Mé Beskydy! Mé krásné Beskydy! Já hoch z rovin okolo řeky Labe jsem si je zamiloval na první pohled. Co, na první pohled! Na první přečtení knížečky pro děti o Beskydech ve svých sedmi rocích života mého. I v ní byla vedle Radhoště či Švarné Hanky i Kněhyně a Čertův mlýn a Hanka i ten Mlýn se mi tak vryly do dětské paměti, že jsem si je přál vidět. A dětské přání se mi splnilo měrou vrchovatou a já je uviděl i prošel. Co bych to byl za ochranáře přírody, kdybych je nepoznal.
Navíc oblast Kněhyně a Čertova Mlýna je jednou národní přírodní rezervací v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Její plocha zabírá vrcholové části Kněhyně a Čertova mlýna a ochraňuje a zachovává staré porosty smrku ztepilého, jenž se zde vyskytuje v populaci vzácného horského ekotypu. Jedná se o území zasaženo imisemi, proto slouží také jako srovnávací plocha. A předmětem ochrany je i velké množství pseudokrasových jevů, které daly důvod pověstem o Čertově mlýnu. Národní přírodní rezervaci tvoří vrchol s přilehlými prudkými svahy hory Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205,8 m – nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem nejen pseudokrasových jevů, ale i mnoha vzácných druhů fauny a flory. V lesní vegetaci převažují jedlo-smrkové bučiny, na plochých vrcholech Kněhyně a Čertova mlýna se nacházejí zakrslé jeřábové smrčiny, na strmých svazích pod vrcholem Kněhyně pak jeřábové smrčiny.
Rezervace leží nedaleko hory Radhošť. Vstup je povolen pouze po vyznačených turistických stezkách. Ve zdejší krajině se nachází trvalý biotop rysa ostrovida a vlka, výskyt medvěda hnědého nebyl v posledních letech potvrzen. Oblast je zároveň dle Natury 2000 registrována jako ptačí oblast. Patří pod katastrální území Čeladné, Prostřední Bečvy a Trojanovic a je největší přírodní rezervací v Beskydech.
Oblast byla hlavně využívána k myslivosti, méně pak k pastvě ovcí. Hospodářsky se lesy v minulosti nevyužívaly. Těžba lesa zde kvůli složité dostupnosti vrcholů neprobíhala ani neorganizovaně v malém množství, z tohoto důvodu se zde zachovaly porosty staré 120–150 let. První návrh ke zřízení rezervace se podal prof. A. Zlatník, jenž se o tuto oblast zajímal hlavně kvůli zachovalosti lesních ekosystémů. Návrh byl podán v roce 1937. V roce 1968 se díky Ing. Balharovi začalo usměrňovat hospodaření na území dnešní NPR. Řízení bohužel trvalo velmi dlouhou dobu, až do roku 1989.
Podklad je tvořen flyšovými mořskými sedimenty z období křídy z godulského souvrství, v němž převažuje pískovec. Vyskytují se zde skalní bloky, stěny jsou pokryty balvanovitými sutěmi. Skalní rozsedliny vznikaly gravitačním posunem mrazem rozpraskaných pískovcových bloků dolu po svazích. Nesmíme zapomenout na množství vnějších pseudokrasových jevů, jež jsou dominantou Čertova mlýna. Jedním z pozoruhodných jevů v rezervaci je Čertův stůl. Čertův stůl jsou dva kamenné kvádry, na nichž leží jeden velký plochý kámen, vypadající jako deska stolu. Tvar velmi připomíná dolmen, tedy megalitický útvar, který kdysi stavěli lidé jako náhrobky. Teoreticky by se tedy mohlo jednat o náhrobek keltského vojevůdce. Další možností je, že se jedná o kamennou solární observatoř, ze které lze za rovnodennosti pozorovat západ slunce nad Radhoštěm.
Vyjmenovávat všechny chráněné druhy zdejších vzácných rostlin a živočichů by trvalo opravdu dlouho. Spíše nás bude zajímat, proč jeden z vrcholů rezervace jmenuje Čertův mlýn. Jsou tu ovšem i další útvary spojené s čertem i s pověstí o něm. Některé skalní útvary se jmenují Čertův stůl, vedle něho je Čertův žlab a pak i jeskyně Čertova díra, Čertův mlýn sám, kámen s čertovými zády a řetězy, Mariánka a Kyklop. Příroda v této přírodní rezervaci je dost specifická a nádherná, byť se na jejím vzniku podílel sám Satanáš.
To bylo tak: Před dávnými časy bydlila pod starou hutí selka s jedinou dcerou Mariánkou. Tato byla již při letech, a proto chasa málo si jí všímala, takže jednou mrzutě pronesla, že kdyby sám čert přišel, hned bych ho chtěla. Brzy poté přišel na přástky v té chalupě myslivecký mládenec, který hned kolem domácí dcery se měl, matka však řekla, že myslivci nemají žádného domova. Zdráhala se dát mu dceru za ženu, ale když vychloubal se bohatstvím svým, dceru mu konečně slíbila. Stanovila si jedinou podmínku, aby do osmačtyřiceti hodin tam na vrchu vystavěl mlýn, aby se v něm hned mohlo mlít. Při tom zůstalo.
Druhého dne k nim přišel starý strýček, který sotva uslyšel, co se stalo, zachmuřil svou tvář a hned se pokřižoval. Jen se otázal: Nepodívaly jste se mu na nohy, neměl snad koňské kopyto? A vypravoval, jak od rána již po Bečvách starý žebrák jakýsi chodí a všechny kohouty skupuje. I radil jim, aby si jednoho kohouta dobře uschovali. A tak se stalo, že když žebrák ten skutečně i k nim přišel, řekli, že nedávno kohouta zabili. Žebrák se zaškaredil a odešel pryč. Čas docházel, myslivec stavěl mlýn a dílo se mu dobře dařilo.
Když pak nastala druhá noc a mlýn již byl téměř hotov, zakokrhal brzy po půlnoci kohout, jejž selka na střechu stavení vysadila. Tu čert, který právě nesl velikou skálu na zádech řetězy opásanou, upadl s kamenem a moc jeho byla zlomena. Skála ta pak do dneška leží pod horou a jsou v ní čertova záda a čertovy řetězy vytlačeny. Na hoře pak, kde mlýn již téměř dostavěn byl a i strouhy byly vykopány, stála u mlýna chalupa, ve které strašilo, takže tam nikdo nechtěl nocovat. Až jeden odvážný vysloužilý voják tam přenocoval, čerta hromničkou zkrotil a od něho si vynutil slib, že tento kraj pro příště již nechá na pokoji. Inu, jak víme z mnoha pohádek a povídaček, takový vysloužilý voják, jak byl Martin Kabát, nebo kovář Ondřej z Dalskabát, či ten zdejší (škoda, že se jeho jméno nezachovalo) si s čerty poradit umí! A co vy všichni? Dokázali byste to taky?
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora
Diskuze je uzavřena.