Česko a Čína: Ekonomická spolupráce hledá cestu vpřed v době opatrné politiky

V neděli 29. března uplyne deset let od podpisu memoranda o strategické spolupráci mezi Českou republikou a Čínou. Deset let, která přinášela očekávání růstu obchodu, podpory průmyslu, propojení vývoje a výroby i intenzivnějšího politického, kulturního a vědeckého dialogu. Přesto si byznys svou cestu nyní začíná znovu intenzivně hledat.

Realita posledních let byla totiž výrazně odlišná od původních ambicí. Za vlády premiéra Petra Fialy došlo k ochlazení vztahů, kdy řada iniciativ byla odsunuta na vedlejší kolej a politické napětí se promítlo i do praktické spolupráce. Mnohé projekty, které byly dříve nastartované, se zastavily nebo výrazně zpomalily.

Přesto ale základní ekonomické vazby přetrvaly. A jak se nyní ukazuje, vrací se i silný zájem českých firem o spolupráci s Čínou.

Potvrdilo to i nedávné setkání v Praze věnované dodavatelským řetězcům a China International Supply Chain Expo (CISCE), které přilákalo desítky firem z obou zemí. Akce naznačila, že právě ekonomika může být jedním z hlavních nástrojů postupného oživení vzájemných vztahů.

Ekonomika jako stabilní základ

Ekonomické vztahy mezi Českem a Čínou mají pevné základy. Jak na setkání připomněl čínský velvyslanec v České republice Feng Biao, vzájemný obchod dosáhl v roce 2025 objemu 44,2 miliardy dolarů, což představuje významnou část českého zahraničního obchodu.

V České republice dnes zároveň působí 64 podniků s čínskou účastí, včetně výrobních firem, bank či logistických společností. Tyto firmy pokrývají široké spektrum sektorů – od průmyslové výroby přes finanční služby až po dopravu a skladování.

Zároveň existuje i opačný směr spolupráce. Řada českých firem působí na čínském trhu dlouhodobě, některé více než dvě desetiletí. Vedle nich se objevují i nové podniky, které hledají příležitosti zejména v oblastech moderních technologií, energetiky nebo zdravotnictví.

Posun vnímá i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ředitel odboru mimoevropských zemí Richard Hlavatý na setkání uvedl, že »globální ekonomika je dnes propojenější než kdy dříve«, a zdůraznil význam odolných a efektivních dodavatelských řetězců pro další rozvoj spolupráce.

Podle něj si Česká republika váží partnerství s Čínou, které se v posledních letech rozvíjí napříč průmyslovými obory od výroby až po technologie a logistiku.

S konkrétními kroky je ale zatím ministerstvo opatrné a další směřování vztahů se formuje spíše postupně.

CISCE jako platforma nové spolupráce

Samotné setkání v Praze, které bylo zároveň pozváním k účasti na veletrhu CISCE, přilákalo přibližně 70 zástupců českých firem a 30 čínských podniků působících na českém trhu. Už samotná účast ukázala, že zájem o spolupráci zůstává na obou stranách značný.

Důležitou roli v tomto procesu hraje právě China International Supply Chain Expo. Nejde pouze o klasický veletrh, ale o komplexní platformu zaměřenou na propojení globálních dodavatelských řetězců.

Expo se soustředí na klíčové oblasti současné ekonomiky, jako jsou pokročilá výroba, digitální technologie, zelená energie, logistika nebo zdravotnictví. Každoročně přitahuje stovky firem z desítek zemí a nabízí prostor nejen pro obchodní jednání, ale i pro sdílení inovací a technologických řešení.

V době, kdy globální ekonomika čelí nejistotě a narušení dodavatelských řetězců, vysílá čínská strana prostřednictvím CISCE jasný signál: spolupráce a otevřenost zůstávají klíčovými faktory stability.

Zároveň jde o konkrétní nabídku směrem k zahraničním partnerům – včetně českých firem. Právě v situaci, kdy se česko-čínské vztahy teprve postupně znovu stabilizují, představují podobné platformy jeden z nejpřirozenějších způsobů, jak spolupráci znovu rozvíjet.

Zájem firem přitom ukazuje, že potenciál zůstává značný – a to zejména s ohledem na rozsah čínského trhu i jeho technologický a průmyslový vývoj.

Nevyužitý potenciál a politická rovina

Vedle ekonomické spolupráce zůstává klíčovým faktorem i politický kontext, který v posledních letech vztahy výrazně ovlivňuje.

Jak uvedl čínský novinář a analytik Shen Shiwei, česko-čínské vztahy dnes nejsou v otevřeném konfliktu, ale »zjevně nedosahují svého plného potenciálu«. Podle něj se zároveň nevrátily na stabilní trajektorii, kterou by mohly mít.

Jedním z důvodů je podle něj i rozdílné vnímání některých politických otázek. V českém prostředí se pravidelně objevují výroky a iniciativy, které jsou z pohledu Číny vnímány jako narušení základních principů vzájemných vztahů – zejména pokud jde o otázku Tchaj-wanu.

Čínská strana dlouhodobě zdůrazňuje, že princip jedné Číny představuje základní rámec pro diplomatické vztahy. Bez jeho respektování je podle ní obtížné budovat důvěru a stabilní spolupráci. Dodává ale, že Evropa a Čína jsou partnery, ne rivaly. I on by uvítal častější a intenzivnější kontakty na diplomatické, obchodní i mezilidské úrovni.

Z českého pohledu je ale situace složitější. Politický systém je vícevrstvý a jednotlivé instituce či političtí představitelé (jako Senát a jeho předseda Miloš Vystrčil) vystupují s odlišnými postoji. To se následně promítá i do vnímání České republiky v zahraničí.

Jak ale upozorňuje Shen Shiwei, právě v takové situaci je klíčové udržovat stabilní a předvídatelnou diplomatickou komunikaci na té správné úrovni. Pro Čínu zůstává prioritou dlouhodobá spolupráce a dialog na úrovni států, nikoliv jednotlivé dílčí politické spory.

Z tohoto pohledu tak nejde jen o ideologii, ale především o otázku důvěry a kontinuity ve vztazích.

Byznys hledá vlastní cestu

Přestože je politická situace v některých ohledech obtížně čitelná, iniciativu začíná stále více přebírat pragmatický přístup – a s ním i podnikatelský sektor.

Firmy se orientují především podle konkrétních příležitostí a potřeb trhu. V praxi tak často hledají cesty spolupráce bez ohledu na aktuální politickou atmosféru a snaží se navazovat na již existující kontakty i dlouhodobé zkušenosti.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky dlouhodobě podporují spolupráci s čínskými partnery a rozvíjejí kontakty například prostřednictvím česko-čínského byznysového summitu v Brně, který se postupně stal důležitou platformou pro setkávání podnikatelů z obou zemí.

Zároveň zaznívají i konkrétní návrhy na další kroky. Jedním z nich je například uspořádání společné podnikatelsko-diplomatické mise do Číny, která by pomohla nastavit jasnější rámec spolupráce a otevřít nové příležitosti pro české firmy.

Právě tyto iniciativy ukazují, že zatímco politická rovina hledá stabilnější směr, ekonomická spolupráce se v mnoha ohledech posouvá vpřed konkrétními kroky.

Finanční a regionální dimenze

Významnou roli v rozvoji spolupráce hrají také finanční instituce, které firmám usnadňují vstup na zahraniční trhy. Banky poskytují nejen finanční služby, ale i poradenství a podporu při orientaci v novém prostředí.

Zároveň se otevírají nové možnosti spolupráce na regionální úrovni. Čínské provincie aktivně hledají zahraniční partnery a nabízejí konkrétní projekty i investiční příležitosti.

Pro české firmy to znamená možnost zapojit se do širšího ekosystému spolupráce, který přesahuje tradiční bilaterální rámec.

Otevřené dveře

Význam česko-čínské spolupráce nelze posuzovat bez širšího ekonomického kontextu. Čína zůstává jedním z největších trhů světa s rychle rostoucí střední třídou (800 milionů lidí) a stabilním ekonomickým růstem, který se v posledních letech pohybuje kolem pěti procent a pro letošní rok je plánován přibližně na úrovni 4 až 5 procent.

Pro zahraniční partnery tak představuje mimořádně rozsáhlý ekonomický prostor. I relativně malý podíl na tomto trhu může pro české firmy znamenat významný růst a nové široké obchodní příležitosti.

Čína přitom dlouhodobě zdůrazňuje svou otevřenost mezinárodní spolupráci. Platformy, jako je China International Supply Chain Expo, nejsou jen ekonomickými nástroji, ale i jasným signálem směrem k zahraničním partnerům.

Otázkou tak dnes není, zda jsou dveře do Číny otevřené. Ty otevřené jsou. Zůstává však otázka, kdo a jak jimi dokáže projít – jak zajistit cestu, která bude stabilní, předvídatelná a výhodná pro obě strany.

(koh)

FOTO – autorka