Návrh státního rozpočtu pro letošní rok projde bez prezidentských komplikací. Po dnešním jednání na Pražském hradě oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) novinářům, že prezident Petr Pavel neplánuje zákon vetovat ani zdržovat jeho podpis.
Přesný termín, kdy hlava státu rozpočet podepíše, by měl být jasný po úterním setkání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Jakmile prezident zákon stvrdí a vyjde ve Sbírce zákonů, skončí také rozpočtové provizorium, ve kterém se Česká republika nachází od začátku roku a které výrazně omezuje státní výdaje.
Prezident tlačil na vyšší výdaje na obranu
Velká část jednání mezi prezidentem a ministryní se podle Schillerové netočila ani tak kolem samotného deficitu, ale především kolem bezpečnosti. Prezident Pavel totiž dlouhodobě upozorňuje, že Česko by mělo do obrany investovat víc.
»Pan prezident se nijak netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají nízké,« uvedla Schillerová.
Sám Pavel před schůzkou varoval, že bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje a stát musí být připraven reagovat. Pokud by výdaje na obranu stagnovaly, podle něj by to postupně znamenalo oslabení bezpečnosti země. Hrad to následně potvrdil i v tiskové zprávě. »Hlavní část jednání se věnovala výdajům určeným na bezpečnost země a jejích občanů. V této souvislosti prezident návrh kritizoval, a to jak v kapitole Ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu,« stojí ve zprávě Hradu.
Podle návrhu rozpočtu mají obranné výdaje letos dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu, což splňuje závazek vůči NATO i českou legislativu. Ministryně zároveň ujistila, že ani v příštím roce by výdaje neměly klesnout pod dvě procenta HDP. Zda se ale budou postupně zvyšovat až k požadovaným 3,5 procenta HDP do roku 2035, zatím není jasné.
Spor o rozpočet? Rozhodnout může jen soud
Během schůzky přišlo na řadu také napětí mezi ministerstvem financí a Národní rozpočtovou radou. Ta tvrdí, že navržený schodek 310 miliard korun může porušovat pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Ministerstvo naopak argumentuje, že tato pravidla se vztahují pouze na rozpočet projednávaný v řádném termínu, nikoli na situaci, kdy Poslanecká sněmovna návrh vrátí vládě k přepracování. Podle Schillerové se s prezidentem shodli, že definitivní verdikt by v takové situaci mohl vynést pouze soud. Spor se ale podle ní pravděpodobně až tak daleko nedostane.
Benzin a nafta zdražují, vláda zatím vyčkává
Ministryně před jednáním s Pavlem odpovídala rovněž na dotazy novinářů ohledně citlivého tématu posledních dní, kterým je prudké zdražování pohonných hmot. Podle ní je zatím na případné zásahy státu příliš brzy. Ministerstvo nyní sbírá podrobné údaje od prodejců a porovnává je s daty Finanční správy České republiky i s vývojem cen ropy na světových trzích.
První analýzu očekává Schillerová v úterý. »Nechci nic předjímat, ale podle dosavadních informací to zatím nevypadá, že by prodejci situace zneužívali a výrazně navyšovali marže,« uvedla.
Ceny přesto v posledních týdnech skokově rostou. Od konce února zdražila nafta v průměru o více než devět korun na litr, benzin Natural 95 přidal přes čtyři koruny.
Za růstem stojí především napětí na Blízkém východě po útocích Izraele a Spojených států amerických na Írán, které narušily dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu. Tudy přitom běžně proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu.
Vláda proto situaci pečlivě sleduje – a podle Schillerové nelze do budoucna vyloučit žádná opatření. Prozatím ale kabinet vyčkává, jak se napjatá situace na světových trzích vyvine.
(pk)
FOTO – hrad.cz/Zuzana Bönisch
Pavel jen poslouchá rozkazy a jako na kolovrátku mele o výdajích na obranu.