»Světová ekonomika je stále křehčí, geopolitické prostředí zůstává napjaté. Globální správa je vážně nedostatečná. Potravinová a energetická krize se vzájemně zhoršují. To vše představuje obrovské výzvy pro náš rozvoj,« uvedl v Bali čínský prezident Si Ťin-pching ve svém hodnocení globálního prostředí.
Tato slova se vztahují na samotné členy G20, kteří mezi sebou mají nemálo problémů. A jejich problémy způsobily mnoho nestability. Čína a USA jsou již několik let zapojeny do obchodních konfliktů. Spojené státy a Evropa se rozcházejí v energetických otázkách. Nemluvě o tom, že Rusko a Ukrajina si stále čelí na bojišti.
Členové G20 však mají také pravomoc provést transformaci mezinárodního systému, která by přinesla dlouhotrvající mír a rozvoj. Skupina G20 může být hnací silou stability nebo nestability. Členové mají na výběr. Společně představují více než 80 procent globálního HDP, 75 procent mezinárodního obchodu a 60 procent globální populace. Ať už se jedná o globální hospodářské oživení, architekturu zdraví, digitální transformaci nebo změnu klimatu, spolupráce G20 má rozhodující vliv na mezinárodní správu a řešení problémů. B. R. Deepak, vedoucí Centra čínských studií a studií jihovýchodní Asie na Univerzitě Jawaharlala Nehru, uvedl, že společné řešení globálních výzev lze nalézt v G20, »kde je kladen důraz na společná rozhodnutí a společné vedení«.
Čína věří v budování společenství lidského osudu. »Pouze když se země rozvíjí společně, může dojít ke skutečnému rozvoji, pouze když země prosperují společně, může existovat skutečná prosperita,« řekl nedávno Si. Jak zdůraznil, potravinová a energetická bezpečnost je nejnaléhavější výzva globálního rozvoje, ale hlavní příčinou zůstávají přerušené dodavatelské řetězce a mezinárodní spolupráce. Je třeba odstranit jednostranné sankce a zrušit omezení příslušné vědecké a technologické spolupráce. »Musíme se postavit proti každé politizaci otázky potravin a energetiky a každému pokusu o jejich využití jako nástrojů a zbraní,« dodal SI.
Nejvíce nestability nesou rozvojové země. Naplnění tématu letošního G20 »Zotavme se společně, zotavme se silněji«, vyžaduje, aby všechny národy – rozvinuté či jiné, skutečně viděly, že jsou na stejné lodi. Loď se pohybuje pouze tehdy, když se všichni pohybují stejným směrem.
Někdy to vyžaduje pomoc a spolupráci bez závazků nebo laskavostí, které je třeba vrátit na konci dohody. Čína důsledně poskytuje světu pobídky k růstu a veřejné statky. Od navržení iniciativy Pásmo a stezka (BRI) v roce 2013 do konce roku 2021 dosáhl celkový objem obchodu se zbožím mezi Čínou a zeměmi podél tras BRI téměř 11 milionů dolarů. Zpráva Světové banky ukázala, že BRI může pomoci vymanit po celém světě 7,6 milionu lidí z extrémní chudoby a 32 milionů lidí ze střední chudoby. V boji proti globální pandemii covid-19 Čína poslala antivirové dodávky do více než 150 zemí. Čína poskytla více než 120 zemím a mezinárodním organizacím více než dvě miliardy dávek vakcín proti covid-19, což představuje třetinu celkového počtu dávek podaných mimo Čínu.
Jako největší ekonomiky na světě by členové G20 neměli využívat mezinárodní pomoc jako geopolitický nástroj ke vzájemnému omezování. Během svého setkání s americkým prezidentem Josephem Bidenem dne 14. listopadu Si ŤIn-pching řekl, že na světě je vždy konkurence, ale soutěž by měla být o tom, abychom se od sebe učili a stali se lepšími a společně dosáhli pokroků, ne o tom, abychom ostatní poškozovali ve hře s nulovým součtem.
Totéž lze říci nejen o Číně a Spojených státech, ale o všech zemích. Vždycky bude konkurence, ale konkurence nepřinese nic dobrého, pokud budeme posouvat loď dozadu nebo směrem od sebe navzájem. Řešení globálních problémů vyžaduje stabilní globální správu a mezinárodní systém. Dokážeme to pouze tehdy, když budeme společně řešit rozdíly a hledat cestu kupředu.
(pr)