Z 30 miliard korun, o které vláda po loňských zářijových povodních navýšila vládní rozpočtovou rezervu, šlo na odstraňovaní škod jen 15,6 mld. Kč. Z toho bylo reálně čerpáno jen 3,5 mld. Kč. Zbylé prostředky využila vláda na jiné účely, např. na sociální služby a dávky nebo na dotace pro obnovitelné zdroje energie. Nejvyšší kontrolní úřadu (NKÚ) to uvedl ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Rozpočet loni skončil se schodkem 271,4 miliardy, což bylo proti plánu o 10,6 miliardy méně. Právě některé nesystémové kroky přispěly podle kontrolorů k lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu.
»Na první pohled jsou některé ukazatele v porovnání s rokem 2023 optimistické: inflace se snížila na 2,4 %, nezaměstnanost zůstala nejnižší v EU, deficit státního rozpočtu byl o 10,6 mld. Kč nižší oproti plánovanému schodku ve výši 282 mld. Kč. Podrobnější rozbor návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2024, který provedl NKÚ ve svém stanovisku, už ale na optimismu ubírá. NKÚ např. zjistil, že bez kladného salda prostředků z EU a finančních mechanismů ve výši 17,5 mld. Kč by deficit rozpočtu naopak překročil plánovanou výši o téměř sedm miliard korun,« konstatoval NKÚ.
Schválený státní rozpočet na loňský rok původně počítal s celkovými příjmy 1940 miliard Kč, výdaji 2192 miliard Kč a schodkem 252 miliard Kč. Kvůli zářijovým povodním vláda navrhla navýšení výdajů a schodku o 30 miliard na 282 miliard korun. NKÚ poukazuje na to, že vláda toto navýšení zdůvodnila právě nutností zajistit peníze na odstraňování škod.
Rozpočtu na příjmové straně pomohly podle NKÚ i příjmy z daně z neočekávaných zisků, tzv. wind-fall tax. V roce 2024 dosáhly 36,7 mld. Kč, ale na řešení vysokých cen energií stát využil jen 12,3 miliardy korun. Velkou část příjmů tak kabinet nevyužil v souladu s původním záměrem této daně.
NKÚ poukázal i na to, že výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly z 40,2 miliardy korun v roce 2020 na loňských 88,5 miliardy Kč. Podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu vzrostl loni na 43,6 procenta HDP, a přiblížil se tak hranici dluhové brzdy, uvedl úřad.
»Ke zlepšení salda státního rozpočtu o 98,8 mld. Kč měl v roce 2024 přispět tzv. konsolidační balíček. Celkové saldo se ale nakonec meziročně snížilo jen o 17,1 mld. Kč, a to mimo jiné kvůli novým výdajům, například na obranu,« uvedl NKÚ.
Politiky čekají těžká dilemata
Poukázal také na údaje z pracovního trhu, které ukazují, že hodinová mzda v ČR dosahuje přibližně poloviny průměru EU a reálná mzda v Česku zaznamenala (spolu se Švédskem) nejvyšší pokles v zemích OECD. Zato daňové zatížení práce v ČR je podle OECD dlouhodobě vysoké.
»Úkolem politiků je rozhodovat o tom, na co máme a na co už ne. A čekají je těžká dilemata. Bez nich ale negativní trajektorii ekonomického vývoje a strukturálních problémů státního rozpočtu nebudeme schopni zvrátit. V této situaci, kdy státní dluh i úroky z něj rostou a vynořují se nové plány, např. na obrovské výdaje na obranu na schválených 5 % HDP, bude třeba rozhodnout, na úkor jakých investic zajistíme zvýšení těchto výdajů. Jsou to těžké otázky, ale musíme si je klást častěji než jindy. Je totiž zřejmé, že si nebudeme moci dovolit všechno, na co jsme zvyklí. Budeme si muset říct, na co opravdu máme a co budeme muset oželet, kde můžeme ušetřit a co budeme muset škrtnout. Bez tvrdých dat a nepříjemných rozhodnutí hrozí, že budoucnost bude ještě dražší. A chudší,« okomentoval vývoj prezident NKÚ Miloslav Kala.
Výdaje na obranu meziročně vzrostly o 152 %
Pokud jde o výdaje státního rozpočtu na obranu, ty vzrostly mezi lety 2023 a 2024 o 152 % a přesáhly 2 % HDP. ČR tak poprvé od roku 2003 splnila svůj závazek vůči NATO, zároveň to ale podle NKÚ vyvolává otázku, zda byly tyto prostředky využity efektivně. Poukázal na to, že jen za prosinec 2024 ministerstvo obrany vyčerpalo přibližně 50 mld. Kč (30 % ročních výdajů kapitoly MO) mj. na úhradu zálohových plateb některých zakázek, nikoliv pořízením techniky jako takové. Za celý rok 2024 dosáhl stav záloh na strategický vojenský materiál rekordních 71,3 mld. Kč. »Skutečnost, že tyto prostředky byly vynaloženy, však sama o sobě nezaručuje posílení obranných schopností ČR,« konstatoval úřad.
Navíc hodnota zakázek, které v oblasti obrany získaly v roce 2024 české společnosti, tvořila méně než 25 % celkové částky. Většina prostředků směřovala mimo ČR. »Klíčové pro vytváření vyšší přidané hodnoty v obranném průmyslu jsou investice do výzkumu. MO však loni alokovalo na výzkum a vývoj pouze 0,2 % svých celkových výdajů. Bez většího zapojení domácího průmyslu a podpory výzkumu se nemusí vyšší výdaje na obranu pozitivně promítnout do české ekonomiky,« varoval NKÚ.
(jad)