Nová vláda musí napravit to, na co se minulá vykašlala, říká předseda ČMKOS Josef Středula

Odbory vítají přístup nové vlády Andreje Babiše (ANO) a slib, že chce vést s partnery sociální dialog. »Nikoho jsme ale neadorovali,« odmítl v rozhovoru pro iportaL24.cz předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. »Jsme realisté a umíme si představit, jak může vypadat dialog,« tvrdí odborový předák. Jaké body jsou pro něj klíčové? A co nejvíce vyčítá minulému kabinetu Petra Fialy (ODS)? Josef Středula odpovídá v dnešním interview i na to, zda mu není líto, že ve Sněmovně chybí tradiční levice…

Když jsme spolu natáčeli rozhovor pro iportaL24.cz naposledy, byl prosinec 2024 a vy jste připomínal blížící se výročí generální stávky roku 1989. Říkal jste, že vláda by měla spravovat zem, aby se měli líp všichni lidé, a ne jenom někdo. Přijde vám, že s novou vládou se to změní?

To je velice dobrá otázka, ale příliš brzy položená na to, aby se v tom dala hledat odpověď. Protože pokud je někdo ve funkci opravdu jen několik týdnů, dá se stěží odhadnout, jaký bude vývoj. Jestli naplní očekávání, nebo nenaplní. Bude záležet na každém z nich, jak vidí určitou míru spravedlnosti nebo přerozdělování ve společnosti i otázku toho, zda ten, který má nějaké vlastnictví, k němu přišel právem nebo neprávem. Myslím si totiž, že není důvod někomu brát majetek, který získal poctivě, ale otázka zní, jak to udělat, aby ti, kteří k němu naopak přišli nepoctivě, se cítili být ohroženi. Protože kdyby ve společnosti nebylo právo nebo dostatečné nástroje k jeho prosazení, bylo by to špatné. Lidé se pak cítí nedobře, nesvobodně, připadají si ohrožováni, a proto dochází například k velkým politickým přeměnám, protože oni zkrátka jednomu věří a druhému ne.

A to se stalo také v našem případě, kdy občané minulé vládě nevěřili, a proto zvolili jinou, v zásadně jiném složení. A je na nové vládě, do jaké míry bude chtít napravit něco, co bylo ve společnosti subjektivně či objektivně vnímáno jako špatné.

Často říkáte, že ČMKOS je nadstranická organizace, nicméně se nemohu nezeptat, zda vám osobně – který jste měl vždy blízko k sociální demokracii – není líto, že ve Sněmovně nemá zastoupení tradiční levice?

Rozhodně ano. Moc bych si přál, aby tomu tak bylo. Toto téma je výzvou pro všechny politické strany, které v Poslanecké sněmovně jsou: oslovit i voliče tohoto politického směru.

Zda levice bude či nebude ve Sněmovně, záleží jak na voličích, co sami chtějí, ale samozřejmě také na představitelích, kteří v těchto politických stranách působí. Pokud nebudou působit dobře a neosloví lidi, pak šanci nemají. Pokud se jim to povede, pak ji mají.

Druhá věc je, jak přistupujeme dneska k politice? Přistupujeme k ní ve stylu – jedno téma, druhé téma, třetí téma…? Co se nám líbí, to vybíráme, anebo si vybíráme důležitý směr a naplňování toho směru? Neboli – chceme jít více k populismu, anebo k nějakému systémovému řešení? Když se podíváme kolem sebe, spíš to inklinuje k variantě, že se více blížíme cestě k populismu, k tematizování politiky podle toho, jak se mi to líbí nebo nelíbí.

A já si pořád myslím, že ty základní směry, které v politice jsou, byť nemusím s některými z nich souhlasit, by měly být ve Sněmovně zastoupeny.

Vlastně to způsobí určitě vyvážení názorů a třeba současná vláda řekne: »Ano, to nejsou žádné špatné myšlenky, co tito lidé říkají, a bude fajn, když to začneme prosazovat. Třeba oslovíme další voličskou skupinu, která nám příště může dát svůj hlas.« Ale nevidím do hlav představitelů těchto politických subjektů, protože v minulém funkčním období člověk – z pohledu mého – tedy zaměstnanec, důchodce, mladá rodina nepatřili mezi ty, ke kterým by někdo nějak výrazným způsobem přihlížel. Obzvláště po absolutně nezvládnuté inflaci. Slyšel jsem v této krizové situaci takových vyjádření ze strany politiků, že jsem si byl takřka jistý, že toto rozhodně není jejich téma. A proto bych si přál, aby teď už bylo. Aby to bylo velká téma – jak se lidem žije, jakým způsobem jim lze pomoci, a pokud daný člověk neudělal nějakou zásadní chybu, tak by se mu přece mělo žít dobře. Neměl by se bát ze dne na den. Ale to se bohužel neděje. Je řada profesí, které jsou hluboce podhodnoceny, mají velmi nízké mzdy nebo platy a ti, kteří by jim je měli přidat, k tomu často přistupují, že jim ubírají zisk. V tomto případě to jsou peníze investované do celé společnosti, ale také do toho, že lidé, když je mají, tak je spotřebovávají, a tím třeba právě konkrétního podnikatele nebo majitele podporují v tom, že jsou schopni si následně jeho výrobek i sami koupit.

Odbory žádají po vládě navýšení tarifů o 6 procent, v některých případech až 9 %. Proč právě tato konkrétní čísla?

Je to koncensus odborových svazů v rámci ČMKOS, které působí v rozpočtově příspěvkové sféře, to znamená od zaměstnanců státu, a my jsme postupně vyjednávali a řekli jsme, že na to, abychom mohli postupně dohnat propad vzniklý zejména v letech 2022-23, musíme zvolit tento způsob.

Navíc je skoro 140 tarifů, které jsou pod úrovní minimální mzdy a zaručeného platu. Domnívám se, že toto je třeba napravit.

Minulá vláda se na to vykašlala. Ta mohla rozhodnout o přidání zaměstnancům, ale neudělala to. A její důvody už vlastně nechci ani slyšet, protože si myslím, že udělala jednu z nejhorších věcí, kterou udělat mohla, a nastupující vláda to bude muset napravit.

Při prvním jednání bylo zřejmé, že i někteří ministři byli velmi znepokojení z toho, jakým způsobem vypadá odměňování zaměstnanců státu, když viděli tabulky a to, co se v nich děje, a jaká je situace. Takže věřím tomu, že se 21. ledna v podvečer už dohodneme na tom, jakým způsobem bude vypadat navýšení platů v roce 2026.

Nová vláda totiž dostala dva nechtěné dary. Ten jeden je rozpočtové provizorium a druhý pak nedohoda v oblasti platů. A není tak jednoduché – zvláště pro ty, kteří jsou novými ministry – se rychle seznamovat s matérií, která je. A proto věřím, že toho 21. ledna už se dohodneme, protože je potřeba tu částku mít, aby bylo 26. 1. na jednání vlády možno přijmout nějaký návrh státního rozpočtu.

Na tripartitě i následné tiskové konferenci padlo, že by odbory přistoupily na pozdější navýšení od dubna…

To záleží na parametrech, protože my jsme při jednání řekli, že pokud by to mohlo být od dubna, musí tam být nějaký typ kompenzace, protože my tentokrát opravdu neprohodíme oknem ty tři měsíce. To opravdu ne. Tři měsíce bez přidání, to není malá částka.

Při jednání o důvěře vládě minulý týden ve Sněmovně uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, jak moc jste byli spokojeni s jednáním s novou vládou a že jste mj. skoro až adorovali ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Skutečně jste byli tak nadšení?

Neadorovali jsme nikoho, to v žádném případě. Jsme realisté a umíme si představit, jak může vypadat dialog, a budeme rádi, když k němu dojde. První jednání tripartity bylo přece jen jiné, protože pro mnohé ministry to bylo poprvé, co se jí zúčastnili. Ale opravdu jsme přivítali deklaraci toho, že chtějí sociální dialog, že budou se sociálními partnery debatovat.

Navíc v minulém týdnu vstoupil do připomínkového řízení návrh hospodářské strategie České republiky, takže jsme u dalšího tématu, o němž budeme určitě diskutovat. Na konkrétních příkladech uvidíme, do jaké míry se shoduje to, co nám bylo sděleno na první tripartitě, s tím, jaká bude realita. My nejsme naivní. Víme, že slova nejsou tím, co všechno vyřeší. Musíme také vidět nějakou konkrétní podobu. To znamená, že když při jednáních vyvstanou věci, s nimiž nebudeme souhlasit my nebo zaměstnavatelé, pak se bude hledat jiná dohoda. Potom teprve mohu potvrdit, že šlo o dobrý dialog, a nebo sdělit opak, kdyby tomu bylo jinak.

S tím souvisí i vaše tisková zpráva před zmíněným prvním jednáním tripartity. V ní jste uvedli mj., že »v programovém prohlášení vlády prakticky chybí jasné zakotvení role tripartity, sociálního partnerství a podpory kolektivního vyjednávání«. Je to opravdu nutné dávat explicitně do programového prohlášení? Mně to přijde podobné, jako když prezident Petr Pavel novému kabinetu vyčítal, že do prohlášení nezařadil Ukrajinu…

Vláda s námi programové prohlášení nekonzultovala. My jsme náš požadavek dali i do návrhu, který k tomu vznikl, ale kabinet to nijak neupravil, takže to byla jedna z kritických věcí, kterou jsem tam i zmiňoval. Jaké jsou důvody, proč právě toto chybí v programovém prohlášení, to nevím. Pro nás je ovšem důležité, aby si vláda uvědomovala nutnost sociálního dialogu, a na tripartitě to bylo deklarované poměrně jasně. I vyjádření pana ministra Juchelky na následné tiskové konferenci to jednoznačně potvrzovala.

Zároveň jste uvedli, že očekáváte, že rozpočet na rok 2026 vytvoří reálný prostor pro podporu ekonomického růstu. Současná opozice právě za toto Babišovu vládu kritizuje, i když z jiných pozic. Jak tuto záležitost vidí ČMKOS?

Rozpočet v této chvíli nikdo neviděl, takže nemůžu říct, co tam bude a nebude a jestli to je dostačující nebo ne. Už jenom ta skutečnost, že bude daleko vyšší deficit než před rokem, znamená, že si vláda uvědomuje hluboké podfinancování, které tam je. Každému musí být zřejmé, že by peněz mělo být více.

Když se ale bavíme o dostatku peněz na rozvoj ekonomiky, tak pro nás je nejvýraznějším signálem právě navýšení mezd a platů, protože jejich vlivem ekonomika roste nebo neroste. To znamená, jestliže se spotřeba obyvatel podílí na tvorbě HDP někde okolo 50 %, a vy podseknete tuto věc a nebudete investovat do lidí – v tomto případě stát do svých vlastních zaměstnanců – tak nemůžete očekávat, že dojde k hospodářskému růstu. Takže uvidíme, do jaké míry lze u vlády mluvit o reálné skutečnosti a do jaké o politických proklamacích. Jednadvacátého ledna budu vědět víc.

Když jsme spolu natáčeli onen zmíněný prosincový rozhovor v roce 2024, kritizoval jste tzv. důchodovou reformu Fialovy vlády a nazval ji »deformou«. Nyní si odbory pochvalují úmysly Babišova kabinetu zastropovat věk odchodu do penze na 65 letech. Ale co když nebude na důchody, jak avizovala předešlá vládní garnitura?

Síla všech těch prohlášení na adresu budoucnosti důchodů byla vyřčena takovým způsobem, že to bylo někde mezi zbožným přáním a lží. Vždyť důchodový systém už teď měl být podle těch predikcí v hlubokém propadu. Jak to, že se letos očekává, že bude mít více peněz, že bude přebytkový?! Navíc je pro mě iracionální debata o přebytkovosti či nepřebytkovosti tzv. důchodového účtu, který vlastně vůbec neexistuje a nikdy neexistoval. A my jsme na to poukazovali! Že to prostě není pravda, že situace je úplně jiná a že je potřeba říct jednoznačně, jak to vlastně s penězi na důchod doopravdy je.

A druhá věc: když se podíváme na různé státy v Evropě nebo i ve světě, tak podíl platby důchodů ze sociálního pojištění v České republice je enormní. Vysoce přes 80 %. V Dánsku jde ze sociálního pojištění nějakých 6 %, potom je to ze všeobecných daní, proto mají jiný daňový základ a jinou sazbu daně, aby panoval ve společnosti právě v této věci soulad a nebyla to otázka zatížení práce. Právě toto téma bude určitě debatováno, ostatně jsme na téma důchody měli schůzku s panem ministrem Juchelkou a další bude následovat na konci ledna. Nemusíme řešit hranici 65 let, ten závazek vlády platí, ale především možnost předčasného odchodu do důchodu pro náročné profese, protože jsme přesvědčeni, že současný stav je neakceptovatelný.

Uvedu příklad. Aby měli hasiči ve třetí kategorii rizika možnost odchodu do důchodu dříve, tak na to budou potřebovat přes 770 let. Protože je to špatně nastavené.

Budete tedy požadovat změnu v intencích toho, než byl přijat pozměňovací návrh šéfů poslaneckých klubů ODS a TOP 09 Bendy a Jakoba, kteří na poslední chvíli koncem roku 2024 osekali právě náročné profese?

Ano, chceme jiný systém než ten, který byl přijat. Protože tam je problémů více. Především v počtu zohledněných rizik – z třinácti pouze čtyři – takže jsme už řekli, že toto nám opravdu nevyhovuje, považujeme to za špatné a nevím, jakým způsobem někdo ta rizika vybíral a proč zrovna tato.

Potom je tématem, jak bude zohledněna práce v náročné profesi a jak bude započítáváno to odpracované, pokud to bude záviset na směnách. To, co se nakonec stalo, tedy počítání na hodiny, je opravdu špatně. Číslovka je pak obrovitá, jak jsem vám to demonstroval u hasičů. To není v pořádku a vítám, pokud budeme problém řešit formou sociálního dialogu.

Dalším bodem, na kterém se s Babišovým kabinetem shodnete, je odmítnutí ETS 2. Sociální partneři slíbili vládě do konce ledna zpracovat detailní podklady o dopadech povolenek pro jiné obory. Z čeho budete vycházet?

Tématem programu sice byla ETS 2, ale fakticky jsme se bavili už o ETS 1. O ETS 2 to bylo minimální právě proto, že teď je důležité pro pana premiéra to, o co požádal zejména podnikatelskou delegaci. Ať mu dají co nejrychleji informace, jaký je dopad systému ETS 1 na jejich podnikání, aby měl konkrétní příklady toho, co to všechno způsobilo, aby toto téma mohl otevřít na jednání na mimořádné Evropské radě nebo neformálním evropském summitu. Zástupci zaměstnavatelů to přislíbili, protože pro nás představuje systém ETS spojené nádoby. Jeden byl zaveden, z toho jsou nějaké výnosy, z nichž se například dělají některé programy na ministerstvu životního prostředí – z peněz, které jsou výnosem z obchodování s emisními povolenkami. My jsme za odbory řekli, že pro nás je jedna z nejrychlejších cest, jak snížit cenu povolenek, okamžitě zastavit volné obchodování s nimi. Protože dokud s nimi nebylo možné obchodovat, jako je to dneska, tak se ceny pohybovaly kolem tří, čtyř, pěti euro za jednu emisní povolenku. Ale dneska jsme na osmdesáti a už jsme měli i 100 – a je otázka, jak to bude pokračovat.

To se bavíme o systému ETS 1, který už tady máme, a víme, co to dělá mj. s cenou elektrické energie. Emisní povolenka je bohužel v podstatě jako evropská daň, která ale zatěžuje každého občana EU jiným způsobem. Ten, co žije v Čechách, má dvojnásobné zatížení než třeba občan Německa. Proč? Protože tady máte rozdílné příjmy mezi Českem a Německem, a když je povolenka v nominální hodnotě, tak je samozřejmě dopad úplně jiný podle kupní síly u nás a úplně jiný v Německu. A ve své podstatě jde o daň, na kterou podle našeho názoru nemá Evropská unie právo, přestože je to zavedeno.

U systému ETS 2 to bude přímý dopad. Ještě vyšší! Navíc tady nemáme analýzy, které skutečně říkají pravdu o jeho dopadech. A taky musím v té souvislosti poznamenat, že už jsem slyšel různé scénáře – i ty, které říkají, že se tyto povolenky mohou dostat poměrně rychle přes 100 euro za tunu CO₂, a to už je potom samozřejmě úplně jiný dopad. Protože původně se tady počítalo s 45 eury na tunu CO₂ a emisní povolenka se již dneska v podstatě obchoduje za cca 80 eur.

Za nás platí, že nechceme, aby byl u nás systém zaveden, ale taky je férové říct, že je nutné, aby Česká republika udělala, minimálně sama pro sebe, analýzu dopadů, co se může stát. Jaké kroky může Evropská unie při nezavedení tohoto systému podnikat a jaký to potom bude mít dopad na skupiny obyvatel. Aby se nestalo, že potom toto rozhodnutí by mohlo být ještě drsnější, co se dopadu týká, než jeho zavedení. Ale to je všechno s velkým otazníkem, proto bychom rádi viděli, jak to v číselné podobě vypadá nebo by mohlo vypadat, a podle toho ať se vláda rozhodne, jak k tomu přistoupí.

To vše, o čem se bavíme, souvisí s Green Dealem, což je dnes až přespříliš skloňované sousloví, a vesměs kriticky. Co si o Zelené dohodě pro Evropu myslí Josef Středula? Je Green Deal něco, co ničí český průmysl a české zaměstnance?

Já jsem poznamenal jak na jednání tripartity, tak na tiskové konferenci po ní, že jsem přesvědčen, že Evropská unie dělá všechno pro to, aby vyhnala z Evropy průmysl a darovala ho jiným světadílům. A to považuju za naprosto šílené.

Petr Kojzar