Planetární vědci ze Spojených států objevili v datech z meziplanetární sondy Cassini důkaz, že periodické změny v aktivitě gejzírů na Enceladu, jednom ze Saturnových satelitů, vznikají v důsledku jakéhosi »tření« mezi úlomky ledu uvnitř takzvaných »tygřích pruhů«, souboru trhlin na jižním pólu tohoto měsíce obří planety. Zjištění vědců byla publikována v článku ve vědeckém časopise Nature Geoscience.
»Naše výpočty ukazují, že slapové síly a další interakce mezi Enceladem a Saturnem vyvolávají periodické smykové pohyby ledu uvnitř ‚tygřích pruhů‘ na jižním pólu tohoto měsíce. Tyto pohyby ovlivňují charakter erupcí gejzírů Enceladu a vysvětlují denní variace jejich aktivity,« napsali vědci.
K tomuto závěru dospěla skupina amerických planetologů pod vedením vedoucího vědeckého pracovníka Laboratoře tryskového pohonu NASA v Pasadeně (USA) Ryana Parka při analýze dat, která shromáždila meziplanetární stanice Cassini během svých pravidelných přiblížení k Enceladu a dlouhodobých pozorování aktivity gejzírů na jeho jižním pólu.
Vědci si všimli, že intenzita těchto emisí se periodicky mění s periodou 32 hodin, která se shoduje s délkou dne na tomto Saturnově měsíci. To přivedlo vědce na myšlenku, že tyto změny v síle gejzírů souvisejí s některými geologickými procesy v útrobách Enceladu v okolí cirkumpolárních »tygřích pruhů«.
Jejich výpočty ukázaly, že periodické změny v aktivitě gejzírů Enceladu lze vysvětlit v případě, že gravitační interakce mezi tímto měsícem a Saturnem vedou k periodickému vzniku tzv. smykových pohybů uvnitř tygřích pruhů. Tak geologové nazývají proces, při kterém se dvě sousední vrstvy horniny nebo ledu pohybují horizontálně v opačných směrech.
Jak Park a jeho kolegové zjistili, v nitru Enceladu je tento pohyb doprovázen aktivním třením mezi vrstvami ledu, což vede k jejich periodickému zpomalování a zrychlování. Tím se mění poloha »vloček« na povrchu tygřích pruhů, což podporuje nebo brzdí pohyb gejzírových emisí z nitra Enceladu směrem k jeho povrchu. Stejné procesy ovlivňují dlouhodobý vývoj nitra Saturnova měsíce, což lze využít ke studiu jeho struktury, shrnuli planetologové.
Enceladus se stal předmětem zvýšené pozornosti vědců v roce 2005, kdy americká sonda Cassini, která dorazila do soustavy Saturnu o rok dříve, objevila na jeho povrchu gejzíry. Jak ukázala pozorování, tyto obří proudy částeček vodního ledu a páry jsou vyvrhovány do vesmíru ze čtyř rovnoběžných trhlin poblíž jižního pólu – tzv. tygřích pruhů.
Jejich objev vedl vědce k zamyšlení, odkud tyto emise pocházejí. Odpověď přišla o deset let později, v březnu 2015. Měření sondy Cassini ukázala, že v hlubinách Enceladu se nachází globální oceán kapalné a horké vody. Jeho objev vyvolal rozsáhlou debatu o tom, zda by v tomto podledovcovém tělese mohl existovat život.
(cik, TASS)