Analýza: Kozel do ekologické zahrady?

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou známé. Pro někoho dobré, pro někoho nic moc, pro někoho žalostné. Žalostné jsou jistě pro levici, která i v novém volebním období nebude ve Sněmovně zastoupena, dále pro ochranu životního prostředí, neboť mezi novými poslanci jsou jen ekologicky trochu orientovaní končící lidovecký ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), jeho předchůdce Richard Brabec (ANO 2011), jeho někdejší náměstkyně Berenika Peštová (ANO 2011) a mně v ochraně životního prostředí prakticky neznámá nová spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská a Irena Ferčíková Konečná, obě zvolené též preferenčními hlasy na kandidátní listině Pirátů.

Není to zas tak překvapivé. Nekompetentnost vedení Evropské unie a radikálních ekologů ve věci Zelené dohody pro Evropu, nechvalného Green Dealu, křičí od počátku do nebe a environmentální politiku v Česku těžce diskredituje. Navíc pomohla vygenerovat ultra technokratickou stranu Motoristé sobě, která v odmítání ochrany životního prostředí trumfuje i nechvalnou ODS. Její předseda Petr Macinka navíc aspiruje na funkci ministra životního prostředí České republiky.

Nebyl jsem zdaleka jediný, kdo volal po realismu. Nepřekvapivě marně. Snaha nahradit spekulační obchod s emisními povolenkami ve prospěch finančních spekulantů, zde zejména amerických, německých a dalších zahraničních důchodových fondů, daní za emise oxidu uhličitého CO₂ (vzhledem k enormnímu nadhodnocení tzv. klimatických škod ji doporučuji jen ve výši 20 Kč/tunu; cena emisní povolenky letos v létě se pohybovala v přepočtu mezi 1800-1900 Kč/tunu a decimovala velké emitenty CO₂ ve prospěch zahraniční konkurence, která je nepoužívá), bylo voláním osamělého na poušti. Nic na tom nezměnilo ani zjevné riziko, že Green Deal, resp. jakákoliv klimatická politika, bude zřejmě (nejen v ČR) smetena kompletně, tj. bez náhrady. Škrtnutí jedním podpisem po vzoru Donalda Trumpa je pro některé lákavé, byť v Česku to bude muset projít parlamentní mašinérií, resp. nepůjde jen o jeden podpis prezidenta, o komplikacích s vedením Evropské unie v Bruselu nemluvě.

Česká ekonomika se v důsledku čtyřletého systematického ničení Fialovou pěti-, po září 2024 čtyřdemoliční vládou hroutí. Způsobit za čtyři roky bezprecedentní hospodářský a sociální rozvrat a ještě přitom zemi zadlužit ČR částkou asi 1200 miliard korun (možná se brzy dozvíme, že se zadlužení finanční a věcné zvýšilo ještě o podstatně vyšší částku, viz objednávka útočných stíhaček F-35 aj.). Předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že řada staveb dopravní infrastruktury se letos v létě zastavila pro chybějící financování – jen letos prý chybí asi 57 mld. Kč, zejména na výstavbu kontroverzních dálnic. Podobně jsou na tom i jiné resorty, přitom zadlužení státu roste rekordním tempem a životní úroveň v průměru stále nedosáhla úrovně roku 2019, tj. před pandemií nového druhu koronaviru. Životní úroveň relativně nejvíce klesla příjmově nejslabší třetině občanů, o znehodnocení třetiny úspor občanů i podniků asi 33,5procentní fialovou inflací za čtyři roky nemluvě.

Prý hlavně když se 232 miliard korun do dubna 2025 investovalo do války na Ukrajině, do dalšího zabíjení a ničení, prý až do posledního Ukrajince (asi jeden milión sedm set tisíc padlých a nezvěstných Ukrajinců prý nestojí za řeč) a úplného ekonomického zničení Ukrajiny (i Česka a Evropské unie). Nejen Trump se směje naší blbosti. Třešničkou na dortu je tristní skutečnost, že ze 40 mld. Kč uvolněných parlamentem na pomoc obětem loňské zářiové povodně Fialova vláda investovala do ukrajinské války nejméně 30 miliard korun. Na obyvatelstvo ČR zvysoka kašle.

Hnutí Duha bubnuje na poplach

Radikální ekologické Hnutí Duha, jinak velký bojovník za ochranu stability klimatu a proti stabilitu klima šetřícím jaderným elektrárnám, dále za ničení lesů tzv. bezzásahovým režimem, bubnuje na poplach. Motoristé sobě se chystají zlikvidovat ekologický program hnutí ANO 2011. Nejde jen o dopravu, kde nepřekvapivě preferují energeticky a environmentálně zdaleka nejnáročnější a nejnebezpečnější silniční dopravu na úkor šetrné dopravy kolejové, a individuální automobilovou dopravu na úkor dopravy veřejné. Chtějí radikálně omezit překážky výstavby dálnic, hlavního motoru silniční dopravy a obrovských škod na přírodě, krajině, čistotě ovzduší, hluku, dopravních nehod atd.

Motoristé jako ekonomičtí libertariáni (prosazují Klausův trh bez přívlastků) odmítají maximálně dotace. Chtěli by je, snad s výjimkou nákladů na státní aparát + armádu + policii, nejlépe vynulovat, škrtnout 300 mld. Kč v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 – v tom nevidí problém. No, dorazíme například zemědělství a pak budeme prosit v Moskvě, aby nám pšenici a další potraviny prodala s tím, že nemáme čím platit.

O nutnosti financovat nevýrobní sféru nechtějí ani slyšet (on nevzdělaný a nemocný občan prý lépe pracuje a více poslouchá), o multiplikativním efektu veřejných výdajů zřejmě neslyšeli, popř. ho mají za komunistickou propagandu, byť ho požadoval známý britský ekonom John Myanard Keyness. Nebo také nechtějí slyšet. Myšlenka svobodného neregulovaného trhu Adama Smithe je prý tak lákavá. Že jaksi zaspali dobu nejméně o sto let, že politika jen minimálního zasahování státu do tržního mechanismu významně lámala vaz už první Československé republice po roce 1929, prý nestojí za řeč. Studovat historii je zbytečné, neznalost je prý matka moudrosti.

Také v ochraně životního prostředí to obnáší šílenosti. Motoristé chtějí zcela stopnout program Nová zelená úsporám (zateplování budov), prakticky jediný program, který efektivně stimuluje ekonomiku ČR. Šetří paliva a energii a tím i ovzduší a stabilitu klimatu, stimuluje rozvoj stavebnictví a průmyslu stavebních a zateplovacích hmot, snižuje naši závislost na dovozu paliv a energií ze zahraničí aj. Chtějí maximálně využívat jadernou energii a uhlí. Sem tam se prý nějaká vesnice odtěží… S tímto programem by ale škrtly i nemalé (a rozumné, na rozdíl od řady jiných) dotace z EU.

Stopnout využívání obnovitelných zdrojů energie?

Motoristé chtějí stopnout podporu obnovitelným zdrojům energie (OZE). Je pravda, že politika podpory obnovitelným zdrojům energie, přijatá ve špatné podobě vedením Evropské unie v roce 2005 a v ještě horší podobě uplatňovaná českými neuměteli, je zlá. Vyžaduje zásadní revizi. Problém je, že to není na prosté škrtnutí, neboť je značně strukturovaná. Jednak na obří, převážně fotovoltaický tunel z let 2008-10 (na platbách na podporu OZE se podílí nejvíce), jednak na pozdější podporu. Anulovat platby za OZE z let 2008-10 je pochopitelně na místě. Problémem jsou soudní žaloby pro zmaření investice, tzv. dobré kmotrovské lobbistické očekávání.

Druhá strukturace se týká jednotlivých druhů OZE – biomasa, vodní energie, větrná energie, solární energie.

Podpora energetického využívání biomasy v EU i v ČR (jde zejména o podporu bionafty, biolihu, bioplynu a spalování dřeva) při masovém hladu ve světě má charakter zločinu genocidy. Je to podivné prosazování politiky lidských práv, vy tam v rozvojovkách klidně chcípejte hladem a z hladu ničte zbytky svého životního prostředí včetně tropických deštných pralesů. My si uděláme čárku, splněno. Prý jen pravá ruka neví, co dělá ruka levá. Podpora využívání biopaliv vyžaduje kompletní škrtnutí s tím, že efektivní je pouze využívání bioplynu z čistíren odpadních vod a jiných odpadů. Problematická je i podpora spalování dřeva, protože ohrožuje dřevozpracující průmysl a někdy i stimuluje ničení lesů.

Podpora využívání vodní energie je schizofrenní. Možnosti efektivního využívání energie vodního spádu jsou v ČR takřka vyčerpány a případná výstavba dalších přehrad či jezů znamená ničení vodních toků, niv apod., tzn. je protiekologická. Opět prý pravá ruka neví, co dělá levá a bez Bruselu si ani neuprdneme. Samozřejmě, nemělo by se bránit náhradám stávajících turbín vodních elektráren novými, jež jsou o něco málo účinnější, a v případě kaskády přehradních nádrží je rekonstruovat tak, aby umožňovaly režim přečerpávacích vodních elektráren, tj. vyrobit více deficitní špičkové elektřiny. Při ztrátě asi jedné třetiny elektřiny v rámci přečerpávání vody ale v úhrnu dojde ke snížení čisté výroby elektřiny, nikoliv ke zvýšení, jak někteří tvrdí.

Využívání solární energie má tři rozměry – využívání Slunce k vyhřívání bytů a jiných budov, k ohřevu teplé užitkové vody a k vytápění budov, a k výrobě elektřiny.

Problémem je jen využívání Slunce k výrobě elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Nepravidelnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách podstatně zvyšuje nároky na elektrizační síť a ve větším množství vytváří otázku, co s přebytky elektřiny v letních poledních hodinách (její likvidace v tzv. mařičích elektrické energie je zjevný propadák efektivnosti) a kde vzít elektřinu v noci, kdy Slunce nesvítí a tato výroba je na nule.

Využívání větru k výrobě elektřiny má stejné problémy jako využívání Slunce, jen s tím rozdílem, že větrnost se hůře předvídá (pohyb Slunce po obloze je znám, výskyt mraků se předvídá tu lépe, tu hůře), takže kolísání výroby elektřiny ve větrných elektrárnách je mnohem větší a pro elektrizační síť ničivější. Konečně, český blackout 4. července 2025 primárně způsobily německé větrné, dále německé fotovoltaické elektrárny, dále horší stav naší elektrizační soustavy a lezení Fialovy vlády do německé řiti.

Nepravidelná výroba elektřiny ve fotovoltaických a větrných elektrárnách se do určité míry dá řešit pomocí baterií (mají počítače a nově i elektromobily a bateriové vlaky) a zejména výstavbou velkých bateriových úložišť. Je to ale značně nákladné, navíc dosažené (rekordní) kapacity jsou z hlediska společenských potřeb uskladnit jinak neskladovatelnou elektřinu velmi nízké a energetické ztráty takového uskladnění nejsou zanedbatelné. Další cestou jsou přečerpávací vodní elektrárny. Někteří hledají řešení ve výrobě vodíku v čase přebytků elektřiny elektrolýzou vody a jeho následné spotřebě v palivových článcích.

Energetická účinnost elektrolýzy vody je 65-70 %, energetická účinnost palivových článků činí asi 60 %. Účinnost získávání energie při těchto procesech činí asi 39–42 %, resp. ztráty činí 58-61 %, což je hodně.

Problém je, že vodík má mnohé dobré, ale také mnohé zlé a rizikové vlastnosti, takže tzv. vodíková energetika zůstává s otazníkem. Konečně, i světový lídr v obnovitelných zdrojích energie včetně fotovoltaiky Čína zde aktuálně šlape na brzdu, protože její přenosové sítě zdaleka nestačí obřím nárokům rychle rostoucí výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Snad se tak časem bude moci řešit nepoměr výroby a spotřeby elektřiny mezi dnem a nocí, ale rozhodně ne mezi létem a zimou.

Spotřeba elektřiny je do jisté míry regulovatelná bezbolestně (akumulační vytápění aj.), ve větším rozsahu hodně bolestivě.

Potřebám nepravidelně pracujících fotovoltaických a větrných elektráren ani náhodou neodpovídá česká poměrně robustní elektrorozvodná síť, již 35 let nedostatečně obhospodařovaná. Vyžaduje zásadní přestavbu, která je ale mimořádně nákladná. Investice do elektrizační sítě pro potřeby většího rozsahu fotovoltaických a větrných elektráren se jen v ČR odhadují na stovky miliard korun. Nepravidelnost výroby elektřiny ve fotovoltaických a větrných elektrárnách si přitom vynucuje udržovat zálohy klasických, rychle startujících elektráren (obvykle jde o přečerpávací vodní elektrárny a o plynové elektrárny, resp. uhelné a jaderné elektrárny se k regulaci elektrorozvodné sítě nehodí, ty jsou efektivní hlavně v základním vytížení, tj. nepřetržitém provozu) o stejné kapacitě, takže se mnoho neušetří.

Standardní pokřik radikálních ekologů a lobbistů za OZE, že jsou efektivní, ignoruje tři skupiny nákladů, vynakládaných společností: investiční dotace na jejich pořízení (na jednotku výkonu se snižují, možná časem nebudou), dotace jejich ztrátového provozu (možná časem nebudou, platí je spotřebitel elektřiny a stát v cenách elektřiny) a prudké zvyšování nákladů na distribuci elektřiny (platí je spotřebitel elektřiny a stát v cenách elektřiny).

Připomíná to nechvalné heslo »Kůrovec, léčí les!« + či »Požár přispěl k renaturalizaci Českého Švýcarska«, včetně popírání mimoprodukčních funkcí lesů některými ekology s titulem RNDr. Takže jsme přišli o lesy na Šumavě, v Českém Švýcarsku apod.

Třešničkou na dortu je, že ze 40 miliard korun odhlasovaných Parlamentem ČR na pomoc obětem loňské zářiové povodně, investovala Fialova čtyřdemoliční vláda asi 30 miliard korun do ukrajinské války. Prostě, na české občany z vysoka kašle za všech okolností.

Závěr

Chápu obavy Hnutí Duha z nástupu Motoristů a jejich předsedy Petra Macinky. Mám ale za to, že by se měli zamyslet nad otázkou, zda některými svými nereálnými a někdy i škodlivými návrhy ignorantství ochrany životního prostředí nevytvářejí živnou půdu.

Jan Zeman

FOTO – motoristesobe.cz