Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním druhém čtvrtletí, na kterou u nás ovšem stále nedosáhnou minimálně dvě třetiny zaměstnanců, vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o 7,8 procenta na 49 402 korun. Reálně, po zohlednění inflace (statistici uvádějí meziroční růst spotřebitelských cen v uvedeném období o 2,4 %), se pak zvýšila o 5,3 %. Česká kupní síla se ale i tak stále ještě nedostala ani na předcovidovou úroveň. Mezi lety 2019-2024 se totiž, jak ukázala analýza společnosti XTB, reálná mzda u nás propadla nejvíce v rámci srovnávaných evropských zemí, a to o 10 %. Způsobila to dlouhotrvající hyperinflace, kterou Fialův vládní kabinet prakticky neřešil. Reálná mzda je tak stále na nižší úrovni než v roce 2019.
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil v letošním 2. kvartálu 41 115 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,2 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky přitom pobírala hrubou mzdu pod hranicí 22 283 Kč a naopak desetina s nejvyššími příjmy měla mzdy nad hranicí 80 856 Kč, lze vyčíst z analýzy Dalibora Holého, ředitele Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Nejvyšší výdělky tradičně v ICT a peněžnictví
Nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy zaznamenali statistici v profesních, vědeckých a technických činnostech (+12,7 %) a ve stavebnictví (+11 %). K nejnižšímu růstu naopak došlo v těžbě a dobývání (+4,8 %) a ostatních činnostech (+5 %).
Nejvyšší mzdové úrovně si podle Holého tradičně užívali zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 87 477 Kč, a v peněžnictví a pojišťovnictví (84 702 Kč). Třetí příčka patřila s odstupem výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (69 598 Kč) a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti (63 235 Kč).
»Nepřekvapující bylo i pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda stále nejnižší a nepřesáhla ani třicetitisícovou hranici (29 270 Kč). Druhá nejnižší byla u administrativních a podpůrných činností s průměrnou mzdou 35 335 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s 36 325 Kč a na čtvrtém následovalo zemědělství, lesnictví a rybářství, kde vzrostla na hodnotu 37 739 Kč,« konstatoval Holý.
Nejvíc berou zaměstnanci v Praze, nejmíň na Karlovarsku
Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 62 307 Kč. Na druhém místě byl Středočeský kraj s 52 381 Kč a na třetím Jihomoravský (48 049 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (41 944 Kč). V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji regionem s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda 44 370 Kč.
Jak ovšem Holý poznamenává hned v úvodu své analýzy statistiky mezd, jde »o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých odvětví, podniků či organizací«.
Ivan Cinka