Žádná jiná zoologická zahrada na světě nechová tolik hulmanů posvátných jako ostravská zoo! Skupina těchto primátů aktuálně čítá 39 členů, čímž překonala dosavadní historicky nejvyšší počet z roku 2022. Návštěvníci mohou početnou skupinu s desítkou mláďat pozorovat v rozlehlém lesním výběhu Čitván, který hulmani obývají společně s medvědy ušatými. O všechna mláďata se vzorně starají jejich matky. Chovatelé do odchovu nijak nezasahují a se zvířaty se nekontaktují.
Díky přístupu ke zvířatům jako k divokým tvorům (ne mazlíčkům) a respektování jejich přirozeného chování se může Zoo Ostrava pyšnit řadou chovatelských úspěchů, zejména u primátů, ale také kopytníků a dalších skupin zvířat. Světové prvenství v počtu hulmanů posvátných drží již řadu let. Dosáhla jej, když počet těchto středně velkých primátů překročil dvacítku. V průběhu dalších let se velikost skupiny téměř zdvojnásobila na aktuálních, historicky rekordních 39 jedinců. V rámci zoologických zahrad sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) i jinde ve světě lidé neuvidí početnější skupinu.
Hulmani posvátní žijí v ostravské zoo spolu s medvědy ušatými v moderním expozičně-chovatelském zařízení Čitván, které bylo otevřeno v roce 2010. Hulmani mají k dispozici zalesněný výběh o rozloze téměř jednoho hektaru. Tento prostor podněcuje u zvířat přirozené chování. Vzrostlé stromy slouží obratným opicím nejen ke šplhání, ale i jako přirozený zdroj potravy – hulmani se specializují na požírání listů a větviček. Do početné skupiny sociálně žijících primátů se chovatelé snaží zasahovat jen minimálně, aby mezi zvířaty nenarušovali přirozené vazby a chování. A právě to je důležitý předpoklad pro úspěšné fungování skupiny i odchovy mláďat.
V rámci EAZA ex situ programu se hlídá genetická rozmanitost populace v lidské péči. Proto se po určitém časovém období vymění chovní samci, příp. se odveze část skupiny do jiných zoologických zahrad. »K poslední obměně chovných samců došlo v loňském roce v květnu. Dlouholetého chovného samce, který se stal otcem ostravských 35 mláďat, jsme převezli do samčí skupiny ve francouzské Zoo Tregomeur. Nového samce (*2014) jsme přivezli z jiné francouzské zoo (La Teste). Jeho začlenění do stávající skupiny 22 zvířat, včetně 15 dospělých nebo téměř dospělých samic a jejich mláďat, proběhlo celkem hladce,« popisuje zooložka Pavla Slavíčková. Za pouhých osm měsíců se narodilo první mládě a do dnešního dne jich přišlo na svět celkem deset. »Jejich pohlaví zatím neznáme. Všechna mláďata jsou příkladně odchovávána svými matkami. Do péče se mohou zapojovat starší sourozenci nebo dospívající samičky, které tak získávají cenné zkušenosti pro budoucí odchovy vlastních potomků,« dodává Slavíčková.
Ostravská zoo chová hulmany posvátné od roku 1980 a za tuto dobu se podařilo odchovat přes 80 mláďat, více než polovinu právě v Čitvánu. Návštěvníci si mohou pohled na přirozeně fungující početnou skupinu vychutnat z několika vyhlídek. Denně probíhá i komentované setkání, aktuálně ve třech časech: 10.00, 14.30 a 17.45.
Hulman posvátný (Semnopithecus entellus) má velmi rozmanitý areál rozšíření – tropický a subtropický les, suché trnité křoviny, včetně lidských sídel ve východní Indii. Žije v nadmořské výšce od 0 do 4000 m. Zvířata ze severních oblastí bývají větší a mají delší srst. Sdružují se do společných skupin vedených samcem, ve kterých však nevládne přísná hierarchie. Skupiny čítají obvykle 5–13, někdy až 130 zvířat. V hinduistických zemích je hulman ztělesněním Hanumana, boha s opičí tváří, a lidé mu prokazují úctu. Převezme-li nový samec vedení tlupy, zabije na matce závislá mláďata patřící jeho předchůdci; samice pak přijdou brzy do říje a páří se s ním. Tím získá samec výhodu vlastního rychlého rozmnožování. Tento jev známý jako »samčí infanticida« byl důkladně studován právě u hulmanů posvátných.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Monika Vlčková, Zuzana Raková, VIDEO – Enrico Gombala