Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejností. Vláda řešila i školství a zdravotní pojišťovny

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády vyzval česká média, aby dodržovala pravidla novinářské práce, nemanipulovala veřejným míněním a odmítala osobní útoky. Reagoval tak na říjnovou výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií, kteří apelovali na veřejné činitele, aby odmítali násilí, komunikovali slušně a respektovali svobodný přístup k informacím. Kabinet se vedle toho zabýval změnami ve financování asistentů pedagoga, návrhem na snížení věkové hranice pro účast v komunálních volbách a možným sloučením dvou zdravotních pojišťoven.

»Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky a manipulaci a dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy. Aby respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň, osobní útoky nejsou argument,« řekl Babiš.

Výzva je podle premiéra určena šéfredaktorům všech českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem má být, aby redakce uplatňovaly stejná pravidla, jaká požadují od politiků. Babiš zdůraznil, že kritika veřejných činitelů je legitimní, podle něj ji však nelze zaměňovat za účelové zkreslování informací.

»Kritika politiků je legitimní. Ale účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním nejde omlouvat svobodou tisku. Ta neznamená svobodu od odpovědnosti a imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace místo ověřených faktů,« uvedl premiér. Neupřesnil přitom, zda se k jeho výzvě připojili také další politici a případně kteří.

Asistenti pedagogů mají mít nové financování

Vláda jednomyslně schválila novelu, která mění financování a působení asistentů pedagoga na základních školách. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvedl, že úprava má odstranit některé neefektivní prvky současného systému inkluze, především plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům.

Nově by se financování mělo odvíjet od počtu žáků ve třídách a jejich potřeb, nikoli pouze od doporučení poradenského zařízení pro konkrétní dítě. Školy by tak měly dostávat prostředky podle předem stanovených parametrů, například podle počtu tříd, počtu žáků a míry jejich znevýhodnění. Návrh počítá také s omezením maximálního počtu asistentů a s profesionalizací této pozice. Cílem je, aby se asistenti stali stabilní součástí školních týmů.

»Profesionalizace povede k řešení toho, na co upozorňují samotní ředitelé a učitelé: že kvalitní asistent pedagoga je téměř jako druhý učitel a nekvalitní je téměř jako další problémové dítě,« uvedl Plaga s tím, že systém přinese větší flexibilitu ředitelům při nasazování asistentů.

Asistent pedagoga je v současnosti jedním z podpůrných opatření, které může žák získat na základě vyšetření a doporučení poradenského zařízení. Podle nové úpravy by měl ředitel školy povinnost potřebné asistenty zajistit, zároveň by však získal větší volnost při jejich rozmístění. Kvalifikovaný asistent by nemusel působit výhradně ve třídě, kde se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Ředitel by jej mohl využít také jinde, například tam, kde děti potřebují podporu jen po určitou dobu nebo v konkrétních situacích.

Plaga do návrhu při jednání vlády zapracoval také změny požadované koaličními partnery. Jedna z nich se týká postupu v případech, kdy rodiče nespolupracují se školou při řešení potřeb dítěte. Ředitel školy nebude doporučovat vyšetření žáka, ale rovnou vyzve rodiče. A pokud ti nebudou spolupracovat, začne konat orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Předseda Motoristů Petr Macinka označil novelu za první krok k řešení problémů, které jeho strana v současném pojetí inkluze spatřuje. Ocenil, že ministr návrh upravil podle požadavků koaličních partnerů, a připustil další změny při projednávání ve Sněmovně. »Je to začátek řešení problému, kterým je inkluze,« řekl Macinka.

Motoristé prosadili také návrh týkající se spádovosti pedagogicko-psychologických poraden. Podle Plagy by toto opatření mělo začít platit od září 2028. Celá novela má být účinná o rok dříve, tedy od září 2027.

Vláda odmítla volební právo od 16 let

Kabinet nesouhlasil s návrhem poslankyň opozičního hnutí STAN, který počítal se snížením věkové hranice pro účast v komunálních volbách z 18 na 16 let. Záporné stanovisko vláda přijala podobně jako u dřívějšího návrhu poslanců TOP 09. O rozhodnutí informoval Babiš.

Vláda upozornila mimo jiné na možné organizační komplikace. Komunální volby se totiž často konají současně se senátními volbami, v nichž by i nadále platila hranice 18 let. Část mladých lidí by tak mohla hlasovat při výběru obecních zastupitelů, nikoli však při rozhodování o složení Senátu.

»To může vést ke komplikacím při organizačním a metodickém zajištění voleb ve volební místnosti, a to jak ve vztahu k samotným voličům, tak k okrskovým volebním komisím,« uvádí se v předběžném stanovisku určeném poslancům a senátorům.

Ministerstva posoudí sloučení dvou zdravotních pojišťoven

Dalším bodem jednání bylo fungování veřejného zdravotního pojištění. Ministerstva zdravotnictví, financí, vnitra a obrany mají připravit komplexní analýzu hospodaření Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) a Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP). Dokument se zaměří na jejich finanční stabilitu, provozní náklady a možnosti efektivnějšího fungování. Součástí bude také posouzení případného sloučení obou institucí. Analýza se bude zabývat také možnými úsporami, riziky a dopady případného spojení na pojištěnce.

O možnosti sloučení obou pojišťoven se podle serveru Aktuálně.cz jednalo už v červnu loňského roku. Jejich aktuální stanoviska nebyla v době zveřejnění zprávy k dispozici.

Český systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s téměř 600 miliardami korun ročně a působí v něm sedm zdravotních pojišťoven. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna eviduje přibližně 59 procent obyvatel Česka. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra má zhruba 1,3 milionu klientů, Vojenská zdravotní pojišťovna přibližně 700 tisíc.

Finanční situace systému zůstává důležitým tématem také kvůli schodkovému hospodaření z posledních let. Veřejné zdravotní pojištění skončilo v deficitu i loni, kdy jeho schodek dosáhl 4,6 miliardy korun. Záporné saldo vykázaly za rok 2025 všechny zdravotní pojišťovny.

(pk)

FOTO – vlada.gov.cz