Zatímco kontroverzní sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně pomalu klepe na dveře, dnes se uskutečnila pietní akce organizovaná Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) u příležitosti 81. výročí poslední popravy v Malé pevnosti Terezín. Slova »smíření« a »omluva« tu rovněž padla, ovšem v úplně jiných souvislostech. Poslanec a krajský zastupitel Středočeského kraje Tomáš Doležal (SPD) uvedl, že nejprve je třeba ptát se 51 popravených z 2. května 1945 a dalších hrdinů boje proti fašismu, co by tomu všemu řekli.
Poslední a největší poprava v Malé pevnosti Terezín se uskutečnila na den přesně před 81 lety, jen pár dní před koncem války. Na přímý rozkaz K. H. Franka a velitelů pražského gestapa bylo bez soudu zastřeleno 51 českých vlastenců, zejména členů odbojové organizace Předvoj. Vězni byli označeni kódem XYZ pro okamžitou likvidaci. Mezi mrtvými, kteří se nedožili blížícího se osvobození, bylo 48 mužů a 3 ženy. Stalo se tak v momentě, kdy již Adolf Hitler nebyl mezi živými a Spojenci dobyli Berlín.
»V Terezíně se 2. května 1945 konala největší hromadná poprava v našich dějinách. O to horší, že ji nařídil jeden konkrétní člověk, sudetský předák Karl Hermann Frank,« zdůraznil Doležal a dal tehdejšího státního ministra pro Protektorát Čechy a Morava do protikladu s říšskými představiteli, kteří s popravou nesouhlasili. »Ilustruje to, že vztah sudetských Němců k Čechům byl mnohem brutálnější než těch říšských,« připomněl Doležal se zjevnou narážkou na blížící se sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Než začneme tehdejší činy omlouvat a relativizovat, je podle něj třeba se nejprve ptát, co by tomu řeklo 51 popravených před 81 lety v Terezíně. »Co by tomu řekli Gabčík, Kubiš, Morávek, Balabán, Mašín, Fučík… Je to kategorický imperativ!« řekl Doležal.
»Lidský život skýtá mnoho zlomů, proher i těžkostí,« uvedl ve svém projevu 1. místopředseda pražské Trikolory a zastupitel Prahy 3 Josef Sláma. Jedním dechem však připojil, ze v souvislosti s tím, co se dělo Terezíně »zapadají do nicotností a marginálností«. Upozornil, že nikdy v historii se nedělo vůči našemu národu tolik bezpráví jako právě za nacistické okupace. »Kdo chce tyto činy omlouvat, nejen že nemá rozum, ale především nemá charakter. Snažím se na svět nedívat černobíle, ovšem jsem odpůrcem smiřování a omluv. Kdo seje vítr, sklízí bouři,« přirovnal Sláma s dodatkem, že je třeba bránit historickou paměť.
V tom na něj plynně navázal místopředseda KSČM Milan Krajča, jenž konstatoval, že památka obětí z Terezína musí být mementem. »I kvůli těmto obětem se musíme stavět co nejrozhodněji proti těm, co přepisují historii a usilují o revizi výsledků II. světové války,« vyzval Krajča.
Krajský předseda ústeckých komunistů Jaroslav Komínek označil Terezín za místo, kde »ticho mluví hlasitěji než slova«. »Stojíme tváří v tvář historii, kterou nesmíme zapomenout,« pravil Komínek, podle něhož je třeba připomínat, kam až může vést absolutní ztráta lidskosti. V souvislosti s obětmi vyřkl slovo »odpovědnost«. »Máme odpovědnost nenechat minulost upadnout v zapomnění, protože to je první krok k jejímu opakování,« připojil Komínek.
Za mikrofonem vystoupila i Alena Grospičová za Levicové kluby žen (LKŽ), která vyzvala k zastavení zbrojení a k míru ve světě, a tečku za programem udělal šéf ČSBS Jaroslav Vodička, jenž vyjmenoval konkrétně všech 51 popravených z 2. května 1945. »Odpouštět je možné, ale zapomenout nesmíme nikdy,« dodal Vodička.
Kromě ČSBS se na dnešní akci organizátorsky podíleli Československý svaz protifašistických bojovníků a Krajský výbor KSČM Ústeckého kraje. Třetí prezident České republiky Miloš Zeman se pořadatelům oficiálně omluvil, že tentokrát do Terezína nemůže přijet.
Na pietní akci však nechyběli například poslanec SPD a krajský zastupitel Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna, exhejtman Ústeckého kraje a stávající krajský zastupitel Oldřich Bubeníček, dlouholetý poslanec a stávající krajský zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza (STAČILO!), předseda Klubu zastupitelů SPD v Zastupitelstvu hlavního města Prahy Milan Urban, 1. místopředseda KSČM Petr Šimůnek, předseda Odborového svazu Čech, Moravy a Slezska (OS ČMS) Stanislav Grospič, asistent europoslance Ondřeje Dostála Pavel Mrštík, bývalý místopředseda KSČM Václav Ort, rodák z terezínského ghetta Vilém Janouch či Petr Mrázek, předseda Vojenského spolku rehabilitovaných.
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar a Ioannis Sideropulos
Diskuze je uzavřena.