Na dalším zkoumaném úseku plánovaného okruhu v katastru městské části Praha-Dubeč odkryli pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, pohřebiště z doby stěhování národů: celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm bohatá výbava.
Hrob bojovníka byl skoro tři metry hluboký a s rozměry více než 3 × 2 metry se výrazně odlišoval od ostatních. Jeho výjimečnost podtrhuje i skutečnost, že se nacházel mimo hlavní část pohřebiště.
»Zajímavá byla úprava hrobu, který byl na povrchu velmi pravděpodobně označen malou mohylou a mělkým žlábkem, i samotné pohřební jámy, ve které jsme identifikovali obvodovou římsu či lavici podél delší stěny, tzv. niku, a pozůstatky dřevěné rakve. Na lavici bylo při ukládání těla položeno kopí, pravděpodobně s ratištěm, protože jeho hrot jsme nalezli zaražený do stěny pohřební jámy. V tulejce se dokonce ještě dochovaly nepatrné stopy po ratišti,« popisuje Petra Maříková Vlčková z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, vedoucí výzkumu tohoto úseku.
»Můžeme zmínit například železný meč, nůž, prubířský kámen v dřevěném pouzdře, brousek, minimálně dvě velké keramické nádoby, součásti opasku či spony,« říká vedoucí výzkumu.
Na pohřebišti archeologové objevili i několik dalších větších hrobů, u kterých se na povrchu podařilo také identifikovat mělké žlábky jako jediné stopy po nadzemní konstrukci. Uvnitř se nacházely lavice po obou delších stěnách a původně i mohutné dřevěné rakve. Z výbavy se dochovaly keramické nádoby, železné zbraně (meče, kopí a sekerka) a ozdoby, korálky (keramické, bronzové, jantarové a skleněné – jednobarevné, vícebarevné i tzv. millefiori – »tisíc květů«, vyráběné z různobarevných skleněných tyčinek spájených dohromady) či přesleny.
Ostatní hroby, které tvořily řady či malé skupiny, se odlišovaly tím, že chyběla vnitřní úprava hrobové jámy; avšak i ty byly pravděpodobně překryty malou mohylou. »Nejednalo se ale o chudě vybavené hroby, i tyto obsahovaly keramické nádoby, korálky ze skla nebo jantaru, spony či náramky a železná kování z nedochovaných nádob,« upřesňuje Maříková Vlčková.
Archeologům se podařilo v blízkosti pohřebiště identifikovat také stopy po sídlišti pravděpodobně ze stejného období v podobě jam a několika polozemnic datovaných pomocí keramických nálezů.
Největší pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů
V současnosti vědci prozkoumávají pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů (eneolit, 2500–2200 př. n. l.). Zatím se podařilo na dvou lokalitách zdokumentovat téměř 80 hrobů, což je zatím největší známé pohřebiště této kultury v Čechách. V tomto období lidé pohřbívali mrtvé podle velmi specifického pohřebního ritu. Muži byli ukládáni na levém boku, hlavou k severu a obličejem k východu, zatímco ženy spočívaly na pravém boku a s hlavou k jihu. Kolem těl byla rozložená pohřební výbava, především keramické nádoby, kamenné nástroje a drobné kostěné šperky.
Záchranný archeologický průzkum pokračuje a nezdržuje
Archeologové v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) pokračují se záchranným archeologickým výzkumem v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku D1 –Běchovice. Od letošního května, kdy na chybějící úsek Pražského okruhu zamířila těžká technika, už zdokumentovali více než 10 000 archeologických objektů. Slavnostní předání již prozkoumané plochy a oficiální zahájení stavby se uskutečnilo 16. prosince.
Připravovaná trasa D1 – Běchovice vede oblastí, kterou procházeli a osídlovali lidé už od pravěku, a tak ji nejdříve musejí prozkoumat archeologové na základě předem daného harmonogramu prací podle smlouvy s ŘSD – záchranný archeologický výzkum samotnou stavbu nijak nezdržuje.
Výzkum vedou pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo. Vyhodnocení terénní dokumentace, konzervace a zpracování nálezů potrvá několik dalších měsíců.
(mac, AV ČR)
FOTO – ARÚ AV ČR
Diskuze je uzavřena.