Rodičovský příspěvek má vzrůst na 400 tisíc. Sněmovna poslala návrh do dalšího projednávání

Rodiče nově narozených dětí by si mohli od příštího roku finančně polepšit. Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu, podle níž by se rodičovský příspěvek zvýšil ze současných 350 tisíc na 400 tisíc korun. U dvojčat a vícerčat by částka vzrostla ze 700 tisíc na 800 tisíc korun.

Navýšení by se mělo týkat rodičů dětí narozených od 1. ledna 2027. O tom, zda se pomoc rozšíří i na rodiny s dětmi narozenými ještě před tímto datem, budou poslanci dál jednat ve výborech.

Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) má zvýšení rodičovského příspěvku zmírnit dopady inflace a pomoci rodinám lépe skloubit péči o děti s pracovním životem. Naposledy stát rodičovský příspěvek navyšoval v lednu 2024, kdy vzrostl z 300 tisíc na 350 tisíc korun.

Návrh však vyvolává debatu o tom, kdo by měl mít na vyšší částku nárok. Hnutí SPD prosazuje, aby se příspěvek poměrně zvýšil také rodičům dětí do tří let věku, kteří už dávku pobírají. Část opozice zároveň znovu požaduje zavedení automatické valorizace, která by rodičovský příspěvek pravidelně upravovala podle vývoje cen.

Ministerstvo práce odhaduje, že navrhované zvýšení zatíží státní rozpočet v prvním roce částkou kolem 230 milionů korun. Po plném náběhu systému by dodatečné náklady mohly od roku 2030 dosáhnout přibližně 3,6 miliardy korun ročně. Pokud by stát přidal i současným příjemcům rodičovské, výdaje by byly výrazně vyšší – jen příští rok by podle propočtů vzrostly asi o 7,3 miliardy korun.

Právě tuto variantu prosazuje ve vládní koalici hnutí SPD. »SPD bude zároveň usilovat o to, aby zvýšení rodičovského příspěvku dopadlo spravedlivě na všechny rodiče a děti, které na něj mají zákonný nárok,« uvedla SPD ve svém dnešním oficiálním stanovisku.

Ministr Juchelka zároveň oznámil, že chce během projednávání novely předložit i další změny v systému sociálních dávek. Týkat se mají například výpočtu nákladů na bydlení podle skutečných cen v jednotlivých regionech nebo rozšíření okruhu takzvaných zranitelných domácností. Nově by mezi ně měli patřit i samoživitelé pečující o děti do 15 let, nikoli pouze do sedmi let věku.

Sněmovna má nového poslance

Dnešní jednání přineslo také personální změnu v dolní komoře. Poslanecký slib složil nový člen klubu Motoristů Libor Forman, který nahradil Karla Berana. Ten se mandátu vzdal poté, co nastoupil do funkce vedoucího Stálé mise České republiky při OSN v Ženevě.

Šedesátiletý podnikatel z Jihlavy chce ve Sněmovně působit především v hospodářském a branném výboru. Za svou hlavní prioritu označil kontrolu efektivního využívání veřejných financí.

Další změna ve složení Poslanecké sněmovny se očekává v klubu ANO. Poslanec Josef Kott byl zvolen do vedení Nejvyššího kontrolního úřadu a po složení slibu mu zanikne mandát. Nahradit by ho měl jihlavský radní Jiří Kotlík.

Od začátku současného volebního období jde už o šestou změnu ve složení Poslanecké sněmovny. Krátce po loňských říjnových volbách se mandátu vzdali tři poslanci hnutí ANO – Richard Brabec, Petr Kubis a Roman Zarzycký, kteří dali přednost působení v krajské či komunální politice. Nahradili je Jana Demjanová, Jiří Penc a Vlastimil Hebr. Z osobních důvodů se mandátu vzdala také pirátská poslankyně Šárka Kučerová, jejíž místo obsadil Martin Šmída. Další změna přišla v březnu, kdy rezignovala Markéta Šichtařová (SPD/Svobodní), která svůj odchod zdůvodnila nesouhlasem s projednávanou legislativou. Její poslanecký mandát převzal předseda pražské SPD Josef Nerušil.

(pk)