Slib přírodě: Čína rozšířila světové ptačí rezervace UNESCO o novou lokalitu

Pro netrénované oko může několik desítek volavek čínských, zranitelného druhu s charakteristickými žlutými zobáky, brodících se na sluncem zalitých mělčinách souostroví Čchang-šan působit jako zcela obyčejná pobřežní scenérie.

Souostroví v severovýchodní čínské provincii Liao-ning však rozhodně není obyčejným místem. Nachází se zde největší hnízdní populace tohoto druhu na světě a nově se stalo součástí ekologické sítě světového významu.

V pondělí schválilo 48. zasedání Výboru světového dědictví UNESCO, které se konalo v jihokorejském Pusanu, úpravu hranic lokality Ptačí rezervace stěhovavých ptáků podél pobřeží Žlutého moře a zálivu Pochaj v Číně. Tím bylo souostroví oficiálně začleněno na Seznam světového dědictví.

Jde o další rozšíření této přírodní památky UNESCO po úpravě z roku 2024. Podle Národní správy lesů a travních porostů tento krok dále posiluje celistvost systému ptačích rezervací a představuje významný příklad integrované ochrany čínských pobřežních přírodních zdrojů.

Souostroví leží na jediné námořní trase v rámci východoasijsko-australasijské migrační cesty a slouží jako klíčová zastávka pro desítky milionů stěhovavých ptáků, kteří každoročně překonávají Pochajské moře.

Nově zařazená část světového dědictví zaujímá plochu přes 4900 hektarů. Oblast se vyznačuje mimořádným biologickým bohatstvím, přičemž zde bylo zaznamenáno více než 140 druhů ptáků.

Podle ředitele Úřadu pro přírodní zdroje okresu Čchang-chaj Lü Jung-čchüana se zde nacházejí jedinečné ekosystémy, které poskytují ideální podmínky pro hnízdění i migraci ptáků. Nechybí dostatek potravy ani vhodné prostředí pro jejich rozmnožování.

»Jde o inovativní krok v systému ochrany biologické rozmanitosti v Číně, který ukazuje stabilní pokrok směrem k budoucnosti výhodné jak pro přírodu, tak pro ekonomiku,« uvedl Jia Yifei, docent Pekingské lesnické univerzity.

Za uznáním ze strany UNESCO stojí dlouholetá práce místních komunit při ochraně křehkých ostrovních ekosystémů.

Padesátiletý Li Čching-sen, rodák z ostrovů a člen okresního lesního hasičského sboru, již řadu let střeží ostrov Fantuo-c’-tao, který patří mezi hlavní hnízdiště volavek čínských.

»Ostrov Fantuo-c’-tao je neobydlený. Abychom volavky ochránili před nezvanými návštěvníky, střídá se zde od jara do podzimu dvacet členů našeho týmu vždy ve dvojicích,« řekl.

Životní podmínky na ostrově o rozloze pouhých 0,08 kilometru čtverečního jsou podle něj velmi náročné. Chybí zde zdroj pitné vody i přístaviště.

»Velké barely s vodou musíme nosit z lodí zakotvených asi deset metrů od břehu. Žijeme hlavně z instantních nudlí, protože šetří čas i vodu. Abychom ušetřili každou kapku, někdy si ani nemyjeme obličej,« popsal Li.

Největší zkouškou jsou podle něj nepříznivé povětrnostní podmínky.

»Jedna služba běžně trvá 24 hodin, ale během bouří mohou hlídky na ostrově uváznout i několik dní. Jednou tam dvojice zůstala celý týden. Když se vrátili, byli zarostlí a neupravení jako trosečníci,« vzpomíná.

Ostrov Fantuo-c’-tao je z méně než poloviny porostlý keři, které slouží jako hnízdiště volavek. Kvůli chudé půdě a jejímu okyselení způsobenému dlouhodobým hromaděním ptačího trusu však v posledních letech část keřů uschla.

Za účelem obnovy ptačího prostředí zahájil okres v roce 2022 projekt výsadby nových keřů. Součástí prací byla výměna svrchní vrstvy půdy za úrodnější zeminu a vysazení více než 2200 keřů.

Výsledky se dostavily.

»Počet volavek čínských na ostrově se postupně zvyšuje. Letos jich odhadujeme asi 3500, z toho 1500 dospělých jedinců a téměř 2000 mláďat,« uvedl Lü.

Každý rok v dubnu přilétají na souostroví z jihovýchodní Asie tisíce volavek čínských, aby zde zahnízdily a vyvedly mláďata. Zůstávají až do začátku září, kdy odlétají na jih přezimovat. Mladí ptáci už nyní trénují první lety nad korunami stromů a na podzim se společně s rodiči vydají na dlouhou cestu na jih.

»Na jaře a na podzim k nám ptáci překonávají hory i moře, jako by plnili romantický slib. Jejich ochrana je sice náročná, ale když je vidíme vzlétnout k obloze, naplňuje nás to obrovskou hrdostí a pocitem smysluplnosti,« uzavřel Li.

(Xinhua)