Třiadvacet let stará orbitální sonda NASA Mars Odyssey 2001 stále pořizuje snímky, které nabízejí pohled na Rudou planetu v celém horizontu, podobně jako astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice nad Zemí. Sonda pořídila, v březnu tohoto roku, nový ohromují snímek Olympus Mons, nejvyšší sopky ve sluneční soustavě.
Nejdéle sloužící marsovský robot NASA si 30. června připsal nový milník ve formě 100 tisíc obletů kolem Rudé planety od svého vypuštění před 23 lety. Během této doby sonda Mars Odyssey z roku 2001 mapovala minerály a led na povrchu Marsu, určovala místa přistání pro budoucí mise a předávala na Zemi data z roverů a landerů NASA.
Vědci nedávno použili kameru orbiteru k pořízení nového ohromujícího snímku Olympus Mons, nejvyšší sopky ve sluneční soustavě. Snímek je součástí pokračující snahy týmu Odyssey poskytnout výhled na obzor planety z velké výšky. První z těchto pohledů byl zveřejněn koncem roku 2023. Podobně jako se astronautům na palubě Mezinárodní vesmírné stanice naskýtá perspektiva Země, umožňuje tento pohled vědcům dozvědět se více o mracích a prachu ve vzduchu na Marsu.
Nejnovější snímek horizontu, pořízený 11. března 2024, zachycuje horu Olympus Mons v celé její kráse. Štítová sopka se základnou, která se rozprostírá v délce více než 600 kilometrů, se tyčí do výšky 27,35 kilometru.
»Obvykle vidíme Olympus Mons shora v úzkých pruzích, ale když otočíme sondu směrem k obzoru, můžeme na jediném snímku vidět, jak se tento velikán tyčí nad krajinou,« řekl vědecký pracovník projektu Odyssey Jeffrey Plaut z Laboratoře proudového pohonu NASA v jižní Kalifornii, která misi řídí. »Snímek je nejen velkolepý, ale poskytuje nám také jedinečné vědecké údaje,« dodal.
Orbitální sonda NASA Mars Odyssey 2001 pořídila 11. března 2024 tento jediný snímek Olympus Mons, nejvyšší sopky ve sluneční soustavě. Kromě toho, že snímek poskytuje dosud nevídaný pohled na sopku, pomáhá vědcům studovat různé vrstvy materiálu v atmosféře, včetně mraků a prachu.
Takové snímky, pořízené v mnoha ročních obdobích, mohou vědcům poskytnout nejen zastavený záběr mraků a prachu, ale také podrobnější představu o marťanské atmosféře.
Modrobílý pruh v dolní části atmosféry napovídá, kolik prachu se v této lokalitě vyskytovalo na začátku podzimu, tedy v období, kdy se obvykle zvedají prachové bouře. Nafialovělá vrstva nad ním byla pravděpodobně způsobena směsí červeného prachu planety s několika namodralými oblaky vodního ledu. A konečně směrem k horní části snímku je vidět modrozelená vrstva, kde oblaka vodního ledu sahají asi necelých 50 kilometrů do výšky.
Jak byl snímek pořízen
Orbitální sonda, pojmenovaná podle klasického vědeckofantastického románu Arthura C. Clarka »2001: Vesmírná odysea«, zachytila tuto scénu pomocí kamery citlivé na teplo zvané Thermal Emission Imaging System neboli THEMIS, kterou postavila a provozuje Arizonská státní univerzita v Tempe. Protože je však kamera určena k pohledu dolů na povrch, vyžaduje pořízení záběru horizontu další plánování.
Pomocí trysek umístěných kolem sondy může Odyssey zaměřit THEMIS na různé části povrchu nebo se dokonce pomalu přetočit, aby si prohlédla malé měsíce Marsu, Phobos a Deimos.
Orbitální sondy NASA Mars Odyssey 2001: 23 let na oběžné dráze, 17,1 terabitů vrácených dat doručených na Zemi, 1,3 terabitů dat přenesených z misí na povrchu Marsu, přes 100 tisíc obletů Marsu, 1,4 milionu pořízených snímků a v neposlení řadě reléová podpora pro 6 misí na Marsu.
Nedávné snímkování horizontu vzniklo jako experiment před mnoha lety během přistání mise NASA Phoenix v roce 2008 a roveru Curiosity v roce 2012. Stejně jako při dalších přistáních na Marsu před a po přistání těchto misí hrála sonda Odyssey důležitou roli při předávání dat, když se sondy blížily k povrchu.
Aby bylo možné předat na Zemi důležité technické údaje, musela být anténa sondy Odyssey nasměrována na nově přilétající sondy a jejich přistávací elipsy. Vědce zaujalo, když si všimli, že umístění antény sondy Odyssey pro tento úkol znamená, že THEMIS bude namířen na horizont planety.
»Prostě jsme se rozhodli zapnout kameru a podívat se, jak to vypadá,« zavzpomínal inženýr kosmických operací sondy Odyssey Steve Sanders ze společnosti Lockheed Martin Space v Denveru. Společnost Lockheed Martin postavila sondu Odyssey a pomáhá provádět každodenní operace spolu s vedoucími mise v JPL. »Na základě těchto experimentů jsme navrhli sekvenci, která udržuje zorné pole sondy THEMIS při průletu kolem planety uprostřed horizontu,« vysvětlil.
Tajemství dlouhé vesmírné odysey
Jaké je tajemství sondy Odyssey, která je nejdéle nepřetržitě aktivní misí na oběžné dráze kolem jiné planety než Země?
Snímek písečných dun (2006 přístroj Thermal Emission Imaging System), které se plazí po dně místa zvaného kráter Bunge.
»Fyzika dělá spoustu těžké práce za nás,« řekl Sanders. »Ale jsou to jemnosti, které musíme zvládat znovu a znovu.«
Mezi tyto proměnné patří palivo, sluneční energie a teplota. Aby Odyssey spotřebovávala palivo (plynný hydrazin) úsporně, musí inženýři vypočítat, kolik ho ještě zbývá, protože sonda nemá palivoměr. Odyssey se při provozu svých přístrojů a elektroniky spoléhá na sluneční energii. Tato energie se mění, když sonda zmizí za Marsem přibližně na 15 minut za oběžnou dráhu. A aby všechny přístroje sondy Odyssey správně fungovaly, musí být teploty vyrovnané.
»Udržet misi v chodu tak dlouho a zároveň zachovat historický časový plán vědeckého plánování a provádění – a k tomu inovativní technické postupy – to vše vyžaduje pečlivé sledování,« řekl vedoucí projektu Odyssey Joseph Hunt z JPL.
(mac)
FOTO – NASA/JPL-Caltech/ASU, NASA/JPL-Caltech
REPRO FOTO – NASA/JPL-Caltech