Pět po sobě jdoucích odkladů lhůt proti Íránu působí tak, že Donald Trump blafuje a poškozuje důvěryhodnost amerických »červených linií«.
Pátý den války s Íránem, 4. března, měla tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová provokativní poselství pro nepřátele Ameriky.
»Teroristé vsadili, že prezident Trump bude jako mnoho jeho předchůdců – že bude jen mluvit a odmítne prosazovat své jasné červené linie,« začala. »Ale to se ukázalo jako katastrofální chyba v úsudku,« připojila.
»Prezident Trump neblafuje,« dodala Leavittová.
Už tohle bylo podezřelé sdělení, vzhledem k Trumpově prokázané historii planých výhrůžek a nedodržování termínů ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ale posledních pět týdnů, možná více než kterékoli jiné období Trumpových dvou prezidentských funkčních období, odhalilo jeho blafování – a to v jednom z největších a nejvýznamnějších představitelných měřítek.

Prezident pětkrát stanovil lhůty, do kterých má Írán přijmout jeho podmínky, jinak bude čelit jeho hněvu. A pokaždé tuto lhůtu posunul, a to i přes málo nebo žádné veřejné důkazy o tom, že Írán podmínky splnil tak, jak je stanovil.
Myšlenka, že Trump »podléhal«, se mezi jeho kritiky stala častým vtipem. Ale není to zas tak vtipné. Jak by vám řekl Trump, který kdysi ostře kritizoval Baracka Obamu za to, že neprosazuje svou červenou linii ohledně Sýrie, odhalení vašeho blafu má reálné následky – jak pro americkou důvěryhodnost, tak pro projekci moci.
Všichni se můžeme hádat o tom, jak velkým blafem je každý z těchto odložených termínů; hodně záleží na tom, jak vážně to Teherán myslel s dosažením dohody. Za zmínku také stojí, že Trump ukázal, že je ochoten Írán tvrdě zasáhnout, protože to už udělal – zahájením války, když se zdálo, že preferuje diplomatické řešení.
Ale existuje jedna entita, která přesně ví, jak špatně Trump blafoval: Írán.
Shrňme si hrozby, termíny a to, jak je Trump odůvodnil:
1. datum: 21. března | Uzávěrka: 23. března
Trump prohlásil, že Írán musí »DO 48 HODIN PLNĚ OTEVŘÍT Hormuzský průliv BEZ OHROŽENÍ«. Jinak Spojené státy začnou útočit na jeho energetické elektrárny.
2. datum: 23. března | Nový termín: 28. března
Zhruba 12 hodin před koncem Trump oznámil pětidenní odklad. Místo toho, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv, jak požadoval, se místo toho odvolal na »VELMI DOBRÉ A KONSTRUKTIVNÍ DISKUSE« mezi oběma stranami.
S tím byly dva problémy. Prvním je, že íránští představitelé popírali, že by v té době probíhala jakákoli jednání. A druhým je, že Trump měl zdánlivě ještě 12 hodin na to, aby prosadil svůj skutečný požadavek. Místo toho oznámil odklad těsně před otevřením finančních trhů, čímž investory uklidnil.
Trump uvedl, že nový termín 28. března je »POKRAČOVÁNÍM ÚSPĚCHU PROBÍHAJÍCÍCH SETKÁNÍ A DISKUSE«.
3. datum: 26. března | Nový termín: 6. dubna
Trump uvedl, že lhůtu prodlužuje o osm dní, s odkazem na »žádost íránské vlády« o více času a rozhovory, které »probíhají velmi dobře«.
Vysoký íránský představitel však uvedl, že proběhla pouze »výměna zpráv,« nikoli skutečná jednání. A spojenec USA z doby války, Izrael, naznačil, že Írán to s jednáními nemyslí vážně.
Trump tehdy tvrdil, že se íránští představitelé »bojí říct«, jak moc chtějí dohodu uzavřít, ze strachu z atentátu. Téměř měsíc poté však stále existuje jen málo důkazů o tom, že by íránští představitelé někdy nabídli nějaké významné ústupky.
V následujících dnech Trump stanovil podmínky pro termín 6. dubna. Požadavek zněl »uzavření dohody a okamžité otevření Hormuzského průlivu pro provoz«. Pokud by se tak nestalo, vyhodil by do povětří všechny íránské elektrárny, ropná pole a ostrov Charg – a možná i všechny íránské odsolovací zařízení. (Je docela možné, že věci, kterými Trump zde hrozil, by se rovnaly válečným zločinům.)
Později dodal, že by »zvážil« příměří, pokud by Hormuzský průliv byl »otevřený, volný a průchodný«. Trump prodloužil lhůtu do 4. dubna s tím, že Írán má »48 hodin, než se s ním rozpoutá peklo«.
4. datum: 6. dubna | Nový termín: 7. dubna
Přestože Írán neuzavřel dohodu ani neotevřel průliv, Trump dal situaci ještě jeden den. Učinil tak s odkazem na Velikonoce, ačkoliv se jedná o svátek, o kterém by v době, kdy stanovoval lhůtu, zjevně věděl.
»Myslel jsem si, že by to bylo nevhodné den po Velikonocích,« řekl. »Chci být dobrý člověk.«
Řekl, že pokud Íránci nesplní požadavky, »nebudou mít mosty, nebudou mít elektrárny«.
5. datum: 7. dubna | Nový termín: 21. dubna
Trump oznámil dvoutýdenní příměří. Znovu však neřekl, že Írán splnil jeho požadavky na dohodu nebo otevření průlivu. Místo toho znovu zmínil údajný pokrok v jednáních a dočasnou dohodu.
Klíčové aspekty dohody o příměří však byly rychle zpochybněny – včetně toho, zda Izrael souhlasil s ukončením útoků na Hizballáh v Libanonu, což byl desetibodový návrh, který tvořil základ jednání, a zda si Írán dokáže udržet kontrolu nad úžinou.
Trump také uvedl, že příměří »závisí na tom, zda Íránská islámská republika souhlasí s ÚPLNÝM, OKAMŽITÝM a BEZPEČNÝM OTEVŘENÍM Hormuzského průlivu«. Zdá se, že se tak nikdy nestalo, ale Trump v příměří i tak pokračoval.
6. datum: 21. dubna | Nový termín: Nespecifikováno
Trump oznámil, že Íránu poskytne neurčitou lhůtu k předložení mírového návrhu. Teherán však opět neuzavřel dohodu ani neotevřel průliv, jak požadoval. A tentokrát ani neuvedl žádný údajný pokrok.
Trump místo toho poukázal na »skutečnost, že íránská vláda je vážně rozdělená«. Pak ale podkopal své vlastní uvažování tím, že prohlásil, že rozdělení vedení »nebylo neočekávané«. Pokud se to dalo předvídat, proč pak existoval předchozí striktní termín?
Zdroje sdělily CNN, že Trump má v úmyslu novou prodlouženou lhůtu omezit, ale Bílý dům později ve středu uvedl, že nestanovil žádnou »pevnou lhůtu«.
»Lidé říkají, že to chci ukončit kvůli volbám v polovině volebního období, to není pravda,« řekl Trump ve středu Martě McCallumové z Fox News s tím, že neexistuje žádný časový harmonogram pro ukončení války.
A prezident při prodloužení příměří uvedl, že bude pokračovat nejen do doby, než bude předložen íránský návrh, ale také do doby, než »budou rozhovory tak či onak uzavřeny«.
Tohle všechno zní mnohem neurčitěji.
Dalo by se namítnout, že prodloužení příměří je pro svět dobré, protože neuvrhne Blízký východ hlouběji do války. Íránu by se ale jistě dalo odpustit, že v tomto okamžiku došel k závěru, že Trump prostě nechce své hrozby plnit. Koneckonců, prodloužení příměří udělil navzdory malému nebo žádnému veřejnému důkazu o tom, že Teherán splnil své limity.
A někdo kdysi tvrdil, že tyto druhy blafů poškozují vyjednávací pozici Spojených států.
Poté, co Obama odmítl vynutit svou «»červenou linii – zahájení vojenské akce proti Sýrii v případě použití chemických zbraní – Trump strávil roky věšením této povinnosti sobě i Hillary Clintonové.
»Když po vyslovení hrozby nepřekročil tu hranici, myslím, že nás to hodně odrazilo,« řekl Trump v roce 2017, »nejen v Sýrii, ale v mnoha dalších částech světa, protože to byla planá hrozba. Myslím, že to nebyl jeden z nejlepších dnů naší země.«
Ve svém projevu na republikánském národním shromáždění v roce 2016 Trump označil Obamovu červenou linii za »ponížení«, protože »celý svět věděl, že to absolutně nic neznamená«.
Ioannis Sideropulos
ZDROJ – CNN
