Česká republika dokáže evropské peníze získat i formálně správně vyčerpat. Problém však podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) spočívá v tom, že řada dotovaných projektů nepřináší očekávané výsledky. Miliardy korun míří na aktivity, které nejsou dostatečně potřebné, případně jejich přínos neodpovídá vynaloženým prostředkům. Vyplývá to z nového EU reportu 2026, který NKÚ zveřejnil dnes.
Česko má v programovém období 2021 až 2027 získat z evropských fondů více než 1,3 bilionu korun. Podle kontrolorů by ale hlavním cílem nemělo být samotné vyčerpání přidělených peněz. Rozhodující je, zda investice skutečně pomáhají ekonomice a společnosti. Dosavadní kontrolní zjištění podle NKÚ ukazují, že se příjemci podpory často soustředí především na splnění formálních podmínek, nikoli na skutečný dopad projektů.
»V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá. Nic z toho celkový výkon české ekonomiky nezvýší. Samotné utracení peněz není úspěchem. Úspěch je nasměrovat peníze tam, kde přispějí největší měrou k růstu celé společnosti,« uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Zpráva shrnuje výsledky 14 kontrolních akcí, které se zcela nebo částečně týkaly evropských prostředků a byly ukončeny mezi 1. dubnem 2025 a 31. březnem 2026. Kontroloři v ní upozorňují na několik oblastí, v nichž se očekávaný přínos dotací nedostavil.
Jedním z příkladů je podpora čisté mobility. Přestože do ní směřovalo 5,3 miliardy korun, Česká republika podle NKÚ zůstává v rozvoji elektromobility mezi nejslabšími státy Evropské unie a nesplnila některé cíle týkající se dobíjecí infrastruktury.
Podobně dopadly také investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Na ty bylo vyčleněno 26,4 miliardy korun, jejich vliv na celkovou spotřebu energie v průmyslu a službách však činil pouze 1,1 procenta. Kontroloři kritizují i využití 18,6 miliardy korun určených na připravenost nemocnic na mimořádné situace. Namísto systémových změn se podle nich často pořizovalo zbytné vybavení do zásoby.
Výsledky neodpovídají vynaloženým částkám ani v dalších oblastech. Přestože stát podpořil částkou 650 milionů korun přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodní cesty, objem kombinované dopravy dál klesá, zatímco silniční přeprava roste. Na digitální vzdělávání šlo 8,2 miliardy korun, program však podle NKÚ nenaplnil žádný ze svých prioritních cílů. Projekty zaměřené na zaměstnávání znevýhodněných skupin za 1,2 miliardy korun zase přinášely převážně krátkodobé výsledky bez prokazatelného dlouhodobého dopadu.
NKÚ proto požaduje změnu přístupu k evropským dotacím. V příštím programovém období, které potrvá od roku 2028 do roku 2034, bude mít Česká republika pravděpodobně k dispozici méně evropských prostředků než dosud. O to důležitější podle kontrolorů bude soustředit podporu na menší počet strategických oblastí, omezit roztříštěnost dotačních programů a zjednodušit administrativu. Především by se však mělo důsledněji vyhodnocovat, co podpořené projekty skutečně přinesly.
Podobným směrem se chce vydat také Evropská unie. Od roku 2028 plánuje zavést nový model, v němž bude vyplácení evropských peněz více záviset na plnění konkrétních cílů, stanovených milníků a reforem. Samotné vyčerpání přidělené částky už nemá být považováno za úspěch.
Kontrolní úřad zároveň navrhuje posílit spoluúčast příjemců dotací, aby na financování projektů nesli větší podíl z vlastních prostředků a také související rizika. Právě to by podle NKÚ mělo zvýšit jejich motivaci hlídat hospodárnost investic. Doporučuje rovněž častěji využívat úvěry a záruky. Zatímco v Česku tvoří tyto finanční nástroje necelých 2,5 procenta podpory z evropských fondů, průměr EU se pohybuje kolem devíti procent.
Určitý posun by mohl přinést také nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, který má nabýt účinnosti v lednu 2027. Klade důraz na odpovědnost za výsledky, řízení rizik a dodržování zásad účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti.
Podle Kaly ale samotná změna dotačních pravidel stačit nebude. Za důležité považuje také větší zapojení soukromého kapitálu a tržních principů. Hlavním poselstvím zprávy NKÚ tak zůstává, že úspěšnost evropské podpory nelze měřit pouze tím, kolik miliard se podaří získat a utratit. Podstatné je především to, zda za veřejné peníze vznikne něco, co má skutečný a dlouhodobý přínos.
(pk)
FOTO – nku.cz