Na hrázi bývalého rybníka Hrádeček u Třeboně stojí více než 400 let starý dub. Někomu svým tvarem připomíná širokou láhev, jinému soudek, ale také se tu vypráví pověst o pletkách Jakuba Krčína s peklem. Dub prý má tvar článku řetězu, který čertům praskl, když Krčín oral hráz zapřažený do ohnivého pluhu.
Rybník Hrádeček navrhoval už Štěpánek Netolický. Stavět ho začal Mikuláš Ruthard z Malešova roku 1566. Dílo se však nedařilo, rybník byl založený na rašelině, hráz se promáčela a bortila. V práci pokračoval ještě Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, ale i on měl potíže se stabilitou hráze i s nedostatkem vody k napuštění. V roce 1573 se dokonce část hráze sesula. Znovu se hráz protrhla v roce 1602 a o dva roky později byla za velké vody tak poničena, že její oprava stála mnoho peněz. Za třicetileté války rybník s rozlohou 688 hektarů zpustl a jeho dno se začalo využívat jako pastvina. Hrádeček byl obnovený za Schwarzenbergů v letech 1681 až 1684, přesto nikdy nepřinášel velký užitek. Rybník se ukázal k chovu ryb nevhodný, špatně se napouštěl a ve stokách, které ho protínají, tekla voda železitá a příliš chladná. V roce 1726 byl vysušen na louky a před rokem 1779 definitivně zrušen. Jeho dno bylo odvodněno hustou sítí stok a kompletně zalesněno. Jako by tedy rybník Hrádeček byl trochu prokletý. A navíc se k němu váže čertovská pověst, podle níž právě zde na hrázi skončil posmrtný trest Jakuba Krčína. Tento zakladatel mnoha rybníků měl přezdívku regent, a protože byl nesmírně krutý k poddaným, si snad své posmrtné trápení zasloužil. Nejen, že nechal kvůli stavbám rybníků bourat poddanská obydlí, ale prý nechával lidi pro výstrahu i zbičovat. Nebyl tedy oblíbený, ale právě díky tomu postavil ta největší rybníkářská díla. Patří k nim i rybník Svět, za časů pana Krčína z Jelčan a Sedlčan nazývaný Nevděk. V roce 1571 prosadil jeho stavbu navzdory protestům třeboňských měšťanů. Nelze se divit, že se bránili zaplavení nově postaveného Svinenského předměstí s kostelem a špitálem z roku 1558 a řady poddanských obydlí. Stavbou rybníka byl omezen i důmyslný systém městského opevnění, vystavěný v letech 1525–1527 Štěpánkem Netolickým. Přesto se o stavbě rozhodlo a obyvatelé byli přestěhováni na budějovické předměstí a Hliník (dnešní ulice U Světa). Rybník byl dokončen v roce 1574 i přes problémy s nestabilním podložím hráze a byl Jakubem Krčínem nazván Nevděk, protože se považoval za nepochopeného budovatele lepších zítřků. Na ostrově se nalézá studna, která stála poblíž starého kostela Sv. Alžběty ještě před stavbou rybníka. Původně Nevděk zaujímal větší rozlohu (360 ha), protože jeho vody pohltily i sousední Opatovický rybník. Pro časté problémy při povodních byla vodní plocha roku 1611 opět rozdělena na dva rybníky a Svět si do současnosti zachoval 201 hektarů.
Zakladatele připomíná Krčínova socha na hrázi, s připomenutím jeho předchůdců, Štěpánka Netolického a Mikuláše Rutharda z Malešova na zadní straně podstavce pomníku. Po stranách podstavce jsou vytvořeny plastické mapy rybníků Svět a Rožmberk. Přední deska je věnována rožmberskému regentu Krčínovi a jeho životním datům (1535–1604). Nedaleko v koniferách nalezneme i skromnější pomníček, obklopený stromy a pěnišníky rojovníkolistými, odkazující na skvělého rybáře a rybníkáře Josefa Šustu, který se v Třeboni narodil.
Jakub Krčín z Jelčan byl ale krutý, a tak na něj dopadlo posmrtné prokletí. Za kruté jednání s poddanými stihla Jakuba Krčína tato kletba. Podle pověsti byl po smrti zapřažen do ohnivého pluhu. Osedlal ho čert, který měl devítiocasý bič, a tím ho proháněl po hrázích jím postavených rybníků. Vysvobození se Krčín dočkal právě na hrázi Hrádečku. Říká se, že tehdy přišla obrovská bouřka, nebylo pro slejvák ani vidět. Krčín byl zapřažený, čert ho pobízel a hnal ho směrem na Hrádeček. Když tam dorazili, čert si uvědomil, že Krčín tento rybník nezaložil. A to byl ten problém, čert se zalekl, milého Krčína pustil z otěží. Podle pověsti zde navíc praskl řetěz, kterým byl Krčín svázán, jeden článek tam zůstal a právě na jeho místě roste dub. Krčínův dub u Třeboně měří 20 metrů. Připomíná, že i čerti dělají chyby. Ale moc na to nespoléhejte!
A pro vás, kteří se tam chcete podívat, tak Krčínův dub, ale také Čertův, roste v jižním cípu čtyři kilometry dlouhé naučné Stezky zdraví Hrádeček. Nejsnáze dostupný je od silnice z Třeboně směrem na Brannou.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora