Dotace na revitalizaci veřejných prostranství pomáhají městům a obcím obnovovat parky, náměstí nebo sídliště. Jejich přínos pro životní prostředí však často zaostává za očekáváním. U některých projektů tvořila zeleň méně než pět procent upravované plochy, v krajních případech dokonce méně než jedno procento. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil podporu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
Ke konci června 2026 bylo schváleno 457 projektů, na které byla proplacena podpora v celkové výši téměř 1,3 miliardy korun. Kontrola se zaměřila na 13 příjemců dotací. Za získané prostředky města a obce například obnovovaly parky, rekonstruovaly náměstí, upravovaly sídliště, budovaly povodňové parky nebo revitalizovaly náplavky u řek.
Podle NKÚ však u části projektů nebyla dostatečně zastoupena zelená infrastruktura. Ministerstvo pro místní rozvoj, které mělo program na starosti, totiž nestanovilo minimální podíl zeleně na celkové ploše revitalizovaného prostoru. Výsledkem tak mohly být i projekty, v nichž měla zeleň jen zanedbatelnou roli.
Kontrola zároveň odhalila nedostatky ve sledování výsledků. Ministerstvo samostatně neeviduje rozsah nově vytvořených zelených ploch na místech, která dříve nebyla využívána. Nemá proto dostatek údajů, aby mohlo vyhodnotit, nakolik se daří řešit problémy, kvůli nimž byla podpora poskytována. Chybějí mu také informace o kvalitativních změnách, které projekty přinesly. Počet obyvatel využívajících novou či modernizovanou zeleň navíc příjemci dotací určují pouze odhadem.
Méně retenčních nádrží, než se plánovalo
Podpora měla pomoci také se zadržováním srážkové vody a budováním retenčních nádrží. Ministerstvo původně počítalo s vytvořením retenční kapacity o objemu 52 448 metrů krychlových. Podle kontrolorů však tohoto cíle dosaženo nebude. Příjemci, kteří se rozhodli hospodaření se srážkovou vodou řešit, se zavázali vytvořit méně než třetinu plánovaného objemu.
Zájem obcí o budování retenčních nádrží byl podle NKÚ výrazně nižší, než ministerstvo předpokládalo. Úřad zároveň upozornil, že MMR potenciální žadatele k řešení tohoto problému dostatečně nemotivovalo.
Lavičky za tisíce i stovky tisíc korun
Kontrola se zaměřila také na vybavení veřejných prostranství. Zatímco některá města pořídila venkovní lavičky včetně montáže přibližně za 11 tisíc korun za kus, jinde jejich cena přesáhla 150 tisíc korun. Objevily se rovněž solární lavičky, jejichž pořizovací cena byla vyšší než 200 tisíc korun za kus.
NKÚ uvedl, že nešlo o porušení pravidel a ceny odpovídaly cenám obvyklým. Přesto podle něj není vhodné, aby se z dotací IROP financovalo takto nadstandardní vybavení. Obce by si je podle kontrolorů měly hradit z vlastních prostředků.
Úřad proto doporučil ministerstvu pro místní rozvoj, aby při výběru projektů více upřednostňovalo skutečnou revitalizaci zeleně a opatření podporující hospodaření se srážkovou vodou. Zároveň navrhl přehodnotit výši poskytované podpory, zejména ve více rozvinutých regionech.
Kontrola tak podle NKÚ ukázala, že samotná obnova veřejných prostranství nemusí automaticky znamenat odpovídající přínos pro životní prostředí. Důležitější roli by podle doporučení úřadu měla hrát kvalita projektů, rozsah zeleně a schopnost lépe zadržovat vodu v krajině i ve městech.
(pk)
ILUSTRAČNÍ FOTO – nku.cz