Tentokrát se za čerty vypravíme na Hanou, do obce Mladeč. Leží v okrese Olomouc, asi čtyři kilometry západně od Litovle a dvacet kilometrů severozápadně od Olomouce, na hranici CHKO Litovelské Pomoraví. Je především proslulá svými krápníkovými jeskyněmi a také archeologickými a paleontologickými nálezy.
Archeologická pátrání dokládají život člověka kromaňonského ve zdejších jeskyních v době před 40 000 lety. Na úpatí vápencového vrchu Třesína se nacházejí Mladečské jeskyně s nálezy člověka z doby před 31 000 lety (určeno pomocí hmotnostní spektrometrie). Vápencové jeskyně byly objeveny v roce 1826 při lámání kamene na stavbu silnice. Roku 1881 byly nalezeny archeologické nálezy dokládající starobylé osídlení. Slovanské hradiště na ostrohu kopce Třesín nad jeskyněmi bylo zkoumáno již v první polovině 20. století, archeologická zpráva z roku 1928 zmiňuje nález 12 koster dospělých lidí a tři dětské lebky.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, kdy se v listinách objevuje Markéta z Mladče. Tou dobou byla Mladeč spravována z Mohelnice. Roku 1371 se dostává pod úsovské panství, nadále je však pronajímána manům, kteří si údajně na místě původního hradiště postavili malou tvrz. V roce 1407 je na místním náhonu zmiňován mlýn.
Lužní lesy podél řeky Moravy a její zachovalá boční ramena pokrývá několik chráněných území. Je to především národní přírodní rezervace Vrapač a další zvláště chráněná území. Jsou součástí CHKO Litovelské Pomoraví, která se rozprostírá v srdci Hané, mezi městy Olomouc a Mohelnice. Je to jedinečná vnitrozemská říční delta, na tomto území se navíc nacházejí cenné biotopy i turistické atraktivity. Komplex lužních lesů a luk, který tuto oblast tvoří, je v Evropě unikátní. Její součástí je i vrch Třesín se svými jeskyněmi.
Roku 1690 byl v lesích postaven lovecký zámeček, kolem kterého vyrostla osada Nové Zámky. Zámek je doplněný krajinným parkem s řadou drobných romantických staveb. A jednou z nich je i kamenná brána, zvaná Čertův most u Mladče. Čertův most s vyčnívajícím kamenem nad cestou, je podobný podobné stavbě v zámeckém parku v Lednici. Kamenný most, který nevede odnikud nikam. A už proto se k němu vážou různé pověsti.
Nejznámější je ovšem pověst, jak dva sousedé, Matěj a Jan, učinili sázku. Matěj tvrdil, že za 24 hodiny postaví kamenný most. Tomu ovšem nechtěl Jan věřit, vždyť znal taky pracovní schopnosti i pracovní tempo Matěje. Ještě týž den si však Matěj nalámal si kamení, aby ho nemusil potom shánět. Na druhý den počal stavět most už v 6 hodin ráno.
Pracoval celý den, ale večer už byl tak unavený, že skutečně nemohl dál. Jakmile nastal večer, počal tedy Matěj tajně přivolávat čerta. Ani to dlouho zkoušet nemusel, čert se mu zjevil a Matěj vlastní krví zapsal mu svou duši, načež mu čert nedokončený most v pohodě dostavěl. Tak Matěj sázku vyhrál, ale duše už byla jednou nohou v pekle. Matěj si však věděl rady. Opatřil si svěcenou vodu a svěcenou křídu. Když si čert přišel pro jeho duši, Matěj udělal kolem sebe svěcenou křídou kruh. Čert ho chtěl z kruhu vylákat zlatem, ale Matěj stál uprostřed kruhu a čert k němu nemohl. Čerta stání konečně omrzelo, i uletěl. Ale Matěj pak ještě dlouho prý chodit s lahvičkou svěcené vody a se svěcenou křídou nejen po vsi, ale hlavně po polích a lesích, aby se čert k němu nevrátil. A lid pak nazvali ten most Čertovým mostem. Inu, i nad čertem lez vyzrát a nejsou k tomu potřeba jen svaly, ale i trochu přemýšlení.
Kamenná brána Čertův most u Mladče je jen jednou ze stavbiček vybudovaných v první polovině 19. století v parku. Mnozí lidé nemohli však přenést přes srdce, že člověk se dokázal spojit s čertem a ještě nad ním vyzrát. To odporovalo pozdějšímu myšlení a tak se rozšířil názor, že ve skutečnosti ale dvě skaliska spojili kamenným mostem Lichtenštejnové při krajinářských úpravách vrchu Třesín v 19. století. Nebo že by se čerti převlékli za panstvo? Není to prý vyloučeno!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora