Vždycky se za nás někdo v minulosti snažil mluvit. Ne jinak je tomu dnes. Vždycky většina musela poslouchat. Jenže, proč za nás, ty dole, v podhradí, vždycky někdo mluví? A myslí, že má předplacenou pravdu? Proč náš generál generálů spěchal tak rychle po návštěvě ministra Macinky na Ukrajinu a slíbil tam naším jménem, tedy České republiky, zajistit pro zdejší armádu malá bojová letadla? Za jaké peníze?
Možná však, že bychom mu přece jen měli poděkovat. Zač, ptáte se? Za to, že tam otevřeně přiznal, že padesát procent munice pro Ukrajinu zabezpečila Česká republika. Smrtelné přiznání, alespoň pro nás. Tedy, pokud by opravdu došlo k válce. Ale alespoň to víme.
Zbývá se však zeptat? V jakémže žijeme systému? V parlamentním nebo prezidentském? Slíbit dodání letadel a ví bůh, čeho všeho dalšího, cizímu státu, není přece v právu českého prezidenta. Ani o těch dodávkách munice neměl rozhodnout, pokud rozhodl, nebo ano? Má to být přiznání, že za tzv. muniční iniciativou je vlastně náš generál generálů a exministr Lipavský mu jen připravil krytí? Má to také být přiznání, že za iniciativou herce Vetchého (Skupina D), Foltýna, Řehky ad., kteří pořádajíá sbírku na drony pro Ukrajinu, je také generál generálů? Má to snad znamenat, že náš generál generálů se rozhodl změnit náš státní systém na prezidentskou republiku a rozhodovat o jejích zásadních otázkách? K čemu pak bude premiér? K čemu budou volby? Nedivme se, že bývalý předseda ODS generála generálů pochválil.
Jenže naše Ústava je koncipována jinak. Přesto, že se v ní počítá s takovou nákladnou zbytečností, jako je Senát, stále drží jistou demokratickou linii. S prezidentskou diktaturou nepočítá. Proto Pavlův slib dodat Ukrajině malá bojová letadla vyvolává nemálo otázek. Například tu, zda jejich koupi budeme platit my všichni, anebo generál generálů ze svých příjmů, jež, jak jsem si spočítal, neměl dosud žádný z českých prezidentů…
Snad pro to všechno dostal od Zelenského nejvyšší ukrajinské vyznamenání – Řád Jaroslava Moudrého. Ten moudrý v rámci krvelačného 11. století skutečně byl. Na rozdíl od nemoudrého Petra (Pavla). Moudrost totiž není dána funkcí.
Jaroslav Kojzar
Jen tak na okraj dvě myšlenky skutečně moudrých: »Ti dnešní velitelé nic nechápou, ničemu nerozumějí, nikoho neposlouchají, a myslí si, že spolkli všechnu moudrost světa…« (Macchiavelli: Vladař).
»Pamatuj si, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír…« (Jan Masaryk: O učitelích. O světě).
Ještě že mu to vláda zatrhla!
Pavel je moudrý! Moudře naslouchá radám z Bruselu a stínového prezidenta Koláře…