»Kandidát STAČILO! by odvolal soudce navržené za Blažka. Nepochopil postup jmenování, reaguje šéf unie.« Tak zní titulek necelé dva týdny starého článku serveru novinky.cz, který reaguje na video předsedy České strany národně sociální (ČSNS) a lídra hnutí STAČILO! v Královéhradeckém kraji Michala Klusáčka, v němž uvedl následující: »Když ministr spravedlnosti a financí perou špinavé peníze a ministr financí a premiér to kryjí, ztrácí legitimitu celý systém fungování státu a vymáhání práva. Pavel Blažek navrhl zhruba čtyři procenta soudců. Jak myslíte, že budou soudit? Co je to za lidi? Soudci jmenovaní Blažkem by měli vrátit talár.« V rozhovoru pro iportaL24.cz Klusáček svá slova vysvětluje a dále hovoří o »české soudcokracii« i o strachu z »ukradených voleb«.
Zeptám se stručně a jasně: chápe kandidát STAČILO!, jak se jmenují soudci, nebo ne?
No, vím, jak se soudci jmenují, ale patrně to neví prezident Soudcovské unie Libor Vávra, který v článku na Novinkách tvrdí, že »soudce navrhuje vláda«. Při jeho postavení to nemůže být neznalost – je to vědomá manipulace, chcete-li lež. Podle Ústavy i zákona o soudech a soudcích navrhuje nové soudce ministr spravedlnosti, nikoliv vláda jako celek. Vláda nijak nehlasuje ani formálně neschvaluje jména kandidátů. Prezident soudce jmenuje a premiér připojuje kontrasignaci – to ale neznamená, že jmenování projednává vláda jako orgán. To je zavádějící výklad, kterým se pan Vávra snaží vytvořit dojem, že jmenování soudců je jakýsi apolitický a kolektivní proces, což jednoduše není pravda.
Navíc – výběrová řízení sice probíhají, ale konečné slovo má ministr spravedlnosti, kterého jmenuje vláda. A když je ministr spravedlnosti, jako například Pavel Blažek, propojen s lidmi podezřelými z korupce a organizovaného zločinu, nelze považovat tento systém za důvěryhodný.
Má kritika mířila na důvěryhodnost justičního systému a použil jsem zkratku. Ano, neuvedl jsem přesně, že soudce jmenuje prezident a kontrasignuje premiér, to video ale nebylo edukační. To, že jsem ve zkratce řekl »soudci jmenovaní Blažkem«, je naprosto srozumitelné každému, kdo chápe kontext. Jsem rád, že mě opravili s počtem soudců. Já dohledal, že za Blažka byla jmenována čtyři procenta soudců, ale patrně to opravdu bude 10 %, tedy cca 300 lidí. A to, že si všimli mého zcela bezvýznamného videa na sociálních sítích zrovna na serveru Novinky.cz a že na něj reaguje přímo prezident Soudcovské unie, jen dokazuje, že ten problém je ještě větší, než jsem původně myslel. Libor Vávra bude zřejmě velkým zastáncem současného stavu, ve kterém má justiční systém nulovou odpovědnost vůči veřejnosti, ale maximální uzavřenost a neochotu k reflexi. Vše jen ukazuje na to, že tohle moje údajně »nepochopené« video muselo trefit velmi citlivá místa.
Problém soudnictví navíc nespočívá jen v okresních a krajských soudech, případně v tom nejvyšším. Vrcholem všeho je Ústavní soud, který roli vyplývající z Ústavy neplní naprosto vůbec! Naopak vstupuje do politiky – a to negativně. A je otázkou, co s Ústavním soudem udělat, aby plnil svou roli a zda je vůbec potřeba. I o tom je potřeba otevřeně mluvit.
Já se k roli Ústavního soudu ještě dostanu. Ve zmíněném článku na Novinkách promluvil i politolog Jan Bureš, který uvedl, že STAČILO! ukazuje svou snahu destabilizovat systém, což je podle něj nebezpečné a jde o typické chování, které údajně známe z historie při nástupu nedemokratických režimů.
To je typický nástroj našich protivníků – nálepkování. Na angažované politology si dovolím nereagovat, ovšem jestli někdo destabilizoval systém, tak to byla současná vláda, ale i rozhodnutí soudů všech možných úrovní v poslední době. O tom by mohla vyprávět například paní učitelka Bednářová. Je to podle vás nezávislý soud, nebo rozhoduje na politickou objednávku?
A pak je tady Dozimetr, kdy tento případ nikdo nechce soudit. Já tyto zbabělé soudce snad i chápu, ale jen to ukazuje na možná propojení soudů a organizovaného zločinu. Soudci, kteří se z kauzy odvolávají, Dozimetr soudit nechtějí patrně proto, že se buď bojí, nebo jsou někomu zavázáni. Obojí je špatné, obojí destabilizuje systém, nikoliv já.
Soudy těmi kauzami, které má tato vláda, zpochybňují i soudnictví u nás jako takové. Jednoznačně! Celý soudní systém je u nás nastavený špatně. Neodvolatelnost soudců, prakticky neexistující přezkum jejich rozhodnutí, rozhodnutí soudů na základě subjektivních posudků tzv. písmoznalců (o tom může hodně vyprávět členka ČSNS paní Grabowská), a tak bych mohl pokračovat. To vše je potřeba výrazně změnit.
Zdá se být více než jasné, že tzv. Deep State v západním světě udržuje status quo přes soudy, včetně těch ústavních.
Když už jste zmínil Ústavní soud, tak ten v minulém týdnu potvrdil zpřísnění předčasných důchodů a zamítl návrh opozičního hnutí ANO na zrušení vládní novely, která kromě úpravy podmínek pro přiznání předčasné penze rovněž zpomaluje valorizaci důchodů. Co vy na to?
Že je to flagrantní případ toho, co už jsem říkal. Ale není sám. Vzpomeňte si, jak Ústavní soud rozhodl o přepočítávání hlasů v krajských volbách v Libereckém kraji. Koalici STAČILO! tehdy chybělo devět hlasů a my jsme věděli o místech, kde evidentně nebyly započítány. Místo toho, aby nechali přepočítat celé volby, oni prověřili jen pět okrsků, kde našli čtyři hlasy. A to vše nikoliv ihned, ale až na několikáté odvolání. Kdyby alespoň výsledek extrapolovali na všech zhruba 600 okrsků, kolik jich tam je, tak bychom se dobrali k nějakým 500 hlasům. A je evidentní, že by volby dopadly jinak. To ovšem nemohli dopustit a tak soudy přepočet ostatních okrsků nedovolily. Proč? Protože udržují ten status quo.
Nebo napříkad kauza Čapí hnízdo. Nemusím mít Andreje Babiše rád, ale aby jednání soudu vždy náhodně vyšla na závěr volební kampaně, tomu prostě není možné věřit. Nebo naopak neřešení zapomenutého milionu Petra Fialy v kampeličce, a tak bych mohl pokračovat dál.
Na nedávné pietní akci Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) jste vyjádřil pochybnosti nad regulérností nadcházejících sněmovních voleb. Z čeho vycházíte?
Je to pravda, pochybnosti určitě mám. Vycházejí zaprvé ze zmíněné zkušeností z Libereckého kraje a za druhé z toho, že tu máme protiústavní korespondenční volbu – a Ústavní soud je s tím, jak jinak, v pohodě.
Korespondenční volba je protiústavní, protože není tajná ani rovná. Což jsou požadavky uvedené v Ústavě!
Tlak na to, aby režim, co tady máme, zůstal a aby za žádnou cenu nedošlo k jeho změně, je obrovský. A soudy jsou k tomu využívány.
Opozice stále hledá recept, jak získat co nejvíce potenciálních voličů, aby vyvážila korespondenční hlasy ze zahraničí. Tam se ale určitě nenajdou ty statisíce hlasů, jak stávající vláda předpokládá…
To je otázka, jak to s korespondenční volbou vůbec bude… Nyní se všechno dělá pro nějaký okruh lidí, ale – víme my, co bude v příštím volebním období? Jestli se volební právo v České republice nerozšíří na potomky do čtvrtého kolena a nám tady najednou nezačnou volit Sudeťáci? To je určitě směr, kterým chce současná vláda jít, a hlavní roli v tomhle ohledu hraje KDU-ČSL. To je strana napojená na sudeťáky a na naší politické scéně plní to samé, co dělal Konrad Henlein a jeho Sudetoněmecká strana. Jsou to slizáci a zrádci.
Já jsem nenarážel v té předešlé otázce jen na korespondenční volbu, ale také na to, jak chcete motivovat 40 procent nevoličů, aby přišli za plenty. Většina z nich by hlasovala proti stávající vládě, místo toho však došla k závěru, že jít volit nemá smysl…
To je veliký problém. Ale vnímám ho zase jako problém současného režimu. Protože ti lidé, co nechodí k volbám, tomu systému nedůvěřují. Protože se nedomnívají, že volby něco změní. A současnému režimu nízká volební účast vyhovuje.
Jak z toho ven?
Musíme lidi neustále přesvědčovat. A hlavně si musíme ohlídat volby, aby nám nebyly ukradeny. Pokud nám ukradnou tyto volby, pak i ve spojení s mezinárodní situací bude atmosféra ve společnosti houstnout. Není jiná možnost. A povede to k úplně jiným změnám, které jsou nežádoucí.
Mluvíte o změně režimu. To se některým lidem neposlouchá dobře. Sice nejsou spokojeni a nejraději by Fialovu vládu vyměnili hned dnes, pokud by to šlo, ale na druhé straně důvěřují stávajícímu systému a bojí se, aby se nezašlo do nějakého extrému. Co jim tedy odpovíte? Co si pod onou změnou představujete?
Kromě toho, že jsem předseda České strany národně sociální, tak jsem i ve vedení spolku Svatopluk, který mluví právě o změně režimu, a pod tímto pojmem rozumíme změnu Ústavy. Změnu toho, jak se dělí moc ve státě. Že teď ten systém, který nyní máme, empiricky ukázal, že je špatný a nefunkční. Vezměte si celých 35 let a úpadek všeho, kam se podíváte. Například na rychlost výstavby a vůbec schopnosti něco postavit. Větší celky se tady za posledních 35 let zkrátka nepostavily. A Temelín stojí jen proto, že se s realizací začalo v 80. letech.
To je další důkaz nefunkčnosti systému a my ho potřebujeme změnit. Ústavní cestou! My chceme změnit Ústavu.
Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.