Stát by měl příští rok hospodařit se schodkem 286 miliard korun. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, který předložil vládě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice návrh kritizuje. Je »děravý jako cedník« a bez základních dat, která umožňují veřejnou kontrolu a odbornou debatu, uvedla na síti X Stanjurova předchůdkyně ve funkci Alena Schillerová (ANO).
Ministerstvo navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun.
Návrh počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o 0,4 procenta. Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a mimořádné výdaje, by měl být 1,75 procenta HDP.
»Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit. Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku,« uvedl k předkládanému návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Chybí zásadní data
Opoziční hnutí ANO s předloženým návrhem není spokojeno.»Na Stanjurově rozpočtu na rok 2026 není nejhorší samotná výše deficitu, ale fakt, že podle něj není možné reálně hospodařit,« uvedla na síti X předsedkyně poslaneckého klubu ANO, bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Návrh podle ní znamená, že do červených čísel padá systém zdravotní péče, který byl přitom v minusu už loni. Rozpočet také podle ní neumožňuje potřebné investice do dopravní a železniční infrastruktury, které meziročně klesají o 27 procent. Návrhu také vyčetla, že nepočítá s růstem platů drtivé většiny státních zaměstnanců a celkové investice státu dál padají.
»A to není všechno. Nespočet dalších problémů má zůstat veřejnosti i médiím skryt, protože ministerstvo financí poprvé v historii předložilo rozpočet bez zásadních dat. Důvod je jasný – snaha zamaskovat, že i po čtyřech letech ‚úspor‘ Zbyněk Stanjura předkládá rozpočet s deficitem desetinásobně vyšším než před covidem, a přesto děravý jako cedník,« uvedla Schillerová.
V dokumentu ji chybí členění příjmů a výdajů podle druhů a odvětví, informace o programovém financování, sešit s mandatorními a kvazimandatorními výdaji a další přílohy. »Jinými slovy: chybí to nejdůležitější, co umožňuje seriózní kontrolu a odbornou debatu. Veřejnost tak nemá možnost zjistit ani základní věci, jako jsou provozní výdaje státu, natož to, které dotační programy plánuje či neplánuje financovat. Ministerstvo financí tímto zásadně oslabuje transparentnost státního rozpočtu a znemožňuje opozici, médiím i veřejnosti plnohodnotně kontrolovat vládní hospodaření,« soudí Schillerová.
Zdůraznila, že rozpočet není PR dokument, ale základní zákon roku, který musí být srozumitelný a kontrolovatelný. »Vyzývám ministra financí, aby neprodleně zveřejnil kompletní materiál včetně všech příloh, které vždy byly součástí návrhu. Pokud má vláda odvahu předložit schodek 286 miliard, musí mít také odvahu ukázat, na co a jak tyto peníze hodlá vydat,« dodala exministryně financí.
Největší pokles výdajů čeká ministerstvo zdravotnictví
Významnou roli v sestavování rozpočtu sehrály dvě položky, a to na obranné výdaje ve výši 2,35 % HDP (z toho 30,7 mld. Kč nad rámec zákonného závazku 2 % HDP) a 18,3 mld. Kč určených na přípravné práce k výstavbě dvou nových jaderných zdrojů v Dukovanech.
Nejvyšší výdaje bude mít příští rok ministerstvo práce a sociálních věcí, kde dosáhnou 990,6 mld. Kč, a budou tak tvořit 41,6 % veškerých rozpočtových výdajů. Následuje ministerstvo školství, jeho výdaje budou činit 276,5 miliardy korun.
Nejvyšší meziroční růst výdajů zaznamená ministerstvo průmyslu a obchodu, kde by se měly zvýšit o 85,5 % na 66,4 miliardy korun. Následuje ministerstvo pro místní rozvoj s nárůstem o 73,9 % na 23,1 miliardy korun. Naopak největší pokles výdajů čeká ministerstvo zdravotnictví, kde se sníží o 26,7 % na 12,9 miliardy korun. O 23,5 % klesnou výdaje ministerstva dopravy, budou činit 106,7 miliardy korun.
Celkový objem peněz na platy zaměstnanců ve státní správě by se měl příští rok zvýšit o 4,5 %. Společně s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 miliardy korun. Součástí navrženého rozpočtu nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách, které od ledna budou vyplácet samosprávy. Výdaje ministerstva školství se kvůli tomu meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.
Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout 248 miliard korun. Investice tak podle návrhů zůstanou na letošní úrovni. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.
O rozpočtu rozhodne až nová Sněmovna
Stanjura návrh předložil v neděli večer, což byl nejzazší termín, dokdy musí ministerstvo financí podle zákona předložit vládě návrh státního rozpočtu na další rok. Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat Sněmovna v novém složení. Existuje proto riziko, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko zřejmě zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu.
(jad)