Každoroční brněnské česko-německé sympozium v Moravské zemské knihovně a Moravském zemském muzeu se letos (od 18. do 20. listopadu) zaměřilo na kritika, spisovatele a publicistu Karla Krause, který se narodil 28. dubna 1874 v Jičíně. Jeho název »Poslední dnové lidstva« odkazuje na Krausovu divadelní hru z roku 1923, ve které reaguje na prožitek 1. světové války. Podtitul sympozia vyzdvihl jeden z aspektů jeho díla, který je aktuální i dnes. Karel Kraus stanul jako zásadní kritik nacionalismu proti většině, která tehdy propadla vlastenčení ve prospěch jedné ze zúčastněných stran. Nebyl sám: Posly evropanství byli také další německy píšící autoři z českých zemí.
Sympozium se v první části zaměřilo na otázku autorského postoje v mimoliterních, společenských tématech, jak se projevil u česky a německy píšících tvůrců. Druhá část se věnovala současnému politickému výkladu evropanství. Sympozia se zúčastnili spisovatelé, literární historici, politilogové, historici, publicisté a politici z ČR, Německa a Rakouska. Mezi nejznámější jména patřili přední rakouský a evropský spisovatel a esejista Robert Menasse, expremiér Petr Fiala či novinář, publicista a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, kteří se setkali v diskusi. Ve druhé debatě se utkaly přední české spisovatelky Kateřina Tučková a Pavla Horáková. Publikum se seznámilo s evropskými autorkami původem z Brna: Z Itálie přijela Sylvie Richterová a ze Sárska Alena Wagnerová. Úvod a závěr patři iniciátorovi sympozií, dramatikovi Milanu Uhdemu.
Sympozia organizuje Německý kulturní spolek region Brno a Adalbert Stifter Verein – Kulturní institut pro české země, Mnichov. Též Festival Meeting Brno a další instituce.

Svůj názor na pojetí vlastenectví nebo evropanství z německého a rakouského pohledu vyjádřil jihomoravský krajský zastupitel za koalici Stačilo! Martin Říha. »Téma letošního brněnského česko-německého sympozia, které připomíná odkaz Karla Krause a jeho kritiku vypjatého nacionalismu z doby první světové války, je bezesporu podnětné. Na současnou podobu Evropy se ale dívám odlišnou optikou. Evropskou unii chápu především jako společenství suverénních států a národů, nikoliv jako prostor pro rozpouštění národní identity. Koncept jakéhosi nadnárodního ‚evropanství‘ považuji za umělý mýtus. Vnímám za ním snahu o prosazování idejí, které mají své kořeny u potomků Hitlerovy třetí říše. V debatách o společné Evropě se navíc často opomíjí zásadní historická zkušenost – krutá realita druhé světové války, role nacistického Německa a jeho pokus o genocidu evropských národů. Právě tato historická paměť by měla zůstat pevným základem pro to, jak dnes o evropské spolupráci a suverenitě jednotlivých zemí přemýšlíme,« zdůraznil zastupitel Říha.
»Právě v tomto kontextu nepřidalo vzájemné důvěře ani konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Vnímám to spíše jako provokaci a snahu o přepisování historie. Za těmito kroky vidím snahu o revizi výsledků druhé světové války a z toho vyplývajících mezinárodních smluv. Opakované napadání dekretů prezidenta republiky Eduarda Beneše je pro mě jasný důkaz, že ve skutečnosti nejde o nic jiného než o zpochybňování a revizi poválečného uspořádání v Evropě,« uzavřel Říha.
(vž)


Autoři a signatáři Zvacího dopisu Meeting Brno pro Sudetendeutsche Landsmanschaft Berndta Posselta:
Miloš Doležal (spisovatel a redaktor),
Tomáš Halík (kněz a teolog),
Josef Holcman (spisovatel),
Matěj Hollan (politik a aktivista),
Petr Hruška (básník),
Karel Hvížď’ala (novinář a spisovatel),
Mojmír Jeřábek (spoluzakladatel Meeting Brno, autor textu),
Dora Kaprálová (spisovatelka a publicistka),
Vladimír Karfík (literární kritik),
Pavel Kosatík (spisovatel a historik),
Jiří Kratochvil (spisovatel),
Eda Kriseová (spisovatelka a novinářka),
Daniel Kroupa (politik a filozof),
Mikuláš Kroupa (ředitel Post Bellum),
Josef Mlejnek (básník a kritik),
Bedřich Moldan (ekolog a politik),
Dobrava Moldanová (literární historička),
Petr Oslzlý (dramaturg a pedagog),
Petr Pithart (politik a historik),
Bolek Polívka (herec a mim),
Petr Pospíchal (disident a diplomat),
Jaroslav Rudiš (spisovatel),
Pavel Rychetský (právník a politik),
Břetislav Rychlík (režisér a dokumentarista),
Vít Slíva (básník),
Olga Sommerová (dokumentaristka),
Jiří Suchý (divadelník a hudebník)
Jan Šabata (politik),
Anna Šabatová (bývalá ombudsmanka),
Marcela Šabatová,
Pavel Švanda (spisovatel),
Milan Uhde (spisovatel a politik, autor textu),
Petr Uhl (in memoriam – text navazuje na jeho dřívější aktivity),
Jan Urban (novinář),
Ludvík Václavek (germanista),
Václav Vacek (kněz).
Jak slyším Petr Fiala, naskakuje mi husí kůže.