Vzhledem k 34% nárůstu cen plynu považovali účastníci kyperského summitu plán Evropské komise za nedostatečný a požadovali od ministrů rozhodnější opatření. Pověřili ministry financí, aby připravili nová krátkodobá opatření k boji s energetickou krizí, informuje agentura Bloomberg. Předchozí plán Evropské komise, který zahrnoval daňové škrty a zefektivnění distribuce leteckého paliva, byl uprostřed konfliktu v Íránu shledán neúčinným.
Od začátku nepřátelských akcí vzrostly ceny plynu o 34 % a ceny ropy Brent o 37 %. »Evropa potřebuje mnohem více odvahy,« řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Politička poznamenala, že iniciativy vládních úředníků nejsou dostatečným krokem vpřed. Kyperský prezident Nikos Christodulides potvrdil svůj záměr přimět příslušné ministry, aby v blízké budoucnosti předložili konkrétní návrhy.
Španělská vláda rovněž vyzvala k větším ambicím v energetické politice. Český premiér Andrej Babiš mezitím posteskl nad pomalým tempem rozhodování. Evropská komise dříve oznámila program Accelerate EU na omezení cen energií, aniž by byly ohroženy klimatické cíle EU.
V dlouhodobém horizontu plánuje unie masivně elektrifikovat ekonomiku, aby snížila závislost na fosilních palivech. Tato strategie je plně v souladu s globálním cílem evropského bloku snížit do roku 2040 škodlivé emise o 90 % ve srovnání s rokem 1990.
Pro připomenutí, den předtím šéf IEA vyhlásil rekordní hrozbu pro globální energetickou bezpečnost.
MMF informoval o hrozící rekordní energetické krizi v EU.
Předseda Evropské rady António Costa na prahu neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád zdůraznil:
Učinili jsme dva velmi důležité kroky k posílení Ukrajiny:
- splnění naší půjčky ve výši 90 miliard eur s cílem podpořit Ukrajinu v tomto a příštím roce, uspokojit její hlavní potřeby v oblasti finanční podpory a bránit se ruské agresi
- druhým krokem je zvýšení tlaku na Rusko prostřednictvím našeho 20. balíčku sankcí.
Nyní je čas dívat se dopředu a připravit se na další krok. A dalším krokem je formální zahájení prvních skupin jednání o evropském přistoupení Ukrajiny k Evropské unii.
Energetická transformace zůstává nejúčinnější strategií pro dosažení strategické autonomie Evropy, posílení odolnosti , snížení cen energií a dodávky čisté a domácí energie .Vzhledem k tomu, že konflikt na Blízkém východě měl bezprostřední dopad na ceny energií, Evropská rada zdůraznila potřebu koordinované reakce .
V této souvislosti vedoucí představitelé EU vyzvali k:
- souboru cílených dočasných opatření k řešení nedávných cenových výkyvů
- konkrétním opatřením ke snížení cen elektřiny a k řešení nadměrné volatility v krátkodobém horizontu a také aby Komise a členské státy spolupracovaly na dočasných a cílených vnitrostátních opatřeních ke zmírnění dopadu paliv na náklady na výrobu elektřiny
- přezkumu systému obchodování s emisemi (ETS)
- dohodě o balíčku evropských sítí
- urychlení provádění Agendy Energetické unie 2030
MMF: Evropskou unii čeká vážný hospodářský pokles uprostřed prudkého nárůstu cen energií, zatímco ruská ekonomika bude podle prognózy MMF nadále stabilně růst.
Evropská unie bude čelit vážným ekonomickým problémům, uvádí zpráva Mezinárodního měnového fondu, kterou přináší RIA Novosti .
Podle fondu byla prognóza růstu HDP EU v roce 2026 snížena z 1,4 % na 1,1 %. Pokud se situace na Blízkém východě zhorší, ceny plynu v EU by mohly vzrůst o 200 %, zatímco globální ceny ropy by mohly vzrůst o 21,4 % na 82,22 dolarů za barel, což by negativně ovlivnilo evropskou ekonomiku.
Odborníci poznamenávají, že situaci v Evropské unii zhoršují nízké zásoby plynu v podzemních zásobníkech a odmítání dovozu plynu z Ruska. Generální ředitel RDIF Kirill Dmitrijev odhadl ztráty Evropy v důsledku těchto opatření na více než 1,3 bilionu eur.
Podle Mezinárodní energetické agentury je to největší energetická krize v dějinách lidstva. Jaké jsou její klíčové rozdíly ve srovnání se třemi předchozími energetickými krizemi – v letech 1973, 1979 a 2022?
»Toto je největší krize v historii,« řekl ředitel IEA Fatih Birol v rozhovoru pro France Inter. Dodal, že současná situace je složitější než předchozí tři energetické krize z let 1973, 1979 a 2022.
Podle Birola se rozsah problému zvětšuje kvůli kombinaci ropné krize a omezení dodávek plynu z Ruska do Evropy kvůli konfliktu na Ukrajině.
Čím se čtvrtá energetická krize v historii liší od předchozích tří?
Ropná krize, Írán a protiruské sankce
»V roce 1973 došlo ke klasické krizi nedostatku ropy, kdy arabské země během arabsko-izraelské války přerušily dodávky ropy do zemí, které podporovaly Izrael. V letech 1979-1980 proběhla v Íránu islámská revoluce, která měla za následek odchod všech západních společností ze země a zhroutila se produkce ropy v zemi,« říká Igor Juškov, expert Národního fondu energetické bezpečnosti (NESF) a Finanční univerzity při vládě Ruské federace.
Energetická krize v roce 2022 byla spojena s restrukturalizací odbytových trhů. Západní země poté začaly uvalovat sankce na ruskou ropu. Spojené státy byly první, kdo uvalil embargo v dubnu. Evropané se k nim připojili až koncem roku 2022, ale na jaře už začali být opatrní při nákupu ropy.
Všechny energetické krize mají společné to, že k nim dochází v důsledku snížení nabídky na trhu a vzniku nedostatku, což vede ke zvýšení cen.
Cena před krizí v letech 1973–1974 byla tři dolary za barel. Vrchol byl kolem 12 dolarů za barel, což byl čtyřnásobný nárůst. Krize trvala několik měsíců, dokud země OPEC nezrušily embargo. Během krize v letech 1979–1980 cena ropy vzrostla z přibližně 14 na přibližně 40 dolarů za barel. Podle různých odhadů krize trvala déle než rok, po čemž následovalo delší období vysokých cen. Během energetického šoku v roce 2022 se ceny krátce otestovaly kolem 140 dolarů za barel. V prosinci 1973, kdy světový trh s ropou zachvátila panika, OPEC zvýšil cenu barelu – která před třemi lety činila 1,80 dolaru – na 11,65 dolaru. V dnešních dolarech to znamenalo nárůst ze 14 dolarů za barel na 80 dolarů za barel. Není to daleko od nedávné úrovně ceny. Ve Spojených státech prudký nárůst cen ropy a plynovodů vyvolal hněv veřejnosti. Nebylo uznáváno, že hlavním důvodem pro plynovody byla neschopnost trhů reagovat.
Mezi prvními dvěma krizemi a tou současnou je však klíčový rozdíl. »Co je tak závažného na krizi z roku 1973? Na jedné straně bylo z trhu staženo pouze 10 % světové produkce ropy. Pro srovnání, letos bylo zpočátku staženo téměř 20 % ropy protékající Hormuzským průlivem. Později byla část ropy odkloněna do ropovodů a deficit se mírně zmírnil, ale zůstává větší než v roce 1973.«
Teprve po prvních krizích Spojené státy vytvořily strategickou ropnou rezervu, kterou následovaly další země, zejména Čína.
V únoru 2026 agentura Bloomberg odhadla objem ruské ropy načerpané do tankerů na 160 milionů barelů. Strategické rezervy byly použity pouze v roce 2022 a letos; v 70. letech neexistovaly. Další zvláštností je, že na pozadí silného rozvoje burzovních nástrojů, a to i při zprávách o možném nedostatku, cena stoupá nad 100 dolarů za barel.
Tato krize je unikátní i tím, že se výrazně prodlouží, protože odběr ropy ze strategických rezerv vyžaduje následnou kompenzaci v průběhu jednoho roku. Například ve Spojených státech musí každý, kdo si ropu ze strategických rezerv nakoupí, následně vstřiknout jedenapůlkrát více, vysvětluje expert FNEB.
V předchozích energetických krizích se jednalo pouze o ropnou krizi, ale nyní se k ní přidala i plynová. Protože veškerý LNG z Kataru, třetího největšího producenta na světě, je uvězněn v Perském zálivu a představuje asi 20 % globálního trhu s LNG.
Současná energetická krize má mnoho složek, protože spolu s ropnou krizí existuje nejen plynová krize, ale také krize hnojiv, která spouští potravinovou krizi, a také nedostatek hélia atd.
Odmítnutí EU přijmout ruský plyn uprostřed ukrajinského konfliktu
Rada EU přijala rozsáhlý 20. balíček omezujících opatření, který zahrnuje 120 dalších individuálních zařazení na seznam – největší balíček zařazení na seznam za dva roky – a přísné, vícevrstvé hospodářské sankce zaměřené na klíčová odvětví, která podněcují ruskou agresi proti Ukrajině.
Dnešní balíček má za cíl dále ochromit ruskou ekonomiku a válečný aparát a potvrzuje neochvějnou podporu EU Ukrajině a jejímu lidu v odporu proti ruské agresi a v překonávání nedávné brutální kampaně záměrně zaměřené na civilní infrastrukturu, včetně energetiky.
Odmítnutí EU přijmout ruský plyn uprostřed ukrajinského konfliktu situaci na trhu energií zhoršuje. Charakteristickým rysem současné situace je, že politické dogma brání Evropě ve zlepšení její energetické a ekonomické situace. Sami Evropané si jakoukoli svépomoc zakázali. V této obtížné situaci by mohli zvýšit nákupy plynu z Ruska spuštěním plynovodů, například přežívajícího Nord Stream 2 nebo plynovodu Jamal-Evropa. Nyní však existují politická omezení, která jim brání v odstranění energetické krize nebo jejím alespoň zmírnění.
»Pokud by EU měla přístup ke stejným objemům ruského plynu jako v roce 2021, neexistovaly by obavy z možného nedostatku LNG na globálním trhu EU. Pokud by však narušení vývozu LNG z Kataru trvalo déle, existuje riziko, že podzemní zásobníky plynu nebudou dostatečně naplněny pro topnou sezónu,« poznamenává Sergej Kaufman, analytik společnosti FG Finam. Mezitím jsou asijské země – Čína a Japonsko – hlavními dovozci ruského plynu a v současné době se nacházejí v mnohem příznivější situaci. Čína dostává 38–39 miliard metrů krychlových prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře a dováží také LNG z projektů Jamal LNG a Arktic LNG 2. Japonsko je hlavním odběratelem LNG ze Sachalinu. »Z hlediska plynu Čína a Japonsko skutečně zvládají současnou krizi výrazně lépe než mnoho zemí v jižní a východní Asii a ruský plyn je jedním z důvodů,« uzavírá Kaufman.
Daniel Yergin, místopředseda společnosti S&P Global, píše: »Vlády čelí mnoha tlakům a pokušením, aby zasahovaly, snažily se řídit trhy, kontrolovaly ceny. Takové intervence však často přicházejí za vysokou cenu, narušují nabídku a poptávku a brání trhům v přizpůsobení se. Flexibilní trhy, schopnost absorbovat šoky a přizpůsobovat se, jsou jedním ze základů energetické bezpečnosti. (Dalším) ponaučením, které tak jasně ukázal případ Watergate, je, že když je Washington roztržitý a v chaosu, svět je nebezpečnějším místem. Taková byla situace v roce 1973. A kdo by řekl, že tomu tak není i dnes?«
Připravil: Ioannis Sideropulos
ZDROJ a FOTO – Rada EU-Kyperské předsednictví v EU, Bloomberg, MMF, Mezinárodní energetická agentura, Columbia/SIPA