Jít či nejít na demonstraci ekologů proti kandidatuře předsedy strany Motoristé sobě Petra Macinky na post ministra životního prostředí České republiky?
Nemyslím tím možnost jít tam jako nestranný pozorovatel či dopisovatel toho či onoho média. To u environmentálního ekonoma nelze čekat.
Jeden řekne: »Určitě ne! Znamenalo by to zpochybňování výsledků demokratických voleb!« A má pravdu. Navíc mainstream souběžně vede podivnou kampaň proti čestnému předsedovi Motoristů sobě, kandidátu na ministra zahraničních věcí, Filipu Turkovi (kampaň rozjel Deník N, fungující reálně jako tiskový orgán Bezpečnostní informační služby ČR), a provládní umělci proti pravděpodobnému kandidátu Motoristé sobě na ministra kultury Otto Klempířovi. Prostě, překreslíme výsledky voleb, jednu ze stran vznikající koalice vyštveme a nahradíme jednou ze stran dosavadní vlády pětidemolice a novou vládu tak budeme paralyzovat, samozřejmě ne podle potřeb České republiky, ale podle potřeb Bruselu, jak jinak… Vůle voličů i po bezpočtu vymývání hlav? Nenechte se vysmát! Mnozí řečníci a účastníci věří, že prezident ČR Petr Pavel Macinku ministrem životního prostředí nejmenuje. Prý je rozumný. Zřejmě to nejlépe dokládá ukrajinská vlajka na Pražském hradě, visící kousek nad účastníky demonstrace. Ano, připomíná nechvalný Protektorát Čechy a Morava.
Druhý řekne: »Samozřejmě jít! Záměry pana Macinky vůči Ministerstvu životního prostředí ČR jsou příšerné!« Část zběsilostí jsem popsal ve své poslední Analýze.
Není to zdaleka všechno. Stručně řečeno, Macinka zamýšlí podle svých slov zrušit Zelenou dohodu pro Evropu, tzv. Green Deal, zrušit program Zelená úsporám (včetně rozsáhlých dotací z fondů Evropské unie), zrušit podporu obnovitelným zdrojům energie (energetiku chce stavět na jádru a uhlí), zásadně omezit ochranu přírody, krajiny, lesů, zemědělské půdy atd. (nesmí překážet podnikání), zásadně omezit dotace všeho druhu (a vyrovnat tak státní rozpočet, i za cenu podstatného prohloubení hluboké sociálně ekonomické krize ČR). Nově chce Macinka zrušit novou Chráněnou krajinnou oblast Soutok (Moravy a Dyje), slibuje i »zelenou krev«. Inspiroval se u teze někdejšího premiéra Mirka Topolánka o »noci dlouhých nožů«? Nevím. Také chce rozvrátit ministerstvo životního prostředí. Čistkami a hlavně vyštváním těch, kteří umí a pro které je ochrana životního prostředí posláním. Odborníci všeho druhu jsou vesměs nežádoucí. Mohli by brzdit ty či ony naše plány.
Inu, co čekat od libertariána, kterým Macinka a většina motoristů je. Konečně, ještě počátkem října 2025 byl Macinka pracovníkem Institutu Václava Klause, jehož hlavní sponzor je uhlobaron Tykač. Pouze vůdce českých libertariánů Václav Klaus ho v množství protiekologických výrobků trumfne, zvláště pak nechvalným »Přírodní zdroje neexistují!« (Lidové noviny 26. září 1994). Inu, vrána k vráně sedá.
Že se dá i dobrá práce několika volebních období za jedno volební období zničit, je známo. Federální výbor pro životní prostředí místopředseda vlády Miroslav Macek rozehnal za jediný měsíc – červenec 1992, navíc v rozporu se zákony. Rušení opatření předchozích vlád vládou novou se v Česku děje často. Pravicové strany tak činí obvykle v rámci svaté pomsty vůči předchozí vládě středu a ideologické předpojatosti a zpravidla tak Česko uvrhnou do krize. Vláda středu obvykle musí napravovat marasmus předchozí pravicové vlády. Že tyto obraty provází rozsáhlé ztráty, tušíte správně. Předvolební sliby jsou prý jen pro blbce voliče, musíme se někomu pomstít! Nejlépe bezbrannému neprivilegovanému voliči.
Demonstrace
V neděli 19. října 2025 se po poledni plní Hradčanské náměstí. Výrazně převažují mladí lidé. Hlavní kádr je z Prahy a jejího okolí, byť někteří přijeli i zdaleka. Někteří mají transparenty, značně rozdílné kvality. Některé jsou v angličtině. Nejvíc bije do očí transparent »Planeta shoří!« Promiňte, neshoří. Neshořela ani ve starších prvohorách, kdy koncentrace oxidu uhličitého byly 10-20x vyšší než jsou dnes. Pokud shoří, tak ve světové jaderné válce, ke které se západní svět velmi nebezpečně sune za netečného přihlížení velké části obce ekologů. Jedeme si po svém úzkém písečku a ostatní vem čert. Říkáme, že Green Deal musí být sociálně citlivý, ale prosazujeme ho v hrubě asociální podobě, kdy ožebračuje dolní a střední vrstvy obyvatel a decimuje zbytky české ekonomiky směrem k rozvojovým státům. Lžeme, že obchod s emisními povolenkami není spekulativní nástroj, byť je a jasně to dokládá prudký růst cen emisních povolenek a značné kolísání jejich ceny. Potichu fandíme banderovské Ukrajině a nevadí nám čtvrt bilionů korun utracených na angažmá v tamní válce, o horách mrtvých (v létě 2025 mělo jít o jeden milión, sedm set tisíc ukrajinských vojáků) v této válce nemluvě, ale současně podlamujeme ekonomiku Česka a jiných členských států EU, mimo jiné Green Dealem. Zřejmě až do posledního Ukrajince a do úplného krachu EU. Tedy, pokud jsme s to se trochu objektivně informovat a trochu logicky domýšlet výsledky našich činů.
Až na pár jedinců jsme bojkotovali všechny demonstrace proti pětidemoliční vládě Petra Fialy, zřejmě za její příslib pokračování v Green Dealu. Jistě, základní požadavky oněch demonstrací zněly: »Demisi Fialovy vlády!, Stop cenzuře (a kriminalizaci opozice), Odchod z lipské burzy!, spojený s podstatným snížením cen elektřiny!, Obnovit dodávky levného kvalitního zemního plynu z Ruska!, Zásadně revidovat či zrušit Green Deal!« Že ho připravili diletanti nebo přímí škůdci, si nepřipouští radikální část ekologů dodnes. A studovat klimatickou teorii bez brýlí velkého klimatického panelu? To snad nemyslíte vážně! Teď nepíšu o mladých nadšených studentkách, volajících po realizaci Green Dealu s tím, že studovat problémy klimatu je zbytečné, že je vše jasné. U nich těžko něco překvapí. Bohužel tak uvažují i radikální ekologové, profesionálové.
Energetický rébus
Zásadní problém je, že Česko nemá dokument, který by se dal nazvat »státní energetická politika« či »koncepce«. Zdá se, že na ministerstvu průmyslu a obchodu již neumí pracovat ani s bilancemi paliv a energie, což je velice špatné. I z ministerstva životního prostředí jsem na jedné tiskovce slyšel, že greendelovská bilance elektřiny vychází jakž takž (stalo se tak dříve, než Česko 4. července 2025 postihl první blackout, za který prý nemohly nepravidelně pracující obnovitelné zdroje, leč realita mluví o něčem jiném), ale bilance tepla jim prý absolutně nevychází. Zřejmě proto rada končící předsedkyně Sněmovny paní Pekarové obléknout si dva či více svetrů. Prý vzhůru do středověku. Tehdy ale lidé vydrželi hodně, včetně zimy, na rozdíl od dnešních zhýčkaných občanů. Green Deal se prý musí zrealizovat, i kdyby měly Česká republika a EU zbankrotovat. Takhle nahlas to nikdo z ekologů greendealistů neřekne, ale jinak si věcně jejich počínání vysvětlit nelze. Je tu ještě teze, že víra tvá (zelená) ti dodá křídla a povzneseš se nad realitu.
Nejde ale jen o energetiku. Pod praporem Green Dealu je prosazována zásadní redukce až likvidace zemědělství. Protože je ve světě i nadále hlad, potraviny se vyrábí často vysoce závadně (nejen na Ukrajině či ve státech MERCOSUR) a Rusko je prakticky jedinou zemí, která má významné přebytky kvalitních potravin, nevím, zda nejde o dnes v Česku tolik obávanou a pronásledovanou proruskou činnost. Oblíbená teze, že zemědělství produkuje 25 % antropogenních (lidi vytvořených) emisí skleníkových plynů, naráží na údaje Statistické ročenky ČR, podle které Česko dlouhodobě produkuje (s lesním a vodním hospodářstvím) jen 6 % antropogenních emisí skleníkových plynů. Prý ale kdo by se s čísly babral, zvláště když mluví proti nám.
Jde také o dopravu, kde radikální ekologové ve spolupráci s automobilkami nevsadili na potřebný přednostní rozvoj kolejové dopravy, ale na rychlý rozvoj elektromobility. Jak moc je elektromobil ekologicky a klimaticky šetrný, se sice neví, ale to prý nevadí, navíc se tak dá zejména ve velkých městech vyčistit vzduch od toxických emisí. Elektromobil váží ale asi 1400 kg, zatímco auto na benzín, naftu nebo plyn jen 1000 kg. Musí tudíž vozit mnohem více neproduktivní hmoty, což je energeticky podstatně náročnější, o problémech se zajištěním dostatku elektřiny nemluvě. Stejně jako u fotovoltaických a větrných elektráren, se EU chtěla stát světovým lídrem elektromobility a místo toho se ocitá na talíři konkurence čínské a částečně i Muskovy Tesly. Mrzuté. Ale jak nám před časem vysvětlil čínský velvyslanec, zatímco v EU investovali stamiliardy do dotování vysoce ztrátových cen elektřiny z technicko ekonomicky nevyhovujících obnovitelných zdrojů, v Číně stejné peníze investovali do výzkumu a vývoje a časem začali vyrábět podstatně efektivnější elektromobily, fotovoltaické a větrné elektrárny, aj. V Česku navíc na kritice povinné elektromobility od roku 2035 vyrostla politická strana Motoristé sobě, kvůli jejímž aspiracím se tato demonstrace konala.
Inu, tak to vypadá, když ekologové zavrhnou environmentální ekonomii a sednou na vějičku ekonomického liberalismu. Ekolog může být v ekonomických názorech buď konzervativec, nebo socialista, ale nemůže vyznávat liberální ekonomii.
Slovenská podpora
Ano, demonstraci osobní účastí a vystoupením podpořila i ekoložka ze Slovenska. Líčila, jak strašně v slovenském resortu životního prostředí už dva roky řádí současný ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Nejsem do této věci zasvěcen. Co mě vadilo, že zapomněla říci, že podstatně méně špatný kandidát Slovenské národní strany na funkci ministra životního prostředí Rudolf Huliak se ministrem nestal v důsledku tlaku slovenských ekologů a machinací slovenské prezidentky Zuzany Čaputové pro jeho údajnou nekompetentnost. Inu, zákulisní čachry končívají špatně.
Loni v říjnu žádal známý slovenský ekolog Maňo Huba české ekology o podporu v odmítání zrušení úplného zákazu odstřelu velkých šelem. Šlo samozřejmě o přemnožené medvědy, kteří jen loni usmrtili dvě osoby a řadu dalších zranili. Zvlášť otřesná byla bitka před obchodním centrem v Liptovském Mikuláši, kdy medvěd za sebou zanechal tři zraněné, z toho jednoho těžce zraněného, než zmizel v okolních lesích. Odmítám, aby naši slovenští bratia byli degradováni na potravu pro přemnožené medvědy.
Respektujte vědecké poznatky
V řadě přednesených projevů zazněl požadavek respektovat výsledky vědy. Myšlen byl tzv. velký klimatický panel IPCC a jeho teorie, že za pozorované globální oteplování můžou prakticky výlučně antropogenní emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého CO2. Jinak smýšlející odborníci jsou v západním světě nemilosrdně pronásledováni, brání se jim ve výzkumu i v publikační činnosti. Nejde prý o cenzuru.
IPCC prý uznává celý svět. Realita je taková, že závěry IPCC celý nezápadní svět ignoruje, resp. oficiálně uznává, ale v praxi jen předstírá jejich realizaci. Ožebračit se projekty typu Green Deal, navíc v podmínkách nelítostné kapitalistické konkurence, si dovolit nemůžou. Navíc mnozí odborníci zpochybňují samotné hlavní závěry IPCC. Začíná to drobnostmi, jako že hlavní skleníkový plyn není oxid uhličitý, ale vodní pára (uznává i panel IPCC, ale ignoruje, navzdory rostoucím koncentracím vodních par v ovzduší), která se na oteplování podílí asi 90 %, a emisím CO2 dávají jen pětiprocentní podíl na globálním oteplování. Někteří z těchto expertů, sdružených do panelu CLINTELL, měli 12. a 13. listopadu 2024 mezinárodní konferenci v Praze. Pravda, Sněmovna jim zajistila studené jednání, resp. teplo v dané budově Sněmovny nešlo. Prý Pekarové dva svetry či kolik a mezinárodní ostuda navrch. Že k oteplování klimatu přispívají tepelné ostrovy, zvláště pak velkých měst, asi škoda mluvit, stejně jako o zhoubné roli pokračujícího zastavování, odlesňování a odvodňování krajiny. Tepelné ostrovy nejsou jen v centrech velkých měst, byť zde jsou nejsilnější. Že greendealisté ignorují i komplexní energetickou a komplexní emisní náročnost základních lidských aktivit včetně základních druhů získávání paliv a energie, takže v rámci snižování emisí skleníkových plynů jejich antropogenní emise někdy i zvyšují (klasicky při nahrazování uhlí zemním plynem), škoda mluvit. Když k tomu připočítáme odpor greendealistů k mírovému využívání jaderné energie a v Česku i k energetickému využívání odpadů, nemusíme si dělat těžkou hlavu s emisemi skleníkových plynů. Jak řekl klasik, ono to nějak dopadne, jen se neptejte, jak.
Vědecké je také prý nezasahování do přírodních dějů, zvláště pak v národních parcích. Tak byly nechány k sežrání kůrovcům smrčiny v národních parcích Šumava a České Švýcarsko, přičemž tamní přemnožený kůrovec zničil smrkové lesy prakticky na celé Šumavě a v dalších regionech, o nárůstu emisí CO2 a usnadnění šíření nepůvodních invazních druhů nemluvě. To se nestydí vydávat za odbornou ochranu přírody a krajiny, navíc v podmínkách sílících klimatických změn.
Závěr
Organizátorem demonstrace byla české pobočka hnutí Greenpeace. Hradčanské náměstí bylo plné, asi jako při demonstraci spolku Svatopluk za respektování výsledků voleb 27. září. Podle organizátorů to bylo 5 tisíc lidí, podle policie asi 2 tisíce, podle redaktorů Parlamentních listů asi 500 osob. Shromáždění proběhlo v poklidu, žádní provokatéři nedorazili, na rozdíl od četných akcí STAČILO!, SPD a jiné opozice včetně demonstrace spolku Svatopluk. Můj základní dojem je, že příroda, životní prostředí a ochrana stability klimatu budou mít smůlu, ať už to dopadne tak, či onak.
Jan Zeman