Chaos patří k vlastnostem každého nelineárního dynamického systému, do kterého se systém může, ale také nemusí dostat. Chaos je ve svém vývoji nepředvídatelný. Vesmír, příroda i lidská společnost patří do tohoto systému. Chaos se projevuje v běžných lidských činnostech, jako umění, ekonomika, sport, dopravní zácpy, eurounijní systém, i mimo lidské činnosti, jako počasí, klimatický systém, apod. Ale mnozí lidé zákonitosti nelineárních dynamických systémů ignorují buď proto, že nemají znalosti o těchto jevech, anebo mají, ale přesto je nerespektují. Pokud jsou tito lidé na pozicích, ve kterých mohou rozhodovat o chodu dané společnosti nebo o druhých lidech, pak evidentně ve svých rozhodovacích procesech plodí chyby. Děje se to všude kolem nás, protože mocensko-politicky nabubřelá společnost, ve které žijeme, nerespektuje tyto zákonitosti a dokonce znásilňuje jednotlivé podsystémy lidských činností k obrazu své ideologické demagogie. Klasickým příkladem tohoto znásilňování je právě ekonomika. Teorie chaosu má praktické uplatnění v každé oblasti lidské společnosti. Teprve až poznáním chaosu se zpochybnilo naše přesvědčení o povaze tohoto světa, neboť nic není náhodné a nepředvídatelnost věcí kolem nás patří k přirozeným atributům těchto systémů. Chaos buď nemá žádný řád, nebo má skrytý lokální, jako v případě Velké rudé skvrny na jižní polokouli Jupitera. Chaos či neuspořádanost se může projevit v bifurkacích, což znamená dělení vývoje do dvou či více větví.
Biolog a matematik Robert May použil modifikaci lineární malthusovské rovnice a pomocí následujícího zjednodušeného vztahu, bez diferenciálních rovnic, vyjádřil nárůst nebo pokles populace:
X (násl.) = r . X . (1 – X)
kde parametr r představuje tempo růstu populace (plodnost) a z matematického hlediska vyjadřuje míru nelinearity. Nastavením jeho vyšší nebo nižší hodnoty lze modelovat různé situace a zkoumat, co se bude dít v rámci těchto scénářů.
Veličina X vyjadřuje normovanou hodnotu nárůstu nebo poklesu populace, která se pohybuje mezi nulou a jedničkou. Je to vlastně poměr hodnot aktuálního počtu populace k apriori uvažovanému maximálnímu počtu dané populace. Přitom hodnotě nula odpovídá vymření populace a hodnotě jedna dosažení předpokládaného maximálního počtu populace.
Člen (1 – X) udržuje růst v jistých mezích, neboť jakmile vzroste X, pak (1 – X) klesne. Částečně tak reprezentuje vliv vnějších faktorů na průběh populace.
Přestože tato rovnice vyjadřuje abstraktní velice zjednodušený model růstu populace, můžeme z ní získat zajímavé a obecně platné zákonitosti.
Co se asi stane, když rychlost růstu populace, tedy její fluktuace, překročí kritický bod? May zjistil, že se v tomto případě výrazně změní i charakter celého systému, tedy i jeho chování. Zvýšení hodnoty parametru r znamená i zvýšení nelinearity, čímž se změní nejenom kvantita, ale i kvalita popisovaného systému. Hodnota tohoto parametru ovlivňuje nejenom konečnou rovnovážnou hodnotu populace, ale i to, jestli populace je vůbec schopna nějakého rovnovážného stavu dosáhnout. Z toho plyne závažné poučení, že při velkých hodnotách parametru r (plodnosti žen) dojde zákonitě k brutálně rychlému růstu populace a k nárůstu nelinearit v systému populace, což posléze vede k jeho zcela nepředvídatelnému chování, kdy vše je možné.
V případě, že parametr r má nízké hodnoty, pak se systém dostane buď do ustáleného stavu, nebo do permanentního poklesu – do vymírání. To je případ dnešních vyspělých zemí. Při velkých hodnotách parametru, kdy r > 3, se systém stává nerovnovážným a přechází do složitého stavu bifurkací a následně do neuspořádaného chování, které může dosáhnout až chaosu. Tento model ukazuje, že příliš vysoký nárůst populace není nikdy stabilním systémem, dochází k nepředvídatelným nahodilým jevům a systém se začne vymykat kontrole deterministických řídících mechanismů, kdy začne převládat nepředvídatelné chování s nepravidelnými cykly. Ukazuje se, že to platí pro všechny biologické systémy, lidskou populaci nevyjímaje. A právě muslimská společnost, která se vyznačuje vysokou plodností žen, odpovídá systému s velkou hodnotou parametru r, což vedle rychlého početního nárůstu jejich populace také znamená, že se v systému projeví vysoký stupeň nelinearity a s tím související závažné důsledky.
Při stávající nízké porodnosti Evropanů nelze dosáhnout reprodukce populace, a pokud se tento stav nezlepší, pak Evropané i se svoji kulturou směřují ke zkáze. Naopak neuvěřitelně velký nárůst populace vidíme zvláště u islámských imigrantů, kde úhrnná plodnost na jednu ženu se uvádí až 8,1 dítěte. Vysoká plodnost muslimek v Evropě je poplatná rodinným tradicím, umocněných počtem přeživších narozených dětí, protože ekonomická a lékařská úroveň v Evropě je nesrovnatelně větší, než v jejich původní domovině. To znamená, že jejich populace v EU bude trvale narůstat, a to i v případě, kdyby se jejich příliv do Evropy zastavil. EU však nehodlá jejich migraci zastavit, neboť žijeme v chybném systému EU, ve kterém převažuje zvrácený pseudohumanitární pohled na svět. A proto jejich početní nárůst se bude stále zrychlovat. Jakmile počet těchto cizorodých migrantů překročí určitou kritickou mez, stane se jejich populace řídící silou. A ta, ve jménu odkazu proroka Muhammada, se bude snažit okamžitě prosazovat a nastolovat islámský totalitní systém. Je zapotřebí si uvědomit, že muslimové od doby Muhammada považují islám za jediný správný systém, který vede lidi ke skutečné Boží spáse. Proto jakýkoli jiný systém, včetně toho našeho demokratického, je z hlediska principu islámu nepřijatelný.
Muslimové nechtějí demokracii, chtějí jen pořádek ve jménu islámu! Například islám omezil právo stanovené občanským zákonem, tedy co je povolené a co zakázané (halál a harám), neboť to je výsadou jen Alláha. Proto není pro muslima závazné respektovat naše zákony. Islám dokáže nějakou dobu tolerovat křesťanský nebo židovský náboženský systém, ale za jasně islámem stanovených podmínek podřízenosti. Největší počet křesťanů žijících v islámské zemi je v Egyptě. Uvádí se asi 10 % egyptské populace. Jsou to Koptové. A přestože zde nevládne ortodoxní islám, existuje obrovský rozdíl mezi deklarovaným soužitím Koptů s muslimy a jeho každodenní realitou. Právě hodnotová neslučitelnost islámu s naším systémem brání muslimům se integrovat do našeho stylu života. Proto počet muslimů, kteří to dokázali, je zcela marginální, neboť v takovém případě muslim přestává plnit ustanovení islámu, a proto v muslimské komunitě pravověrných se tací považují za trestuhodné odpadlíky. V případě odvrácení se od islámu je pro ortodoxní muslimy trest smrti ospravedlnitelný, neboť to plyne z některých hadísů, a tím je i v souladu s Muhammadovým učením, a proto i s Alláhem.
Dnešní věda se převážně snaží o popis pozorovaných jevů pomocí matematických modelů, matematických konstrukcí, od kterých se očekává, že popisují realitu. Ale není tomu tak. Jednak v mnohých případech neznáme přesně probíhající procesy, nebo se proces zjednodušuje, protože neznáme analytická řešení všech diferenciálních rovnic a jejich soustav. Příkladem je dnešní nesmyslné oficiální pojetí klimatických změn, které vyplodilo drakonické eurounijní rozhodovací procesy typu »zeleného šílenství«. Přitom přesně neznáme dlouhodobé procesy klimatického systém – viz např. Milankovičovy cykly.
Dalším problémem je chápání »hrubých« materialistů, kteří nedokáží dát do souvislostí materiální a duchovní poznání. Přitom se jedná o dvě strany téže mince. Jaká byla matérie v singularitě před Velkým třeskem? Žádná. Částice hmotného světa se začaly tvořit až poté, co klesla teplota »horkého vesmíru«.
V návaznosti na teorii chaosu se začaly studovat rozmanité životní rytmy. Jako příklad uveďme srdce, jehož běžný režim práce je periodický, ale zároveň existuje i mnoho neperiodických patologických režimů. Tento chaos srdeční dynamiky vede ke stavu smrti. Právě teorie chaosu přivedla odborníky k objevení hlubších příčin těchto změn. Vědec Arthur Winfree se zaměřil na výzkum biologické dynamiky, na biologické hodiny denních rytmů. Při laboratorním zkoumání komárů zjistil, že mají třiadvacetihodinový denní cyklus, který se projevuje zvýšeným bzučením a intenzivnějším létáním. V přírodě tyto jejich hodiny udržuje dávka světla. Regulací dávek umělého osvětlení dokázal tento cyklus urychlit nebo opozdit. Zjistil, že při přesně načasované dávce světla se tyto jejich biologické hodiny kompletně zhroutí, nastane chaos. Zjistilo se, že takováto singularita zhroucení existuje u všech biologických hodin. Tento poznatek dokázal formulovat matematicky. Je známá nemoc z opakovaných překročení časových pásem. Chaos se projevuje v poruchách synchronizace – např. pří dýchavičnosti. Synchronizace kmitů vysvětluje, proč je Měsíc neustále otočen stejnou stranou k Zemi. Jiným příkladem z přírody je synchronní světélkování světlušek v období jejich páření. Synchronizace brání změně, a proto systémy, které musí rychle reagovat na nové podmínky, se synchronizací neřídí, jako např. tlukot srdce, dýchání apod. Každá duševní porucha je projevem chaosu.
Dnes se ví, že jednoduché systémy umožňují složité chování a naopak složité systémy se dokáží chovat jednoduše. Chaos je druh řádu postrádající jakoukoliv periodicitu. Druhý termodynamický zákon (entropie) je špatnou zprávou pro vývoj, protože říká, že vše směřuje k neuspořádanosti. V celém vesmíru i v každé jeho části roste entropie. Ale příroda vytváří různé druhy struktur. Některé jsou uspořádané v prostoru, ale neuspořádané v čase, jiné jsou uspořádané v čase, ale neuspořádané v prostoru. Další struktury mají měřítkovou vnitřní podobnost. Jiné vedou do stavu rovnováhy nebo naopak do oscilací apod.
Teorie chaosu dokáže odpovědět na řadu otázek, jako např. proč sněhové vločky nejsou stejné nebo proč krystalky ledu v turbulentním prostředí vykazují neurčitost jako směsici symetrie a nahodilosti. Krystalky vloček vznikají okolo zárodku při svém pádu turbulentním vzduchem, kdy nabírají nové molekuly vody z vlhkého vzdušného prostředí, a toto mrznutí se stává nestabilním procesem. Voda mrzne a krystalky vytváří narůstající výběžky, dendrity, různorodých tvarů. Vytvářejí se nové větvičky a ty se dále rozvětvují. Jde o bifurkační proces chaosu. Jde o vysoce nelineární systémy nestabilního rozhraní, jako důsledek tuhnutí zvnitřku směrem vně. Ale v případě, kdy dochází k tuhnutí vody z vnějšku směrem dovnitř, jako je tomu u misky s vodou v ledničce, pak rozhraní zůstává stabilní, růst krystalků probíhá hladce, ovlivněn jen schopností jeho stěn odvádět teplo.
Další zajímavost mrznoucí vody objevil dr. Masaru Emoto, že tvary krystalů vody se také mění podle toho, jak k ní lidé mluví. Voda se ukázala jako významný nosič informací. Tento fakt ukázal, že lidský projev ve formě myšlenky, slova, hudby nebo modlitby mají vliv na hmotnou realitu. Vodní krystaly měnily svoji strukturu podle působení těchto vnějších faktorů. Fotografie těchto krystalů pořízených v laboratoři v Tokiu, jsou jasným důkazem. Výzkum jasně potvrdil, že růst krystalů ovlivňují projevy lidských emocí, jako láska, klid, radost, hloupost, nenávist, strach atd.
Prováděl i jiné pokusy s vodou a potvrdilo se, že voda není jen pouhou anorganickou sloučeninou molekul kyslíku a vodíků, ale dokáže zaznamenat lidské projevy. Také dokázal, že vody z různých vodních zdrojů mají také vliv na tvorbu těchto harmonických struktur. Ukázal také, že nejde o báchorky v rozdílu mezi běžnou vodou a vodou z tzv. »svatých pramenů« či léčivých studánek.
Dnešní poznání světa a jeho případné modelování vychází z našich základních poznatků o těchto děních, z fyzikálních zákonů, z kvantové fyziky a nelineárních dynamických systémů, které obsahují chaos. I na evoluci se lze dívat jako na chaos se zpětnou vazbou. Odborník na ekologii, Robert MacArthur, rozvíjel teorii stavů rovnováhy v přírodě. Říkal, že příroda, kdybychom ji nechali na pokoji, by se chovala klidně. Ale ukázalo se, že ekologie založená na rovnováze je odsouzená k neúspěchu. NASA potvrdila, že Milankovičovy cykly mají největší podíl na změnu klimatu, a ne činnost lidí. Opět se jedná o nelinearity v systému. Ale oficiálně přijatý klimatický model slouží hlavně jen pro obrovské finanční »kšefty«. A vládní politici si z plejády názorů vybrali ten, kterým lze nejlépe manipulovat veřejnost v zájmu udržení jejich mocenských držav a kšeftů. Proto nechtějí slyšet, že chaos znamená konec pro stávající oficiální konstrukce a ekologické předpoklady.
Zneužití situace covidu byla opět ukázkou globální manipulace veřejnosti ve prospěch mocichtivých globalistických vládců. Vyzkoušel se základní nástroj těchto mocenských manipulací nerespektujících chování reálných nelineárních systémů, kterým se stal úmyslně šířený strach. Ve velkém světovém měřítku se vyzkoušelo, že vystrašená společnost ztrácí kritiku rozumu, a proto se dá snadno globálně ovládat, jako stádo ovcí. Obzvlášť se tato nesmyslná drakonická nařízení projevila u nás. Např. ve Švédsku nešli cestou drakonických omezení, a přesto jejich společnost, školský vzdělávací systém a průmysl vyšly z tohoto období nesrovnatelně lépe, bez zbytečných ztrát, než jak tomu bylo u nás.
Často se stává, že nám vládne banda »vzdělaných« blbců. A tím vznikají až fatální rozpory. Např. důchody se řádně nevalorizují, ale majetek církví ano. Na dělostřelecké granáty a na podporu ukrajinského zkorumpovaného režimu, který podporuje neonacistické choutky, se EU pravidelně a nehorázně zadlužuje, přestože to Ukrajina nikdy nesplatí. Ale na zdravotnictví, školství apod. se peníze nedostávají. Z veřejných prostředků se také nesmyslně platily politické neziskovky. Dnešní vláda některé z forem vyhazování peněz možná už jednou ukončí. Ale zároveň dnes vidíme, jak se z předvolebních slibů ustupuje. Proto u politiků vzešlých ze špatného systému zcela platí – sliby chyby. Máme také obrovský počet soukromých vysokých škol, které nevzdělávají studenty v technickém nebo v přírodovědném oboru, a podle toho to také u nás vypadá. Dbáme na výchovu youtuberů a různých patologických genderových aktivistů, ale dnešním vůdcům nevadí, že nemáme řemeslníky. Stabilní energetické zdroje jsme zaprodali cílům politické ideologie. A pak stačí izraelsko-americká agrese proti Íránu a eurounijní i světová ekonomika i život občanů se náhle hroutí a může následovat chaos. Nemuselo k tomu dojít, stačilo jen systémově uvažovat, neznásilňovat ekonomické zákonitosti a neignorovat zákonitosti nelineárních dynamických systémů. Jak dlouho bude Západ ještě věřit svým iluzím? Tento přístup společnost nejenom neuživí, ale vede ji jen ke zkáze.
František Krincvaj