Donald Trump zuří kvůli odmítnutí evropských spojenců pomoci ve válce s Íránem. Rozdíly s Washingtonem se prohlubují a EU se připravuje jednat bez americké podpory. NATO čelí jedné z nejvážnějších krizí v historii, uvádí britský deník The Economist.
Suezská krize, válka ve Vietnamu, invaze do Iráku – mimoevropské války by mohly otřást základy NATO. Dnes by společná americko-izraelská letecká kampaň proti Íránu mohla alianci zničit. Donald Trump je stále nepřátelštější vůči svým evropským spojencům – zuří nad jejich odmítnutím pomoci Americe odblokovat Hormuzský průliv. Ještě horší je, že několik evropských zemí ve skutečnosti zkomplikovalo americké operace na Blízkém východě.
»ZBABĚLCI, a my si na to BUDEME PAMATOVAT!« napsal Trump na síti Truth Social 20. března.
V nedávných rozhovorech opakovaně zdůrazňoval, že »rozhodně« zvažuje odchod z aliance, ačkoli tuto hrozbu ve svém televizním projevu o válce s Íránem 1. dubna nezopakoval. Prezidentovy odsouzené výroky však zopakoval i jeho ministr zahraničí Marco Rubio, kdysi horlivý zastánce transatlantické aliance. Rubio označil NATO za »jednosměrnou ulici« a dodal: »Bohužel není pochyb o tom, že po skončení tohoto konfliktu budeme muset přehodnotit náš vztah.«
Rubiova dramatická změna rétoriky prohloubila truchlivou náladu v evropských hlavních městech.
(is)