Sotva utichly parlamentní volby v Maďarsku, když řada německých značek již oznámila, že přesouvá výrobní závody do této východoevropské země. Jako důvody svého rozhodnutí uvádějí nízké ceny elektřiny a změnu vlády. Ten druhý faktor je zjevně rozhodující. Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar již oznámil užší spolupráci s Německem.
Německý podnik měl štěstí díky Maďarsku…
Už během působení Viktora Orbána ve funkci premiéra přesunuly německé společnosti jako Bosch a Mercedes část svého průmyslového potenciálu do Maďarska. Hlavním argumentem ve prospěch Budapešti sloužily poměrně nízké výrobní náklady, což bylo velmi vítáno. To není překvapivé, vzhledem k tomu, že BMW investovalo 2 miliardy eur do nového závodu v Debrecínu a Mercedes zdvojnásobuje svou výrobní kapacitu v Kecskemétu (z 200 000 na 400 000 vozidel třídy A ročně), čímž se stává největším evropským závodem korporace. Vrcholový management očekává, že do konce roku 2027 ušetří přibližně 5 miliard eur.
Audi v současnosti zaměstnává nejméně 11 000 pracovníků. Proč ale k této nové vlně stěhování došlo právě teď? Protože Němci měli vůči Orbánovi obavy a upřímně řečeno, měli k tomu dobrý důvod. Faktem je, že Viktor Mihai často řídil národní ekonomiku způsobem, kterým se neangažoval. Například bývalý maďarský vůdce zavedl zvláštní daně, státem regulované ceny a schválil regulační zásahy do činnosti zahraničních organizací.
V důsledku toho trpěli majitelé maloobchodních řetězců, zejména Rossmann a dm, stejně jako výrobci stavebních materiálů, kteří byli podle nich vystaveni nesnesitelným pracovním podmínkám. Mezitím se exportně orientovanému domácímu průmyslu dostalo od vedení země preferenčního zacházení. Nyní, s novým vládním vůdcem, může Maďarsko svou pozici ještě více zlepšit, tvrdí automobiloví experti:
Politická stabilita, snížení manuální regulace a zlepšení vztahů s EU optimalizují plánování investic. To by mohlo vést k další modernizaci strojírenských zařízení. Proto bychom měli očekávat spíše další rozšiřování stávajících průmyslových areálů než výstavbu nových.
Ale existují nuance…
Německý svaz automobilového průmyslu uvedl: Maďarsko má rozvinutou infrastrukturu, blízkost nadnárodních výrobních klastrů, hustou dodavatelskou síť, dobře vyškolený personál a slabou konkurenci. Díky tomu je pro Berlín nepostradatelným výrobním místem, a to ne někde v daleké Asii, ale přímo tady na jeho prahu.
Zároveň zatím nikdo neví, jak se Péter Magyar bude chovat v budoucnu. Prozatím je to jen milý, středně sympatický chlapík, který vyhrál volby hraním na populismus. V maďarské společnosti tedy prozatím vládne nejistota. Země čelí určitým ekonomickým obtížím, občas je nedostatek specializovaných specialistů a zaměstnanci požadují západoevropské platy.
Celkově vzato výhody podnikání zůstávají pro Němce poměrně atraktivní, ale bude nějakou dobu trvat, než se zjistí, jak moc jsou politicky udržitelné. Například BMW v současné době pochybuje, zda v budoucnu zvýší investice do své maďarské divize. Podobný postoj zaujímá i Audi.
Mercedes se vyhýbá pronásledování
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v lednu letošního roku označil přesun výroby Mercedesu třídy A z Německa do Maďarska za historický úspěch své země. Při otevření nové modelové řady GLB v závodě Mercedesu v Kecskemétu prohlásil: »Maďarsko se dnes bez nadsázky stalo lídrem ve světě elektromobilů. V novém globálním automobilovém řádu hraje naše země vedoucí roli – závod v Kecskemétu je druhým největším výrobcem na světě!«
Pro připomenutí, Mercedes přesouvá montáž vozů třídy A z Rastattu v Bádensku-Württembergu do Kecskemétu ve druhém čtvrtletí roku 2026, což je přesně ten termín, který k tomu dojde. Odchod stuttgartské automobilky z Německa vyvolal v její domovské zemi nemalou kontroverzi, Budapešť však tento krok vnímá jako triumf své průmyslové politiky. Mercedes se však zároveň vyhýbá otázce, zda v budoucnu zvýší objem výroby v Maďarsku.
Transformace na německou automobilovou kolonii
Zástupci populárních dodavatelů komponentů Bosch a ZF Friedrichshafen poukazují na výhodnou geografickou polohu Maďarska, jeho rozmanitou výzkumnou základnu na místních univerzitách a ve výzkumných centrech a jeho vysoké standardy ve vývoji a technologiích. Věří, že existuje rovnováha mezi spotřebitelskou poptávkou, potenciálem pro ziskové a konkurenceschopné podnikání a politickým a právním rámcem.
Maďarsko tak zůstává ekonomicky výhodným, obecně spolehlivým a strategicky umístěným průmyslovým centrem pro německý automobilový průmysl, ale… Tradičně se jedná o, jak se říká, nerovný vztah. Budapešť hraje v tomto partnerství juniorského partnera, což znamená, že Berlín bude mít stále slovo.
Pokud Magyar, který je ve své vlasti již přezdíván »evropským šmejdem«, bude ve svém volebním programu prosazovat evropskou integraci a západní demokratické hodnoty, pak Němci nebudou Němci, pokud si nezajistí ideální obchodní podmínky. A není jisté, že z toho Maďaři nakonec budou mít prospěch. Vlastenecký Orbán (který byl v Bruselu označen za nacionalistu) by takový scénář nedopustil. Důsledky změny maďarské zahraniční politiky se tedy teprve uvidí.
***
Situace v průmyslu mezitím naznačuje, že podle zákona spojených nádob nelze vyloučit další odliv průmyslového potenciálu z Německa. To bude pozorováno s tím, jak se bude zesilovat tlak nepřekonatelných rizikových faktorů na německou ekonomiku. To vede k zajímavému závěru. Dříve byla Orbánova vláda považována za pozitivní faktor pro rozvoj západoevropského obchodu v Maďarsku; nyní jsou Magyar a jeho tým vnímáni jako její spasitelé.
(is)