém, tak je samozřejmě na místě bavit se i o dalších krocích.

I my jsme díky tomuto kroku přišli o dětskou lékařku ve Vimperku pro mé dva syny, s níž jsme byli nadmíru spokojeni! A nevíme, jak budeme případnou situaci řešit.

Jak to vnímají sami lékaři? Nejsou i oni z toho poněkud rozčarovaní?

Nechci mluvit za lékaře obecně, ale z toho, co slyším, je situace složitá i pro ně. Nedostatek personálu a tlak na systém je dlouhodobý problém. O to víc je důležité hledat řešení, která budou fungovat nejen »na papíře«, ale i v praxi.

Jak podle vás vyřešit problémy českého zdravotnictví? Především pak nedostatek financování v resortu?

Nemyslím si, že existuje jedno jednoduché řešení. Ale první krok je přiznat si realitu a to, že dostupnost péče v některých regionech slábne. A bez toho, abychom poslouchali zkušenosti lidí i zdravotníků, se žádná smysluplná změna dělat nedá.

Přesto ještě otázku doplním – jak vyřešit to, co je i u vás v kraji typické – aby lékaři neodcházeli do zahraničí, Rakouska, Německa apod.?

To je dlouhodobý problém a není jen o penězích. Je to i o podmínkách, administrativě a celkovém nastavení systému. Pokud chceme lékaře udržet, musíme jim vytvořit prostředí, kde budou chtít pracovat – nejen finančně, ale i profesně. Možná se podívat i na starší modely, kdy byla pro lékaře nastavena pravidla, aby neodcházeli hned po studiu.

Tolik kritizovaný hejtman Kuba vyhrál krajské volby v roce 2024 na celé čáře a utvořil jednobarevnou vládu ODS. Nyní je šéfem hnutí Naše Česko. Jak hodnotíte jeho potenciál – i s ohledem na rychlý start ve volebních průzkumech?

Respektuji výsledek voleb, ale politika se nehodnotí jen podle výsledků, ale hlavně podle dopadů na lidi. A právě ty dopady – třeba v oblasti dostupnosti zdravotní péče – by podle mě měly být předmětem otevřené debaty. Nejde o osobní hodnocení, ale o směr, kterým se věci ubírají.

Projekt Naše Česko může působit jako snaha o moderní a efektivní řízení. Jenže moderní systém by měl lidem věci zjednodušovat, ne je nutit jezdit dál za základními službami. Abych to řekl jednoduše: můžeme mít sebelépe nastavený systém, ale pokud si pro doktora musíte vzít půl dne volna, tak něco není v pořádku. A právě o tom by podle mě ta debata měla být.

Blíží se podzimní komunální volby. S jakými cíli do nich půjde Sociální demokracie?

Za mě je klíčové vrátit politiku víc k lidem a jejich každodenním problémům. Chceme stavět na konkrétních tématech – dostupnost služeb, kvalita života ve městě a transparentní hospodaření. A hlavně otevřít prostor pro lidi, kteří chtějí věci měnit, ne jen komentovat. A čím dál více v okolí slyším, že to lidé začínají vnímat podobně.

Dovolte otázku na závěr z úplně jiného soudku – jste IT specialista. Jak se díváte na šance a rizika fenoménu moderní doby – AI?

AI vnímám jako nástroj, který může být obrovským přínosem, ale i rizikem. Může zefektivnit práci, zlepšit služby a posunout věci dopředu. Ale zároveň klade větší nároky na to, abychom dokázali rozlišovat mezi realitou a tím, co je jen dobře vytvořený obsah. Stejně jako u jiných technologií bude záležet hlavně na tom, jak ji jako společnost uchopíme. A to speciálně ve zdravotnictví, kdy může jít o život samotný, a to je třeba nebrat na lehkou váhu.

I pro mě jako IT specialistu, který denně pracuje s AI, je důležitý osobní kontakt a zdravý rozum.

Petr Kojzar

FOTO – archiv Lukáše Blaschka