Tišnov je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Boskovické brázdě, 22 km severozápadně od Brna, nedaleko soutoku Svratky a Loučky.
Na středověkou vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Tušenovici, které bylo odvozeno od osobního jména Tušen a znamenalo »Tušenovi lidé«.
První dochovaná zmínka o Tišnově (Thusnow) se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciácký klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181–1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155–1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětem Přemyslem (bratrem krále Václava I.) darován. Tišnov se stal brzo tržním a správním centrem klášterního panství. Už v roce 1240 byl uváděn jako osada s trhovými právy. Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani za třicetileté války. Velké škody pro Tišnov znamenaly požáry v roce 1668 a následující tři na počátku 18. století. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.
Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje s Brnem. O dvacet let později byla postavena navazující trať do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla postavena přes Tišnov nová dvojkolejná trať Brno – Havlíčkův Brod. Původní trať do Brna je známá pod jménem stará Tišnovka. Roku 1900 bylo v Tišnově otevřeno sanatorium, dnešní krajská nemocnice.
Tišnov se již ve 13. století vyvinul v městečko, roku 1416 mu bylo králem Václavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovského panství. V letech 1953–1990 bylo součástí Tišnova i Předklášteří s nejvýraznější památkou v okolí Tišnova, kterou je cisterciácký klášter Porta Coeli, který však leží v obci Předklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.
Na centrálním náměstí Míru stojí novorenesanční radnice a nedaleko od ní původně gotický farní kostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, roste chráněné stromořadí lip velkolistých (evidováno pod názvem Lipové stromořadí Na Hrádku). Ve městě zůstalo zachováno menší množství původních barokních domů. V Riegrově ulici je několik secesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvou borovic černých, památných stromů registrovaných pod názvem Borovice u vily Franke.
Tišnov má řadu dalších památkových objektů, ale jeho dominantou je v severozápadní části města 470 m n. m. vysoký vrch Květnice. Květnice je přímo čítankovým příkladem diferencovaného rozložení rozmanitých společenstev vzhledem k reliéfu, podloží a půdám. Zjednodušeně řečeno, na jižních svazích se vyskytují rozmanité teplomilné doubravy s xerotermními travinobylinnými polankami, kdežto na svazích severních ve stejné nadmořské výšce stinné bučiny s dealpinskými společenstvy vápencových skal. Na kyselých a minerálně chudých kvarcitech rostou druhově chudé kyselé doubravy, na vápencích druhově velmi bohaté dřínové doubravy. Květnice je přitom významná tím, že zde mnohé teplomilné druhy rostou a žijí na severní hranici svých areálů. Roste a kvete tady 12 zvláště chráněných a dalších 40 celostátně ohrožených druhů rostlin. Květnice je také významné naleziště vzácných minerálů. vystupují prekambrické granitoidní horniny náležející brněnskému masívu. V jejich tektonickém podloží vystupují šedé a narůžovělé křemenné pískovce a slepence, přeměněné místy až na kvarcity, které patří bazálnímu klastickému souvrství pravděpodobně spodnodevonského stáří. Z hydrotermálních roztoků se na puklinách vysrážel baryt (v minulosti těžen) a ametyst. Nejvýše vystupují šedé až světle šedé, většinou laminované vilémovické vápence macošského souvrství givetského stáří (střední devon). Na hojných puklinách se vytvořil jeskynní systém se zajímavou krápníkovou (heliktity) a krystalovou (kalcity) výzdobou. Na Velké skále vystupují křemencové brekcie a laminity patrně se zbytky evaporitických (sebkových) textur. V Králově jeskyni zastiženy písky s charakteristickou cenomanskou asociací těžkých minerálů. V útrobách Květnice je několik menších jeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanovi Aloisi Královi). Květnice je chráněnou přírodní památkou.
Podél silnice od barokní restaurace Na Humpolce k Drásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jako Lipové stromořadí v Tišnově). Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovená rozhledna. Na Klucanině jsou odkryty výchozy hornin svrateckého krystalinika. Střídají se zde načervenalé, drobnozrnné dvojslídné až leukokratní migmatity a dvojslídné granátické svory. Charakteristickou akcesorií těchto hornin je turmalín. Tyto výchozy reprezentují východní křídlo moldanubického příkrovu přesunutého přes moravikum.
Prostě Tišnov je neobyčejně bohaté město svými stavebními památkami, historií a především přírodou! Určitě stojí za návštěvu!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora
Jj známe-bráchova tchýně a & 🙂