Čínští vědci nedávno zveřejnili, jak pomocí CT skenování objevili stopy rýže ve dvou keramických střepinách starých přibližně 10 000 let, což přináší nové poznatky o původu domestikace rýže.
Vedoucí výzkumného týmu An Ting z Katedry umění a archeologie na univerzitě v Zhejiangu řekl agentuře Xinhua, že sledování vývoje rýže od divoké po domestikovanou představuje významnou výzvu kvůli nedostatku makrobotanických pozůstatků, jako jsou semena, plody, stonky a rostlinná vlákna.
Otisky rostlin na nalezených artefaktech proto slouží jako klíčové důkazy při sledování přítomnosti rostlin, vysvětlil An a představil jejich výzkum publikovaný v mezinárodním časopise The Holocene.
Dvě keramické střepiny analyzované pomocí CT skenování byly nalezeny na lokalitě Shangshan, starobylém nalezišti podél dolního toku řeky Jang-c’-ťiang v dnešní provincii Zhejiang. Lokalita, objevená v roce 2000, pochází přibližně z období před 11 400 až 8 600 lety.
Kultura Shangshan, pojmenovaná podle tohoto naleziště, je považována za nejstarší neolitickou kulturu v dolní oblasti údolí řeky Jang-c’-ťiang a je považována za kolébku celosvětového pěstování rýže.
Identifikace dobře zachovaných znaků, které by odlišily divokou rýži od domestikovaných odrůd v této oblasti, však zůstává ústředním problémem archeologického výzkumu.
Výzkumný tým pod vedením An Ting zkoumá využití mikro-CT s vysokým rozlišením k odhalení tajemství skrytých v keramických fragmentech nalezených na lokalitě Shangshan od roku 2021.
Na začátku byly z velkého množství keramických fragmentů nalezených na lokalitě Shangshan vybrány dvě střepiny vykazující jasné známky karbonizace rostlin.
Prostřednictvím mikro-CT skenování a počítačového modelování vědci identifikovali 184 otisků báze obilek rýže – spojů mezi semeny rýže s obalem a stonky – zakomponovaných ve dvou keramických fragmentech.
Hodnocení jizev po odloučení na bázích obilek je často považováno za nejspolehlivější diagnostický znak domestikace rýže. Domestikovaná semena rýže, na rozdíl od divokých, nemohou přirozeně ztrácet obaly, a proto nesou »jizvu« vzniklou umělým odloučením, zatímco divoká semena tyto znaky nevykazují.
Vyhodnocení ukázalo, že 12 procent z 184 otisků vykazuje znaky domestikace. Podle výzkumného týmu má tento vzorek statistický význam v oblasti archeologie.
Závěrem výzkumný tým ve své práci uvedl, že identifikace domestikovaného fenotypu, který tvoří 12 procent nalezených otisků rýže, spolu s dalšími patrnými znaky domestikace rýžových obilek, přináší nové poznatky o raných fázích domestikace rýže.
Výzkum rovněž vedl k vytvoření nejrozsáhlejší databáze raných pozůstatků rýže a představuje průkopnickou aplikaci mikro-CT analýzy na keramické střepiny obsahující rané otisky rostlin.
Pěstování rýže, která je základní potravinou pro miliardy lidí po celém světě, mělo hluboký vliv na vývoj čínské civilizace.
Učenci z různých akademických oborů jsou již dlouho fascinováni studiem toho, jak lidé poprvé začali pěstovat divokou rýži a jak probíhal vývoj od divokých k domestikovaným odrůdám.
(Xinhua)