Bílý dům je ve stavu vysoké pohotovosti. Uzavření Hormuzského průlivu Íránem vyvolalo obrovské dopady a reakce po celém světě a prezident Donald Trump hledá spojence, ale nenachází je snadno – dokonce ani v NATO.
Americký prezident nyní požaduje mezinárodní pomoc k otevření Hormuzského průlivu a hrozí nepřátelům i přátelům odvetou, pokud nevyšlou námořní síly k posílení americké armády. Za zmínku stojí, že na začátku útoku na Írán článek deníku Washington Post informoval, že Donald Trump ve svém rozhodnutí ohledně Blízkého východu zřejmě podléhal tlaku Izraele a Saúdské Arábie, přičemž korunní princ Muhammad bin Salmán americký útok podporoval, přestože ve svých veřejných prohlášeních naléhal na diplomatické řešení.
»Potenciální nedostatek podpory USA ze strany spojenců NATO v Hormuzském průlivu by byl ‚velmi špatný‘ pro budoucnost obranné aliance,« varoval Trump v rozhovoru pro Financial Times.
Washingtonské možnosti
Trumpova administrativa zvažuje několik opatření k omezení rostoucích cen energií. Patří mezi ně:
- další zmírnění sankcí na ruskou ropu,
- uvolnění velkého množství strategických rezerv,
- ale také možné zmírnění omezení přepravy americké ropy mezi americkými přístavy.
- Washington zároveň zkoumá způsoby, jak zvýšit toky energie z Venezuely do Spojených států.
Ministr vnitra Doug Bergham uvedl, že vláda pracuje »nepřetržitě« s ropným průmyslem na stabilizaci trhů.
»Svět nepotřebuje ropu za 120 dolarů«
Přestože vysoké ceny krátkodobě zvyšují zisky ropných společností, mnoho účastníků trhu se obává dlouhodobých důsledků.
»Svět nepotřebuje ropu za 120 dolarů. To způsobí ekonomickou katastrofu,« varoval Steven Pruett, generální ředitel společnosti Elevation Resources.
Dlouhodobý růst cen energií může omezit poptávku po palivech, zatížit ekonomiky a v konečném důsledku vést k prudkému poklesu na trhu s ropou, jak se v minulosti opakovaně stalo.
Reagují i ropní giganti
Zároveň sílí i reakce amerických ropných gigantů. Šéfové předních amerických ropných společností varovali Trumpovu administrativu před zhoršující se energetickou krizí. Podle Wall Street Journal navštívili Bílý dům manažeři společností Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips a jasně uvedli, že narušení dodávek v Hormuzském průlivu dále zatíží globální trhy.
Podle exkluzivní zprávy deníku Wall Street Journal vyjádřili šéfové významných amerických ropných společností na sérii schůzek v Bílém domě a v kontaktech s ministrem energetiky Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Berghamem silné znepokojení nad nestabilitou způsobenou válkou na Blízkém východě. Zprávu potvrzuje agentura Reuters.
Společnosti Shell, BP, TotalEnergies, Eni, ExxonMobil, Chevron a ConocoPhillips se svezly na vlně poptávky po ropě a plynu a dosáhly celkového zisku téměř 32 miliard dolarů.
Podle lidí obeznámených s jednáními generální ředitelé společností ExxonMobil, Chevron a ConocoPhillips varovali, že narušení toků energie přes Hormuzský průliv bude i nadále způsobovat silnou volatilitu na trzích.
Generální ředitel společnosti ExxonMobil Darren Woods uvedl, že ceny ropy by mohly růst ještě výše, pokud investoři a hedgeové fondy podpoří býčí dynamiku trhu, a zároveň nevyloučil možný nedostatek rafinovaných produktů.
Trh s ropou je již nyní pod silným tlakem. Cena americké ropy vzrostla během několika dní z přibližně 87 dolarů za barel na 99 dolarů, zatímco Brent se blíží 104 dolarům za barel, což odráží obavy z útoků na lodě a narušení dopravy v kritické námořní trase.
Investoři se obávají poškození ropné infrastruktury v Perském zálivu v důsledku íránských útoků na sousední arabské země a také probíhající blokády Hormuzského průlivu. Írán varoval, že s blokádou průlivu by se měl svět připravit na ceny ropy 200 dolarů za barel.
Aby Mezinárodní energetická agentura (IEA) omezila rostoucí ceny, oznámila podrobnosti o uvolnění 411,9 milionu barelů ropy z nouzových rezerv.
Z těchto celkových rezerv pochází 271,7 milionu barelů z vládních rezerv a 116,6 milionu z průmyslových rezerv. Většina uzavřených rezerv – 195,8 milionu barelů – pochází ze zemí Severní a Jižní Ameriky. Asie a Oceánie přispívají celkem 108,6 miliony barelů a Evropa 107,5 miliony barelů. Podle IEA jsou rezervy z Asie a Oceánie snadno dostupné. Očekává se, že rezervy z Evropy a Ameriky budou následovat koncem března.
Západní ekonomiky koordinují své strategické ropné rezervy prostřednictvím IEA, která byla založena v roce 1974 po ropné krizi. Jedná se o šesté koordinované uvolnění rezerv od založení organizace. Členové IEA drží více než 1,2 miliardy barelů nouzových rezerv.
Ceny ropy v pondělí rostou, jelikož válka v Íránu vstoupila do svého třetího týdne
USA a Izrael vysílají signály, že konec se neblíží, a nejistota kolem Hormuzského průlivu způsobuje intenzivní turbulence na energetických trzích.
Futures na ropu Brent, mezinárodní benchmark pro ropu, během dne vzrostly nad 105 dolarů za barel. Americká ropa WTI se mezitím obchodovala kolem 100 dolarů za barel a držela si tak většinu zisků dosažených po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Futures kontrakty na americké akciové indexy mezitím mírně vzrostly.
»Toto je jen začátek,« varují Bílý dům velcí ropní giganti. Ve svých kontaktech s americkou vládou vyjádřili hodnocení, že ceny dále značně porostou, pokud nedojde k okamžité deeskalaci konfliktu a energetická krize se vyvine v ekonomickou.
Trumpovo varování ohledně Hormuzského průlivu
Americký prezident Trump prohlásil, že během bombardování ostrova Charg – hlavního íránského exportního centra ropy – se americké síly vyhnuly útoku na energetická zařízení. Trump varoval, že by toto rozhodnutí mohl přehodnotit, pokud Teherán nepovolí znovuotevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní plavbu.
Tato kritická trasa je jednou z nejdůležitějších energetických tepen planety, protože se jí přepravuje přibližně pětina světových dodávek ropy.
Podle Bílého domu strávil Trump víkend v kontaktu se zahraničními vládami a snažil se vytvořit mezinárodní koalici zemí pro doprovod obchodních lodí Hormuzským průlivem. Prozatím však nebylo dosaženo žádné dohody o vytvoření takové mise.
Centrální banky v centru pozornosti
Očekává se, že geopolitická krize na Blízkém východě bude tento týden ústředním bodem diskusí tvůrců hospodářské politiky.
Tržní kalendář zahrnuje klíčová rozhodnutí o úrokových sazbách od hlavních světových centrálních bank, včetně amerického Federálního rezervního systému (Fed), Evropské centrální banky (ECB), Bank of Japan a Bank of England. Tvůrci politik jsou požádáni, aby posoudili ekonomický dopad energetické krize, jelikož rostoucí ceny ropy by mohly zvýšit inflační tlaky a zpomalit globální růst.
»Kapesní prostor« amerického voliče
Kromě mezinárodních reakcí se prezident Trump začíná obávat i postoje průměrného amerického voliče. »Kapsy voličů jsou důležitější než geopolitika,« říkají američtí analytici. »A mnozí, počínaje příznivci prezidenta Trumpa v hnutí MAGA, se diví, proč se tato válka vede,« dodávají.
Toto je také období roku, kdy jsou američtí daňoví poplatníci povinni podat svá daňová přiznání. Konkrétně do 15. dubna každého roku více než 100 milionů daňových poplatníků podá a zaplatí federální daň z příjmu, která je nezbytná pro financování obrovského federálního rozpočtu. Tyto daně se pohybují od minima 10 % do maxima 37 % (pro příjmy nad 500 000 dolarů).
Během tohoto období musí američtí daňoví poplatníci platit také státní daně, které se v některých státech, jako je New York, pohybují mezi 4 % a 10 %, a obecní daně – na Manhattanu se pohybují mezi 3 % a 4 %. »Američtí daňoví poplatníci si kladou otázku, jak a kde se utrácejí jejich daňové příjmy. A zda se vyplatí utrácet to, co v současné době utrácí Trumpova administrativa na financování války v Íránu,« píší americká média.
Připravil: Ioannis Sideropulos