Italští archeologové a geofyzici objevili důkazy o tom, že někteří obyvatelé starověkého římského města Pompeje zemřeli po výbuchu Vesuvu v důsledku destrukce budov při zemětřesení. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Frontiers in Earth Science.
»Lidé, kteří neopustili úkryty po vyprchání emisí sopečného popela a plynů, čelili nové smrtelné hrozbě – zřícení již tak přetížených budov v důsledku zemětřesení. Tak zemřeli dva obyvatelé Pompejí, jejichž ostatky jsme objevili a prozkoumali,« uvedla vědecká pracovnice Archeologického parku v Pompejích Valeria Amorettiová, jejíž slova cituje tisková služba časopisu.
Vědci učinili tento objev během vykopávek na území jedné z budov v centrální části Pompejí, kterou archeologové nazývají »dům pracujících umělců«. Tuto rozsáhlou budovu vědci postupně vykopávají a zkoumají od konce 80. let minulého století.
Nedávno vědci dokončili vykopávky v jedné z místností »domu pracujících umělců«, v níž objevili těla dvou padesátiletých mužů. Zkoumání ostatků ukázalo, že oba Římané zemřeli za velmi neobvyklých okolností – jeden z nich zemřel okamžitě v důsledku toho, že na něj spadl úlomek zdi, zatímco druhému se podařilo vyhnout rychlé smrti díky tomu, že se schoval za jistý dřevěný předmět.
Jak vědci poznamenávají, nejzajímavější na tomto objevu je, že ostatky obou mužů nebyly nalezeny pod nánosy popela a částeček pemzy, ale na jejich povrchu. To naznačuje, že nezemřeli během erupce Vesuvu v důsledku sopečných plynů a emisí, ale až po jejím skončení. Příčinou jejich smrti, jak ukazuje analýza struktury stěn »domu pracujících umělců«, bylo silné zemětřesení, které způsobilo částečnou destrukci budovy.
Ve prospěch toho hovoří zejména charakteristický »vzor« trhlin a dalších poškození v dochovaných stěnách této budovy, svědčící o tom, že v nich došlo k prudkému horizontálnímu posunu hornin, což je možné pouze při zemětřesení. Z tohoto důvodu se badatelé domnívají, že dva starověcí obyvatelé Pompejí, které objevili, zemřeli po skončení původní erupce Vesuvu v důsledku zřícení vyvolaného silným zemětřesením.
Podle zápisků starořímského spisovatele Plinia Mladšího bylo starověké římské město Pompeje pohřbeno pod několikametrovou vrstvou sopečného popela během mohutného výbuchu sopky Vesuv, ke kterému došlo 24. srpna 79. V roce 79 se v Pompejích nacházelo několik tisíc obyvatel. Její emise zasypaly nejen Pompeje, ale i další dvě sídla, Herculaneum a Stabiae.
Rychlý charakter erupce vedl k tomu, že se pod popelem ocitly nejen domy občanů, ale i jejich zvířata a někteří obyvatelé těchto měst. Vědci provádějí v Pompejích, Herculaneu a Stabiae vykopávky již více než sto let a zkoumají kulturu a život obyvatel Římské říše v době jejího rozkvětu.
(cik)