Ano, v pátek 4. července 2025 kolem 12. hodiny postihl řadu území Česka obávaný blackout, tj. výpadek dodávek elektrického proudu. Bez elektřiny se ocitla pravobřežní Praha, většina Ústeckého a Libereckého kraje a některé části krajů Středočeského, Královéhradeckého a Olomouckého, zejména Jesenicko. V rámci postižených krajů pracovala elektrizační síť v některých regionech v tzv. ostrovním režimu, tj. zásobování elektřinou se týkalo jen některých částí příslušných krajů.
Obnova dodávek elektrického proudu začala po hodině, tj. kolem 13.00. Tehdy se znovu rozjelo pražské metro. Dodávky elektřiny byly plně obnoveny kolem 18.00 téhož dne. Havarované vedení bylo opraveno do 22.00. Šlo tudíž o blackout krátkodobý, navíc k němu došlo za dne (nevznikl problém s orientací ve tmě) a v létě (nikomu nehrozila zima), takže nezpůsobil pohromu velkého rozsahu. Přesto škody budou citelné, o chaosu a pro psychicky slabší jedince i o šoku nemluvě.
Výpadek dodávek elektrického proudu oficiálně způsobil pád fázového vodiče, lidově řečeno přetržení lana na vodiči V411 (velmi vysoké napětí). Neznamená to, že drát ležel na zemi. Plynař Janeček se ale pozastavuje nad skutečností, že žádné médium poruchu nosiče neukazovalo, takže vznikají spekulace, zda příčina blackoutu nebyla jiná.
Následně se porucha šířila a postihla osm velkých rozvoden elektřiny v Česku ze 44. Ano, zklamaní jsou jak ti, kteří výpadek proudu spojovali s podvratnou činností Ruska, tak ti, co výpadek spojovali s nepravidelně pracujícími obnovitelnými zdroji energie. Při nízkém podílu větrných a fotovoltaických elektráren v Česku nemohou dosud způsobit blackout, leda že bychom si ho dovezli od větrných elektráren v sousedním Německu. Protože se do Česka tou dobou valil mohutný proud větrné a fotovoltaické elektřiny ve výši asi 1900 MW, z toho přes selhavší vedení plných 1700 MW, mohl tento přetok k blackoutu přispět. Několikrát jsme v Česku od takového blackoutu nebyli daleko. Tato možnost vyžaduje důkladné prošetření.
Energetická politika
Můj první vedoucí Stanislav Erben psal v letech 1980-81 dizertaci na téma: »Pracovní (rozuměj elektrická) energie jako čtvrtý základní prvek Marxovy pracovní teorie hodnoty« (k Marxovým základním prvkům – k pracovní síle, k pracovnímu prostředku a k pracovnímu předmětu). Měl problém s jedinou výrobou – chovem hospodářských zvířat. V jejich srsti se sice nachází něco elektřiny, ale je to elektřina statická, nikoliv pracovní. Ano, už tehdy byla pracovní elektrická energie přítomná prakticky ve všech výrobách s výjimkou chovaných zvířat. Byla proto také ostře sledovaná a tehdejší socialistický stát dělat vše pro to, aby velké výpadky elektrického proudu zůstaly vzdálenou minulostí. Proto dnes tolik proklínaný socialismus budoval mohutnou energetiku včetně elektrizačních sítí. Kritika, že přímo či nepřímo šla asi jedna třetina průmyslových investic do palivoenergetického komplexu, je sporná. Bez fungující energetiky byla už tehdy moderní společnost nemyslitelná. O to víc nemyslitelná je dnes. Nemluvím teď o vážných škodách na životním prostředí, které v polovině 80. let začal redukovat rozvoj jaderné energetiky, zásadně zpomalený po roce 1989, mimo jiné s odkazem na snížení spotřeby elektřiny v důsledku hospodářského rozvratu, způsobeného Klausovskou transformací ekonomiky. Jak je známo, přes všechny sliby dlouhodobě zásadně snížit spotřebu elektrické energie po roce 1989 a navzdory vysoké deindustrializaci Česka se to nepodařilo zrealizovat a při stávající faktické absenci státní energetické politiky (koncepce) se tak těžko stane.
Nedostatečné investice do elektrorozvodných sítí provází prakticky celé období po roce 1989. Inu, když se hlavním kritériem stane i ve strategických odvětvích infrastruktury zisk, tak by to nemělo překvapit. Že to dříve či později přinese kyselé ovoce, bylo odborníkům jasné. Generál Andor Šándor právem říká, že již v roce 2014 experti věděli, že (při prudkém rozvoji výroba z nepravidelně pracujících větrných a fotovoltaických elektráren) blackout do Česka přijde, pouze nevěděli, kdy se tak stane a co ho bezprostředně způsobí. Reagoval tak zřejmě na v předchozím roce simulovaný blackout v Praze (počítalo se, co všechno způsobí výpadek dodávek elektřiny), který odhalil tak velké nedostatky v elektrizační síti a v připravenosti Prahy na možný blackout, že se tato zjištění tehdejší vedení hlavního města rozhodlo před veřejností zatajit. Stát i Praha zapomněly realizovat opatření k jeho odvrácení. Místo toho stále více prosazovaly energetiku na obnovitelných zdrojích, až tzv. Green Dealem ušili České republice smrtelnou oprátku.
Příznačný je výrok primátora Prahy v letech 2010-13 a znovu od roku 2022 Bohuslava Svobody (ODS): »Blackout, který tento týden postihl Španělsko a Portugalsko, zasáhl životy milionů lidí a způsobil škody v řádu stovek miliard korun. Praha nic takového nezažila a podle dostupných informací nám podobný výpadek aktuálně nehrozí,« napsal Svoboda na svých sociálních sítích 30. dubna 2025, dva dny po velkém blackoutu ve Španělsku, vyvezeném vzápětí do Portugalska a jihozápadní Francie. Nyní po blackoutu v Praze tato svá tvrzení z elektronických sítí vymazává. Chápu, že ne každý je odborníkem na energetiku. Ale za socialismu nás učili, že když něčemu nerozumím, tak se o tom nevyjadřuji a hlavně o tom nepíšu. Dnes se prý přinejmenším politici učí, že si s vážnými problémy svěřených úseků ekonomiky a společnosti nemají dělat těžkou hlavu. Vzít si radu doktora Plzáka, jak reagovat na odhalenou nevěru: »Zatloukat. Zatloukat. Zatloukat…«
Vzpomínáte? Když 12. srpna 2002 večer kolem 18.00 začala přetékat přehrada Orlík na Vltavě a mohutné masy vod se daly do pohybu mimo jiné na Prahu, v Praze tou dobou teklo ve Vltavě asi 1500 kubíků za vteřinu a mělo se začít zavírat metro, pražský primátor Igor Němec (ODS) sdělil Pražanům, že »jsme povodeň v Praze úspěšně zvládli«. Ještě téže noci začalo zatápění nízko položených čtvrtí Prahy.
Průběh blackoutu v Česku
Zatímco informovanost ze strany vlády a úřadů o blackoutu byla žalostná (blekotání pana premiéra, co že to způsobil jeden přetržený drát, je víc než příznačné), řada novinářů z průběhu blackoutu mnohé popsala. Problém je, že občané na území zasažených blackoutem neměli šanci se to dozvědět, protože elektřina nešla. Pravda, novináři nepopsali zdaleka všechny důsledky blackoutu a sem tam se jim tam nějaká ta chybička vloudila. Prosím proto brát následující s jistou shovívavostí.
Předně se v Praze zastavilo metro, v pravobřežní Praze, na Liberecku a Mostecku nejezdily tramvaje, v Ústí nad Labem nejezdily trolejbusy, na tratích Benešov u Prahy – Praha – Kolín – Kutná Hora nejezdily vlaky. K paralýze dopravy v pravobřežní Praze ochromené blackoutem asi není co dodávat. Paralyzované železniční trati se zdají být malé rozsahem. Problém je, že jde o trati silně frekventované. Trať Praha – Český Brod – Kolín je v Česku nejfrekventovanější tratí, navíc ji množství rychlíků nemůže efektivně objet (trať Praha – Lysá nad Labem má aktuálně v důsledku rekonstrukce jednokolejný úsek ze Mstětic do Čelákovic a rychlíky na Hradec Králové ji objíždí přes Poříčany a Nymburk). Již v 80. letech se za slabinu z hlediska možnosti přerušení dodávek elektrického proudu považoval 90procentní podíl elektrické trakce na nákladní železniční dopravě Československa. Greendealová představa, že vše bude jezdit na elektřinu, je z hlediska možného blackoutu vysoce riziková, o blábolení některých o válčení pomocí tanků poháněných elektřinou nemluvě. Ano, silné dieselelektrické lokomotivy na naftu Sergeje byly v Česku vyřazeny v roce 1999 a středně silné dieselelektrické lokomotivy typu »Bargotek« se staly nedostatkové i při běžném provozu, natož při blackoutu. Dnes nákladní vlaky na neelektrifikovaných tratích a často i na elektrifikovaných tratích tahají nejčastěji zcela nevhodné drezíny, nejednou charakteru muzejních kusů.
Blackout vyřadil z provozu významné průmyslové podniky – automobilky Škoda Mladá Boleslav a Toyota Kolín, Petrochemii Litvínov ad. Zatímco v automobilkách blackout přináší hlavně prosté přerušení výroby, petrochemie musí zvládnout složitý manévr zastavení svých četných chemických výrob, což se snad povedlo bez větších dalších škod. Pomalé bylo i obnovování výroby v Petrochemii.
Oddělování energetiky od velkých průmyslových podniků se stalo značně populární po roce 1989. Jde o politiku mimořádně špatnou. Vyprávět in memoriam mohou nejen Poldi Kladno či Vítkovice Steel, vydírané svými někdejšími Energocentry. Že výše uvedené tři průmyslové kolosy nemají své elektrárny, je pro mě nepochopitelné. Zřejmě tržní šílenství nemá u nás hranic, a to i v podnicích vlastněných zahraničním kapitálem. Při absenci státní energetické politiky (koncepce) ziskově orientovaný podnik ale bude těžko vynakládat nemalé investice na výstavbu elektrárny převážně pro svou potřebu. Green Deal doráží jakékoliv smysluplné úvahy o energetice v Česku i v EU.
Blackout postihl i řadu nemocnic. Ty ze zákona musí mít náhradní zdroj elektřiny – obvykle agregát na naftu. Problém je, že jeho výkon bývá relativně malý. Obvykle stačí na nouzové osvětlení a na pohon určitého množství přístrojů, aby se operace, které začaly před blackoutem, mohly dokončit a příslušní pacienti nebyli ohroženi.
Patálie domácností při blackoutu
Značné škody utrpěly i občané, resp. domácnosti. Hlavní doporučení mám v takovém případě se zbytečně nerozčilovat, nehysterčit a dát si pohov. S vyšší mocí holt mnoho neuděláte a rozčilování škodí zdraví. Záchranáře volejte, jen pokud jsou opravdu potřeba (uvíznutí ve výtahu, zdravotní kolaps apod.).
Že není příjemné uvíznout ve výtahu pro výpadek elektřiny, snad nemusím vysvětlovat. Nové a rekonstruované výtahy sice mají mít zařízení ke sjetí do přízemí v případě výpadku proudu, ale stále máme dost starších výtahů, které takto vybaveny nejsou.
Mnozí zjistili, že v důsledku blackoutu přestal fungovat internet, sociální sítě, mobily, rozhlas, televize… Pro někoho možná špatný vtip, leč reálně je to tvrdá realita. Nečekejte informovanost o situaci na území aktuálně postižených blackoutem. Holt bez elektřiny dnes hrabe jen to kuře na hnoji. Jedinou šanci být informován dává rádio na baterie. Ale jen za podmínky, že blackout není celostátní a že rozhlas je schopen vysílat.
Že si bez elektřiny nerozsvítíte, neuvaříte na elektrickém vařiči, neohřejete si vodu v elektrickém bojleru, neoholíte se elektrickým strojkem, atd., je zřejmé.
Zde snad jen jednu radu. Počítače, mobily a některá další zařízení mají něco elektřiny ve svých bateriích. S jejich užíváním doporučuji hodně šetřit, neboť baterie se při užívání rychle vybíjí a pak vám i toto zařízení »zhasne«. Jinou věcí je, že pokud blackout vyřadí z provozu např. síť mobilů, tak si ani s nabitým mobilem nezatelefonujete. Dovědět se, zda jsou v pořádku vaši blízcí či známí, bývá za blackoutu často nemožné. Minimalizovat je nutné i otvírání lednice a zvláště pak mrazáku. Při neotvírání vám potraviny uchová v pořádku asi 48 hodin, resp. i dvoudenní blackout by měly potraviny v něm uložené vydržet bez újmy.
Majitelé fotovoltaických elektráren na střeše domů mohou být přesvědčeni, že jim za blackoutu pomůžou. Nemusí tomu tak být. Fotovoltaické elektrárny nevyrábí elektřinu v noci, málo ji vyrábí, je-li pod mrakem, kromě dlouhých dnů června máme také krátké dny prosince apod.
Také představa, že rodinu posadíte do auta, máte-li plnou nádrž, a odjedete na svou chatu, chalupu či k příbuzným na venkov, je problematická. V první řadě nevíte a těžko se dozvíte, kde blackout je a kde ne a jak dlouho bude trvat. Ono to na chatě či chalupě nemusí být lepší, byť se tam nejspíš snadněji sežene pitná voda než ve velkoměstě, kde došlo k zastavení její dodávky. Nemusíte tam mít ledničku a ještě častěji mrazničku.
Nouzové zásoby
Pro případ nouze by občané měli mít v domácnostech určitou zásobu pitné vody (počítat dva litry na osobu a 24 hodin a může být i v podobě nápojů v petlahvích), s jiným užitím vody úzkostlivě šetřit (chápu, že WC vydává nepříjemný zápach, ale bojové podmínky blackoutu nedávají bezproblémové řešení), mít jistou zásobu potravin, jejichž příprava nevyžaduje tepelnou úpravu, mít doma pár svíček či petrolejku (blackout může přijít i za tmy v noci) a chovat se opatrně. Způsobit v bytě neopatrným chováním požár za blackoutu je asi to nejhorší, co můžete udělat.
Když nastane velký plošný blackout, přestane v důsledku výpadku elektřiny téci pitná voda. To je asi vůbec největší problém, který blackout přináší. Natočení vědra vody do zásoby je sice logické, ale voda může přestat téci velmi rychle, takže se nemusí povést. Mít doma asi deset velkých pet lahví pití, které v čase dodávek elektřiny konzumujete tak, aby nevznikaly »staré zásoby pití«, je docela dobrá příprava na možný výpadek dodávky pitné vody. Mytí a praní v takovém případě budete muset oželet, byť časem budete poněkud cítit.
Pokud vás blackout zastihne na cestě, platí přiměřeně totéž. Nehysterčit, řídit se pokyny dispečerů, byť vám nejspíš neřeknou víc, než že není elektřina a kdy bude, že nevědí. Motorové dopravní prostředky blackoutem zranitelné nejsou jen do doby, než potřebují načerpat pohonné hmoty. Obchody, služby i čerpací stanice pohonných hmot bývají při blackoutu mimo provoz. Podobně platí nehysterčit v zaměstnání, pokyny co dělat by vám měli dát nadřízení, byť můžete také zjistit, že havarijní režim je ve vašem podniku věcí neznámou.
Jan Zeman
FOTO – pexels a iportaL24.cz/Marcela Špičková