Zaslechl jsem slova našeho nejvyššího generála, jak na akci Money, money, money nám vysvětloval, proč peněz na obranu nebude nikdy dost a že se na ní nesmí šetřit. Pochopil jsem, že je nutno potřebné prostředky vzít jinde a že závazek, vlastně rozkaz, až tři, resp. pět procent HDP věnovat na zbrojení, musíme za každou cenu splnit. Jde přece o obranu Evropy a to je víc, než levnější potraviny a chudoba u nás. Proto také, i kdybychom neměli peníze na nic jiného, peníze budou a také vojáky, kteří půjdou umírat, zajistíme.
Zlí jazykové a dezoláti však tvrdí, že s tou obranou bychom měli zacházet opatrněji, protože mnohé zbraně, které nakupujeme, nebo ještě nakoupíme, nejsou určeny pro obranu, ale pro útok. Jako příklad se uvádějí předražené ef třicet pětky. Na koho tedy chceme zaútočit?
Pro zelený mozek generála ve výslužbě je slovo mír hrozbou. Mír chtějí jenom dezoláti, svině a komunisté. Ti chcimírové, co si přejí, aby nás ne přátelé obsadili. Odkud však ti ne přátelé přijdou? Z USA to nebude. Odtud nás prý už osvobodili třikrát. Jednou od Rakouska, podruhé od nacismu, potřetí od komunismu. Je to tak pane generále v.v.? Přesto, že je Trump odpudivá lidská bytost, nemůže se přece postavit do jedné řady s Putinem! To Pavel pochopil. To také vědí jeho poradci. Proto, když si USA přejí, abychom u nich kupovali zbraně, zkapalněný plyn ad., a pomohli tak americké ekonomice, jsou oběma rukama pro. Když za mořem se lidem bude dařit lépe, snad ta tvář amerického prezidenta nebude tak odpudivá. Jen je třeba toho nýmanda Babiše, který vůbec nebyl na vojně, postupně dotlačit do jedině správného myšlení. Co říkáte? Neměl by být povolán z důvodu potřebnosti do vojenské služby, aby si uvědomil, co je to disciplína?
Spojené státy na nás tedy nezaútočí. Ty neveďme jako ne přátele. Ty opravdu jen chtějí, abychom koupili jejich starší zbraně a předražený zkapalněný plyn. Stejně podle smlouvy s minulou vládou sem k nám mohou přijet kdykoli a dělat skoro cokoli a potrestat je, pokud by se dopustili nezákonnosti, nesmíme. Jsou přece Američané a mají u nás zvláštní status. Tak jako Němci v době protektorátu. K čemu by jim bylo nás napadnout, když vlastně už desátek jim v předražených zbraních platíme? A nějaké to ostré slovo sem, nějaké tam. Příště něco urážejícího ve směru Petr Pavel zazní z úst Donalda Trumpa a oba prezidenti si budou kvit a my na věčné časy budeme tu žít pod ochranou bílé hvězdy.
Je tu ovšem další možný protivník. Rusko! Až spolkne Donbas, obsadí i celou Ukrajinu, pak půjde na Evropu. Už vícekrát to udělalo. Nevzpomínáte? Tehdy, když následovalo Napoleona od Moskvy až do Lipska. Nebo jiný příklad – Žukov, Koněv a Rokossovskyj. Ti se svými vojáky, aniž se zeptali, vnikli až do Berlína. To bylo přece proti všem zvyklostem a Chartě Společnosti národů. Měli se zastavit na hranicích Německa a pěkně požádat o vstup. Tím, že tuto zvyklost porušili, ukázali, jací jsou barbaři. Patří sem také 21. srpen. Jeho správnost ovšem kdysi pan generál v.v. pochopil. Tedy před lety. Dnes ho odsuzuje. Prozřel. Holt Rusové nejsou gentlemanští Američané, jak dokázali v posledních týdnech v okolí Arabského moře, když za nočního klidu poslali skoro celé íránské vedení na návštěvu k Alláhovi. Komu se poštěstí tak rychle se dostat do blízkosti Boha a zároveň pozřít nabídnutý božský nektar? Naproti tomu Rusové si vedení našeho státu odvezli jenom do Moskvy a prý jim tam nabídli jen čaj ze samovaru.
Četl jsem kdesi, že Vojenská kontrarozvědka v srpnu 1968 spolupracovala s ruskými vojsky. Nebyl náhodou otec pana generála v.v. tehdy jejím příslušníkem? Pochopitelně, voda teče a člověk se mýlí. Tekla i tehdy a mýliti se je lidské. Ostatně za svou minulost se pan generál v.v. již vícekrát omluvil.
Rusové přitom na Evropu vojensky nemají. Ta totiž má víc vojáků, víc tanků, víc fabrik vyrábějících náboje a snad i drony. Možná má zatím méně kasáren a méně kanonenfutrů. Ale to se lehce nechá napravit. Money, money, money… a jsou tu, nebo budou, nejen zbraně, ale také vojáci. Řádná propaganda spojená s penězi i tento problém může překonat. Jen je třeba jí svěřit do rukou takových specialistů, jako je plukovník Otakar Foltýn, jenž omládl v náručí sličné pirátské poslankyně Kateriny Demetrashvilli. Prostě dostal novou mízu a znovu může rozvinout svůj talent.
V zásobě je všeobecná válečná povinnost. Znovuobnovení základní vojenské služby. Možná i pro ženy. Jednu rotu bych, být náčelníkem generálního štábu, složil z Pirátek. Jsou nažhavené a vzorově proevropské. Zatím sice není dostatek kasáren, ale když prostředky, které se snad plánují pro výstavbu Domovů důchodců a levného bydlení pro mladá manželství, dáme na ubytování pro vojáky a vojačky a necháme vyrobit dostatek zelených ponožek, i tohoto úkolu se se ctí zhostíme.
Je tu i třetí země, která by Česko mohla ohrozit. Čína! Ta má mezikontinentální rakety, které by dokázaly vymazat z povrchu země Pražský hrad i nejeden domek pod Řípem. Proč by to však dělala? Chce obchodovat. Rozvíjet se a ne válčit. Válka znamená bídu a ničení, mír spokojenost a budování. Myslí tak a nenechají si to vyvrátit. Nechápou, že svět je boj o to, co urveš na druhém, že ten, kdo má lepší zbraně a víc vojáků, obyčejně vítězí. Prostě jsou to konfuciáni a těm nevtlučeš do hlavy zkušenost lorda Melbourna, premiéra Thierse, kancléře Bismarka či Benjamina Disraeliho! Víc není třeba dodávat.
Takže ani ti na nás nezaútočí? To je ale skandál!
Co tedy dál na našem českém pískovišti? Pan generál v.v. se rozhodl jet na červnový summit do Turecka. Jako vedoucí delegace by předsedu vlády vzal s sebou jako podržtašku. Je bojový generál. Ne obyčejný civil z logistiky. Musí tam v Ankaře říct, že Evropa potřebuje svou armádu, co nejvíce kasáren, nejmodernější drony a dostatečně vystrašit obyvatelstvo, které nakonec samo bude žádat zbraně a lynčovat všelijaké ty lžimíry a dezoláty, a že v plebiscitu se samo rozhodne doručovat evropské hodnoty tam, kam podle úvahy z Bruselu je třeba, byť by to bylo mezi pinguiny, k čukotským chovatelům sobů nebo k rybářům na horní Dlouhé řece.
Jsem zvědav, zda se premiér skutečně do pozoru postaví a vezme na sebe nějakou naftalinem nasáklou uniformu ze skladů armády a vedle červeného koberce, po němž půjde od letadla generál v.v., bude ťapat s jeho taškou a držet se pozadu.
»Proveďte: Dva kroky vzad. Raz, dva…«
Jaroslav Kojzar
Diskuze je uzavřena.