»Lidské bytosti žijí ve stejné globální vesnici, ve stejném čase a prostoru, kde se historie a realita sbírají, a stále více se stávají společenstvím vzájemně sdíleného osudu.« Před deseti lety – 23. března roku 2013, pronesl čínský prezident Si Ťin-pching projev na Moskevském institutu mezinárodních vztahů v Rusku, kde poprvé představil světu koncept společenství se sdílenou budoucností lidstva.
V posledním desetiletí prezident Si při mnoha příležitostech opakovaně obhajoval budování společenství se sdílenou budoucností lidstva. Tento koncept byl neustále obohacován a rozvíjen v praxi, poskytuje čínskou moudrost a řešení pro reakce na změny ve světě, době a dějinách a zdůrazňuje zodpovědnost Číny.
»Mezinárodní záležitosti by měly být řešeny prostřednictvím vzájemných konzultací.«
Ať už v roce 2013 na Moskevském institutu mezinárodních vztahů, v roce 2017 v Paláci národů v Ženevě nebo v roce 2021 na dialogu »Davos Agenda« na Světovém hospodářském fóru… prezident Si Ťin-pching při řadě významných mezinárodních příležitostí důkladně vysvětlil koncept budování společenství se sdílenou budoucností lidstva a navrhl čínský návrh »budování světa trvalého míru, univerzální bezpečnosti, společné prosperity, otevřenosti, inkluzivnosti a čisté krásy«.
Po předložení konceptu společenství se sdílenou budoucností lidstva prezident Si postupně předložil iniciativu »Pásmo a stezka«, Iniciativu globálního rozvoje, Iniciativu globální bezpečnosti a Iniciativu globální civilizace, které obohatily konotaci a praktickou cestu konceptu komunity se sdílenou budoucností lidstva.
V listopadu roku 2022 hlasoval Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost Valného shromáždění OSN pro přijetí tří rezolucí, z nichž všechny obsahovaly koncept společenství se sdílenou budoucností lidstva navržený Čínou. Tento koncept byl zapsán do usnesení Valného shromáždění v šesti po sobě jdoucích letech.
»Pouze díky výhodné spolupráci můžeme dosáhnout velkého, dobrého a dlouhodobého úspěchu.«
Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že podporovat budování společenství se sdílenou budoucností lidstva není nahrazovat jeden systém druhým, ani nahrazovat jednu civilizaci jinou civilizací. Země s různými sociálními systémy, různými ideologiemi, různými historickými kulturami a různými úrovněmi rozvoje mají spíše symbiotické zájmy, sdílená práva a sdílenou odpovědnost v mezinárodních záležitostech, což tvoří největší společný jmenovatel pro společné budování lepšího světa.
Co přesně máme udělat? Odpověď prezidenta Si je »pět poznatků«: dodržovat dialog a konzultace, dodržovat společnou konstrukci a sdílení, dodržovat výhodnou spolupráci, dodržovat výměnu a vzájemné učení a dodržovat zelenost a nízkouhlíkovost.
Letos je desáté výročí čínské iniciativy Pásmo a stezka. Během posledního desetiletí se »kruh přátel« této iniciativy neustále rozšiřoval, přičemž více než 150 zemí a více než třicet mezinárodních organizací podepsalo dokumenty o spolupráci v rámci této iniciativy. Rozsah investic v rámci této iniciativy dosáhl téměř jednoho bilionu amerických dolarů, bylo zformováno více než 3000 projektů spolupráce, bylo vytvořeno 420 tisíc pracovních míst v zemích podél Pásma a stezky a z chudoby se vymanilo téměř čtyřicet milionů lidí… V průběhu let spolupráce v rámci Pásma a stezky dosahovala neustále nových výsledků, které vykazují silnou odolnost a vitalitu.
»Náležitě přispívat praktickými činy k budování lepšího světa.«
Čína byla vždy stavitelem světového míru, přispěvatelem globálního rozvoje a obráncem mezinárodního pořádku a nepřetržitě přispívala k budování společenství se sdílenou budoucností lidstva.
Při účasti na 12. setkání lídrů BRICS dne 17. listopadu roku 2020 prezident Si Ťin-pching uvedl: »Musíme brát v úvahu blaho lidí, dodržovat koncept společenství se sdílenou budoucností lidstva a náležitě přispět k budování lepšího světa praktickými činy.«
Zatímco Čína poprvé v historii dosáhla komplexního vítězství v boji proti chudobě a eliminovala absolutní chudobu jako celek, poskytla pomoc více než 160 zemím a mezinárodním organizacím a podporovala rozvojové země v různých oblastech, jako jsou odborné technologie a zemědělství, aby lépe dosáhly snižování chudoby a rozvoje.
V reakci na globální změnu klimatu se Čína zavázala snížit své emise oxidu uhličitého na jednotku HDP do roku 2030 o více než 65 procent ve srovnání s rokem 2005 a podíl nefosilních paliv na spotřebě primární energie dosáhne asi 25 procent.
Čína se aktivně podílí na mezinárodních mírových operacích a je široce chválena jako »klíčový faktor a klíčová síla mírových operací«.
Čína podnikla kroky na podporu budování společenství se sdílenou budoucností lidstva.
Jak řekl prezident Si Ťin-pching: »Čína přispěje světu více čínskou moudrostí, čínskými plány a čínskou silou, podpoří budování světa trvalého míru, univerzální bezpečnosti, společné prosperity, otevřenosti, inkluzivnosti a čisté krásy a umožní, aby slunce budování společenství se sdílenou budoucností lidstva zářilo po celém světě!«
(pr)