Před halou společnosti Lisente Agricultural Technology Co., Ltd. ve městě Šouguang ve východočínské provincii Šan-tung se na nákladní vozy nakládají ocelové konstrukce skleníků připravené k odeslání do Uzbekistánu.
»Jakmile tyto konstrukce dorazí na místo, budou smontovány do hotových skleníků, které umožní pěstovat ovoce a zeleninu i v pouštních podmínkách,« uvedl předseda společnosti Wang Šou-po.
Šouguang, označovaný za »hlavní město zeleniny v Číně« a kolébku zimních vytápěných skleníků, staví na rozvoji skleníkového zemědělství jako na jedné ze svých hlavních předností.
Moderní pěstitelské postupy využívané v těchto sklenících – například automatická regulace teploty, inteligentní zavlažování nebo monitorování dat – se postupně mění ve standardizovaný systém. Ten nabízí komplexní řešení pro skleníkové hospodaření, která se uplatňují nejen v Číně, ale postupně i v dalších částech světa.
»Vstup na zahraniční trhy neznamená jen kopírovat skleníky ze Šouguangu. Klíčové je přizpůsobení místním podmínkám,« zdůraznil Wang.
Při exportu zemědělských technologií proto firmy postupují krok za krokem a vyvíjejí řešení »na míru« jednotlivým regionům.
Například ve Střední Asii, kde panují vysoké teploty, je nutné používat skleníky s úplným horním větráním. Tradiční čínské skleníky mají přitom větrání převážně boční, což by v těchto podmínkách vedlo k nedostatečné cirkulaci vzduchu. Wangův tým proto upravil konstrukci tak, aby odpovídala místnímu klimatu a zajistila lepší funkčnost.
V Guineji se zase museli přizpůsobit kombinaci vysokých teplot, častých srážek a drahé elektřiny. Tradiční solární skleníky zde přetvořili na dvouplášťové konstrukce se šikmou střechou, oboustranným stíněním a bez zadní stěny. Elektrická zařízení nahradili manuálními mechanismy s převody a kladkami, čímž zajistili chlazení i ochranu před deštěm a zároveň snížili náklady. Projekt se rychle rozšířil na více než 1 000 mu (66,67 hektaru).
Společnost Lisente realizovala více než 270 projektů ve více než 40 zemích světa a postupně přešla od samotné výstavby skleníků k poskytování komplexních služeb zahrnujících plánování areálů, pěstování sazenic i odborné poradenství. Více než 30 firem a družstev ze Šouguangu mezitím rozšířilo své aktivity do zahraničí a podílelo se na vzniku více než 300 pěstitelských parků.
Rok 2026 zároveň zahajuje období 15. pětiletého plánu (2026–2030), během něhož chce Čína aktivněji rozvíjet otevřenou ekonomiku na vysoké úrovni, kde zemědělská spolupráce hraje klíčovou roli.
Globalizace zemědělských technologií a mezinárodní spolupráce přinášejí nové příležitosti. Na okraji rumunské metropole Bukurešti například zahradnický inženýr Bogdan Ilie vstoupil do čínského chytrého skleníku, aby se postaral o pěstované plodiny.
Uvedl, že díky této technologii může ve skleníku pěstovat tropické plodiny i v nejchladnějších obdobích roku.
Tento specifický dvouvrstvý tunelový skleník s komínovým efektem přivezl do Rumunska mladý farmář Luan Chung-jün ze Šouguangu. S podporou odborníků z Čínské akademie zemědělských věd vytvořil v rámci projektu »vědeckotechnického zázemí« chytrý skleník, který kombinuje desítky patentovaných řešení.
Tloušťka stěn byla snížena ze sedmi až osmi metrů na pouhých 50 centimetrů, grafenový systém sběru tepla umožňuje »nulovou spotřebu energie« i v extrémních mrazech a regulaci vody i hnojiv lze provádět jediným kliknutím v mobilní aplikaci. Tyto technologie se dnes vyvážejí do více než 30 zemí.
Čínské zemědělské technologie tak procházejí zásadní proměnou – od pouhého prodeje produktů k poskytování komplexních řešení napříč celým hodnotovým řetězcem. Za tímto posunem stojí dlouhodobé úsilí a systematická práce v oblasti výzkumu a inovací.
Projekt »Vědecko-technologické zahrady« (Science and Technology Backyard – STB), který inicioval vědec Čínské akademie inženýrství a profesor Čínské zemědělské univerzity Zhang Fu-suo, se za 16 let rozrostl v rozsáhlý »les pro oživení venkova« s více než 5000 zahradami po celé zemi. Zapojilo se do něj přes 200 univerzit a více než 10 000 postgraduálních studentů, kteří působí přímo v terénu a pomáhají farmářům, jako je Luan.
Projekt se přitom neomezuje pouze na Čínu. Aktivně podporuje i globální rozvoj zemědělství a připravuje mladé odborníky na roli hybatelů modernizace tohoto odvětví. Na letošním mezinárodním fóru STB Zhang představil fotografie dokumentující jeho dopad: afričtí farmáři slavící bohatou sklizeň kukuřice, sójové porosty v Zambii či malé kombajny nahrazující ruční práci na rýžových polích v severovýchodní Brazílii.
Zároveň se rozvíjí i globální centrum STB v přístavu volného obchodu na ostrově Chaj-nan na jihu Číny. Jeho cílem je vybudovat vzorovou síť mezinárodní zemědělské spolupráce, která propojí země globálního Jihu a spojí výzkum, vzdělávání i průmyslovou spolupráci.
(Xinhua)