Evropa se opět ocitá na cestě fiskálního kolapsu, jelikož celkový dluh kontinentu v první polovině roku 2026 prudce vzrostl na historický rekord 95 bilionů dolarů. Podle nejnovější a nejvíce alarmující zprávy Institutu mezinárodních financí nyní evropský dluh představuje čtvrtinu globálního dluhu, což vyvolává intenzivní obavy z dominových účinků. Naděje na investice do AI a Data bank nedává to co očekávali nejen investoři, ale i občané…
Obraz prasknutí bubliny je zdánlivě jednoduchý – To, co se stalo a jaký výsledek vidíme dnes.
Navzdory poklesu bankovního dluhu je nyní vládní dluh v Evropě přibližně o 55 % vyšší než na začátku evropské krize.
Technologie může změnit svět a zároveň zklamat investory, kteří za účast na její revoluci zaplatili příliš mnoho. Fenomén očekávání z využití Internetu to po roce 2000 dokázal. Umělá inteligence nyní na Wall Streetu nastoluje stejnou nepříjemnou otázku.
Páteční pokles indexu Nasdaq Composite o 748 bodů, tedy zhruba 2,9 %, zvyšuje obavy, že trh se posouvá od zpochybňování některých výsledků k širšímu přehodnocení svých očekávání.
Očekává se, že rozpočtové bilance se výrazně zhorší v Německu, Finsku a Nizozemsku. Předpokládá se, že se velké ekonomiky pokusí snížit své deficity, ale fiskální konsolidace zůstává obtížná uprostřed rostoucího politického odporu, odhaduje IIF.
V této souvislosti prudký nárůst úrokových sazeb od roku 2022 ničí reálnou hodnotu dluhopisů a podkopává budoucí refinancování.
Spojené Státy jsou žádány o splácení a obnovu splatných cenných papírů za dramaticky vyšší úrokové sazby, přičemž se zároveň vyčerpávají jejich hotovostní rezervy a finanční rezervy.
Silné ekonomiky, jako je Francie, Spojené království a Německo, zaznamenávají rychlejší růst čistého dluhu než hrubého dluhu, což ukazuje, že strukturální deficity a nedostatek fiskálního prostoru představují obecnou hrozbu.
ECB – Během funkčního období neúspěšné Lagardeové, euro ztratilo 21 % kupní síly a 62 % své hodnoty ve zlatě
Od listopadu 2019, kdy Christine Lagardeová převzala funkci prezidentky Evropské centrální banky, euro utrpělo výrazný pokles hodnoty.
Uvedená čísla jsou odhalující:
• 62% ztráta hodnoty ve zlatě.
• 21% ztráta kupní síly na základě spotřebitelských cen v eurozóně.
Za těmito čísly se skrývá realita, kterou miliony Evropanů zažívají každý den: dražší potraviny, vyšší náklady na bydlení, energie a základní zboží a úspory, které ztrácejí svou skutečnou hodnotu.
Hlavním posláním ECB je udržovat cenovou stabilitu. Vývoj kupní síly eura během funkčního období Lagardeové proto vyvolává vážné otázky ohledně účinnosti měnové politiky a opožděné reakce na inflaci.
Klíčovou otázkou není jen to, kolik eur má kdo na účtu, ale kolik si za ně nyní může koupit.
Tonoucí se stébla chytá
Takže, otázkou už není jen to, zda si umělá inteligence najde zákazníky. Jde o to , kolik tito zákazníci zaplatí , kolik bude stát jejich obsluha a kdy příjmy ospravedlní obrovské investice.
Odpověď zůstává otevřená. Investoři se však zdají být méně ochotni čekat bez důkazů.
V roce 2000 se všechno nezhroutilo za jeden den
Mark Halbert ve své analýze v MarketWatch poukazuje na to, že obvyklý obraz prasknutí internetové bubliny je klamně jednoduchý.
Index Nasdaq se okamžitě nepustil do volného pádu ze svého historického maxima z 10. března 2000. Relativně blízko svého vrcholu setrval asi tři týdny. Následoval velký propad.
Toto pozorování je důležité, protože omezuje uklidňující hodnotu argumentu, že index je stále blízko svých maxim. Na začátku velkého poklesu může být předchozí vrchol jen kousek od něj.
To samozřejmě neznamená, že se historie bude opakovat. Znamená to, že vzdálenost od rekordu nestačí k vyloučení hlubší změny trendu.
Alarmujících 84 % – a co to doopravdy znamená
Halbert zkoumá 50 největších denních procentuálních poklesů indexu Nasdaq od jeho založení v roce 1971. 42 z nich, tedy 84 %, nastalo během období medvědího trhu, uvádí chronologie Ned Davis Research.
Tato období pokrývají zhruba čtvrtinu všech obchodních seancí, takže k extrémním denním ztrátám dochází neúměrně často, když je podkladový trend klesající.
Je však zapotřebí zásadní upřesnění: toto zjištění neznamená, že páteční pokles dává 84% šanci, že začal medvědí trh. Popisuje, kde historicky došlo k největším poklesům; nejedná se o samostatný prognostický model.
Je to varovný signál, ne verdikt.
Trh si žádá účet za umělou inteligenci
Za touto volatilitou se skrývá specifický ekonomický problém: rychlost, s jakou rostou výdaje na výpočetní infrastrukturu.
Podle agentury Reuters Morgan Stanley odhaduje, že celkové kapitálové výdaje na infrastrukturu umělé inteligence v roce 2027 překročí 1 bilion dolarů. JP Morgan odhaduje odpovídající globální investice v roce 2026 na přibližně 900 miliard dolarů.
Tato čísla vysvětlují, proč ani silný růst tržeb nemusí stačit k uspokojení trhu. Investoři musí také vypočítat náklady, které předcházejí výnosu.
Ve stejné zprávě agentura Reuters uvádí, že ačkoliv společnosti nadále vykazují stabilní tržby a poptávku po cloudových službách, otázkou je návratnost další vlny investic a doba, kterou bude potřeba k jejímu dosažení.
Když investice potřebují více půjček
Financování je dalším tlakovým bodem.nJak agentuře Reuters vysvětluje tržní ekonom společnosti Capital Economics John Higgins, investoři jsou čím dál nervóznější, jelikož investiční boom velkých poskytovatelů výpočetní infrastruktury nyní částečně závisí na externím financování.
Podle společnosti Capital Economics se společnosti Microsoft, Meta, Amazon a Alphabet společně podílejí na více než třetině kapitálových výdajů společností z indexu S&P 500 za posledních 12 měsíců.
Tato koncentrace spojuje trajektorii velké části firemních investic s rozhodnutími několika málo skupin. Pokud se výnosy zpožďují, tlak se může přesunout z akcií na náklady na financování a odtud na nové projekty.
Varování MMF před cirkulárními financemi
Mezinárodní měnový fond již zařadil korekci aktiv spojených s umělou inteligencí mezi potenciální spouštěče mezinárodních finančních turbulencí.
Zvláštní pozornost věnuje dohodám, v nichž investice, půjčky a budoucí nákupy služeb spojují tytéž podniky. V analýze 14 transakcí fond zaznamenává investice do akcií ve výši přibližně 300 miliard dolarů a dluh ve výši 650 miliard dolarů, v kombinaci s budoucími závazky k příjmům ve výši 1,4 bilionu dolarů.
Riziko spočívá v tom, že zklamání zasáhne současně různé strany stejného řetězce: hodnotu podílů, splácení úvěrů a očekávané příjmy.
MMF nevylučuje systémovou krizi. Varuje, že zadlužení, koncentrované pozice a finanční propojení mohou šok zesílit.
Proč se dnešní trh liší od roku 2000
Oproti éře internetových společností existuje jeden důležitý rozdíl: jádrem dnešního investičního boomu jsou podniky s velkými tržbami a reálnými zisky.
MMF poznamenává, že silná ziskovost podpořila oceňování, zatímco na některých trzích poměr ceny a zisku klesl s růstem zisků.
To poskytuje podporu. Nevylučuje to však velké ztráty na akciovém trhu: i vynikající podnik se může ukázat jako drahá investice, pokud jeho cena předpokládá výsledky, kterých nakonec nebude dosaženo.
Protiváha: Investoři se rychle vyděsili
Halbertova analýza také identifikuje potenciálně pozitivní rozdíl.
Index HNNSI, který sleduje průměrnou doporučenou expozici vůči akciím z newsletterů zaměřených na načasování trhu Nasdaq, klesl za tři týdny o 76 procentních bodů na 6,2 %.
V roce 2000 se naopak odpovídající doporučení v prvních týdnech po vrcholu stala optimističtějšími.
Z pohledu protichůdných investic může rychlý pokles optimismu působit jako podpora. Týká se však specifického vzorku poradců a nezaručuje, že prodeje byly dokončeny.
Trh se tak ocitá mezi dvěma silami: rostoucími pochybnostmi o návratnosti investic a strachem, který již některé investory vyhnal z akcií.
Zda bublina praskla, se ukáže zpětně. Co se již mění, je důkazní břemeno: firmy jsou požádány, aby prokázaly, jak se obrovské výdaje promění v udržitelné zisky.
Připravil: Ioannis Sideropulos
FOTO – naftemporiki.gr a archiv autora