Kdo vlastně zvítězil ve volbách? Babiš a jeho ANO? Podle volební aritmetiky zcela jistě. Jenže, ono to všechno bude doopravdy jinak. Jak, ptáte se? Pokud bychom chtěli pojmenovat skutečného vítěze, byla by to Česká televize a jejího příkladu následující její soukromé kolegyně. Jak, proboha, ptáte se, to právě ony mohly udělat? Tedy ovlivnit dokonce rozhodnuté voliče? Tím, že spustily bubnovou palbu na jeden bod předpokládané skládačky. Podpásově, lživě a donutily ho bránit se. Když se pak nakonec připojil i Babiš, znejistil rozhodnuté i dosud váhající voliče. Dali si otázku: Opravdu se to může stát? Pak naše hlasy proti fialovské hydře propadnou. Raději tedy volit menší zla. Proto tak náhle vzrostla podpora ANO o několik nepředpokládaných procent, proto Motoristé přeskočili o více než bod pětiprocentní hranici, proto si Piráti mohou tleskat nad výsledkem. Přitom právě oni byli dlouho součástí koalice. Paměť lidí je holt krátká.
Rozklíčujme můj hlavolam. Napřed co mě velmi překvapilo, i když se nechalo předpokládat. O úrovni mnohých u nás jsem si totiž nedělal iluze. Bylo to především tolik hlasů pro SPOLU. Jak to, že lidé při odevzdání svých hlasů nezohlednili bitcoinovou aféru, milion vyvedených z kampeličky samotným premiérem Fialou, předražené vojenské zakázky, podivnou penzijní reformu, neodmítnutý migrační pakt, připravenou uhlíkovou daň, atd.? Vždyť všechno to ukazuje nejen na nekompetentnost dosavadní vlády, na protivlastenectví a podlézavost současných mocných Bruselu nebo Spojeným státům. Ta tam byla svobodná politika tolik vyzvedávaná po listopadovém převratu. Slovy se hlásilo šetření, činy se rozhazovalo. Dodnes nikdo neví, kam směřuje všimné za vojenské zakázky, protože takové množství nákupů v prostředí liberalismu není nikde uskutečňováno za úsměv. Přitom současná garnitura na jedné straně přivírala kohoutky, na druhé, sama sobě, viz poslanecké platy, je otevírala. Byli jsme daleko válkychtivější než většina Evropy a neváhali při tom snižovat životní úroveň i těm nejpotřebnějším.
Mnohé z toho, o čem jsem se zmínil, patří i na hlavu STAROSTů. Ano, té strany, která měla profit z kauzy Dozimetr. Přesto ani ona nebyla voliči vynechána a udržela si pozice. Dokonce prý čeká (čekala) na to, aby svou angažovanost nabídla Babišovi pro jeho vládní koalici.
A nyní jsme u jádra věci. Co mělo být hlavním tématem předvolebních bojů? Vnitropolitické problémy a zákony, které rozevírají nůžky mezi výše postavenými a těmi pod průměrnými příjmy. To se ovšem týkalo i českých (tedy fialovských) postojů k různým opatřením bruselských byrokratů. Přijímali jsme všechno. Jen zdůvodnění předkládaná veřejnosti byla různá a často daleko od pravdy. Pro období před volbami nepříjemné téma. Proto bylo v posledních předvolebních týdnech nahrazeno jiným nosným – směrování na východ nebo na západ. Pro Českou televizi, která ostatně také stála za přesměrováním, to byl dárek do památníku. Okamžitě přizpůsobila nové situaci televizní diskusní témata. Napřed jen lehce, v posledních týdnech tvrdě, zvláště když bylo jasné, že Ústavní soud jedno seskupení, které mohlo ovlivnit směrování Babišovy vlády, nezruší. Opět se na nebi objevilo strašidlo komunismu. Hrozba znárodňování, odchodu z EU a NATO, zaměření na Rusko, nesvoboda! Nesmysly, které koaliční strany začaly omílat a s nimi i poklausovští Motoristé. Bez ohledu na to, že na jednotné kandidátce STAČILO! byli nejen komunisté, ale národní socialisté, strana doktorky Dernerové, SOCDEM, známé nestranické osobnosti a další, kteří vystoupení z evropských struktur v programu neměli. Bylo však třeba vyvolat strach. Kdyby se totiž Babišovo ANO muselo opírat o ně, bylo by sociálně pro lidi přijatelnější, než třeba při spojení s Motoristy. Tento postoj se dotýkal i SPD Tomio Okamury. Také jemu se přičetla cesta na východ.
Nejhorší z tohoto hlediska byl poslední předvolební týden. Hnusný útok pana Hřiba na zástupce STAČILO! a SPD při jedné z diskusí zaváněl až xenofobií. Připojili se i zástupci SPOLU a Starostů, podtrhl to i Turek z Motoristů prohlášením, že s komunisty nikdy a nikam. Nevadilo, že útočí na STAČILO!, jehož dva členové byli již členy předchozích středových vlád. Když se ovšem na dálku »připojil« i Andrej Babiš prohlášením, že s komunisty do vlády nepůjde, zdálo se být jasné, že hlasy pro STAČILO! jsou vlastně ztracené. Nebylo to tak, protože Babiš mluvil o vládní angažovanosti a nikoli o podpoře své vlády. Pochopitelně za určitých podmínek. Jenže mnohý z voličů se zalekl a na poslední chvíli své hlasy přesměroval. K SPD napadané podobně jako STAČILO! to udělat nemohl. Jeho hlas by mohl dopadnout stejně. To také ovlivnilo i případné voliče okamurovců. Proto ten nárůst počtu hlasů nejen ANO, ale i Motoristů a zřejmě i Pirátů.
STAČILO! tedy ke spokojenosti antidemokratů nazývajících se demokraty do Sněmovny neprošlo a hnutí SPD také ztratilo hlasy a tím i poslance.
A dnes? Antistačilovské lobby ve svých internetových vstupech každého, kdo ze známých osobností se vyjádřil otevřeně pro toto seskupení, denuncuje. Urážky jsou hodny vyjadřování největších primitivů. Stačí si otevřít počítač a chvíli listovat obsahem internetových vzkazů. Je ovšem zajímavé, že vyjadřování těch, kteří volili třeba Maláčovou, Zaorálka, Bobošíkovou, co měli stejné názory jako prof. Švihlíková, herečka Obermaierová či politický analytik Schneider, bylo vůči liberálním oponentům slušné. Je to varováním pro budoucno. Už to by mělo upozornit, kam má zřejmě naše vlast mířit a co nás čeká, pokud by se jejich lidé znovu dostali k moci.
Nevím, kam se budou další kroky Andreje Babiše ubírat. Jisté je, že takovou habaďůru, jakou provedly tzv. demokratické strany, si znovu nezopakují. Nepochybuji však o tom, že za pomoci prezidenta se pokusí nějak svázat případné samostatné kroky Babišovy strany. Nechci malovat čerta na zeď, ale ti s průměrným či podprůměrným platem, důchodci a zatím neotrkaná mládež, pokud volili ty, kteří z nás udělali pouhé loutky Bruselu, si podepsali ortel. Neprojeví se hned, bude plíživý, ani Babiš mu nedokáže zabránit. Půjde nejen o pokles životní úrovně, ale konec nadějí na lepší budoucnost, narukování našich synů a vnuků do armády, jež je předzvěstí zapojení do svaté války za další suroviny, odbytiště a moci toužící liberály napřed na východě Evropy, potom třeba na Sibiři a v centrální Číně. Za tyto cíle zdůvodněné podle potřeb budou válčit naši potomci, aby za to dostali buď kovový nebo dřevěný kříž.
Poslanec profesor Ševčík zvolený na kandidátce SPD sice prohlásil: Když jsou mladí tak ‚blbí‘ a neuvědomují si problémy, tak ať si to odnesou. Osobně to však nikomu nepřeji a mám před propagandou směřující jen k vítězství strach. Vím ovšem, že Česká televize a její souputnické stanice jsou, jako to ukázaly i tentokrát, schopny volby naruby převrátit a nepotřebují k tomu ani hackerskou angažovanost z Moskvy anebo třeba ze Sing-Singu.
Kdo tedy prohrál volby? Všichni, kdo pracují z milosti zaměstnavatelů, berou normální důchody, musí na někoho spoléhat, aby přežili a ještě si to ani neuvědomují.
A kdo je tedy vyhrál? Myslím, že Česká televize, a že by jí měl generál Pavel dát nějaký metál 28. října. Zdůvodnění: Velmistr manipulace.
Jaroslav Kojzar
Diskuze je uzavřena.