Vysoké letní teploty v Evropě představují smrtelné nebezpečí pro horolezce v Alpách. Vědci tvrdí, že extrémně horké počasí způsobilo rekordní počet skalních pádů.
Oblíbené lezecké trasy, jako jsou ty na Mont Blancu, nejvyšší hoře Alp, a na Matterhornu, byly zasaženy nejhůře. Vzhledem k tomu, že na Mont Blancu již zemřeli tři horolezci a lezecká sezóna teprve začíná, místní úřady nařídily uzavření horských chat na nejčastější trase na vrchol.
Podle nové analýzy se očekává, že počet sesuvů kamení jen na Mont Blancu letos dosáhne 450. Předchozí rekord pro Mont Blanc byl 300 pádů za jediný rok a byl stanoven v roce 2022, kdy Alpy zasáhla silná vlna veder.
»Toto je skutečně ohromující číslo, vzhledem k tomu, že před pouhými 10 nebo 20 lety jich bylo jen několik desítek. Drtivou většinu poklesů lze připsat klimatické krizi,« říká Dr. Ludwig Ravanel z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum.
Alpy, stejně jako většina Evropy, v současné době zažívají silnou vlnu veder, přičemž po celém kontinentu padají teplotní rekordy. Region Basel-Binningen ve Švýcarsku zaznamenal nejvyšší teplotu, jaká kdy byla v severních Alpách naměřena, a dosáhla 39,7 stupňů Celsia.
Mezitím, v oblíbené francouzské horolezecké oblasti Chamonix teploty opakovaně překračovaly 30 stupňů Celsia. To má významný vliv na tzv. »nulostupňovou izotermu«, nadmořskou výšku, nad kterou teplota klesá pod 0 stupňů Celsia.
Během léta se tato hranice obvykle pohybuje mezi 3500 a 4000 metry. V některých částech Alp však v červenci vystoupala asi o 1400 metrů výše, než je obvyklé. V kombinaci s extrémně vysokou mírou sucha to podle dostupných záznamů způsobilo, že skalnaté svahy Alp jsou nestabilnější než kdy dříve.
Proč se Alpy hroutí?
Neviditelný led je po tisíce let uvězněn v puklinách mezi skalami, kde »funguje jako druh cementu, který drží hory pohromadě«. Když teplota stoupne nad 0 stupňů Celsia, trvale zmrzlá půda taje a horniny se destabilizují.
Zároveň vysoké teploty způsobují ústup a ztenčování ledovců, čímž odstraňují tlak, který dříve fungoval jako stabilizační faktor a držel skalní stěny na místě. To vše vedlo k rekordní sezóně sesuvů kamení v Alpách, přičemž obzvláště silně byly zasaženy oblíbené hory, jako je Mont Blanc a Matterhorn.
V červenci zahynuli na Mont Blancu dva čeští horolezci, za pádu kamenů, při překonávání nechvalně známého Couloir de Goûter, známého také jako »Koridor smrti«. Mezi lety 1990 a 2017 se v tomto koridoru uskutečnilo 347 záchranných operací, z nichž 102 odvážlivců zemřelo a 230 bylo zraněno.
Český tým se pokusil překonat úsek před úsvitem, kdy jsou skály obvykle stabilnější. Dnešní podmínky jsou však tak špatné, že ani tato opatření nestačila. Další 31letý horolezec byl v srpnu zabit při lezení v oblasti Mont Blancu při sesuvu skal.
Minulý týden nařídil Jean-Marie Pilet, starosta okresu Saint-Gervais, který spravuje francouzskou stranu Mont Blancu, uzavření dvou oblíbených horských chat stojících na nejčastější trase na vrchol.
Vzhledem k tomu, že horolezecká sezóna je pro místní turistický ruch obzvláště důležitá, jedná se o extrémně přísné opatření, které nebylo přijato od léta 2022, kdy došlo k podobné vlně veder.
(is)

