V českém mediálním rybníčku to opět zčeřilo vodu. Ne, tentokrát nešlo o únik informací, ani o investigativní bombu. Tentokrát šlo o něco mnohem vzácnějšího – o hromadné přihlášení. Ano, čtete správně. Šéfredaktoři napříč redakcemi se rozhodli přihlásit. K čemu? K hodnotám. K principům. A hlavně – jeden k druhému.
Pod společné prohlášení se podepsala jména, která běžně soupeří o čtenáře, kliky i pravdu samotnou. Najednou však našla společnou řeč. A tak vznikl text, který by se dal shrnout asi takto: »My jsme ti nezávislí. A vy ostatní… no, snažte se.«
Je to fascinující moment. Lidé, kteří si jinak nemohou přijít na jméno, se sjednotili v přesvědčení, že právě oni představují poslední linii obrany demokracie. Člověk by skoro zapomněl, že jde o tentýž mediální prostor, kde se běžně přetahuje realita podle titulku dne.
Zvláštní pozornost si zaslouží účast veřejnoprávních médií. Ta, jak známo, stojí na pevných základech objektivity, vyváženosti a – řekněme to otevřeně – koncesionářských poplatků. A právě zde přichází drobný paradox. Když se totiž mluví o nezávislosti, je poněkud odvážné opřít ji o pravidelný finanční tok od občanů, kteří si tuto »nezávislost« povinně předplácejí.
Ale nebuďme malicherní. Vždyť jde o principy! A principy jsou přece nad penězi. Tedy alespoň do chvíle, než přijde další výzva k jejich navýšení.
Celé prohlášení působí jako slavnostní nástup do jedné velké mediální třídy. Všichni si stoupli do řady, zvedli ruku a přihlásili se: »Ano, pane učiteli, my jsme ti správní!« Zbývá už jen rozdání jedniček za občanskou angažovanost. Možná tak učiní nejvyšší učitel, ústavní agent Petr Pavel Pávek, který často nemůže přijít na jméno druhému ústavnímu agentovi Andreji Babišovi. Nebo snad budou pověstné jedničky rozdány na další demonstraci na obranu demokracie pod krycím názvem Milion chvilek pro »správnou« demokracii?
A co čtenář? Ten stojí opodál a sleduje to s lehkým údivem. Možná si klade otázku, zda nejde spíš o demonstraci jednoty proti kritice než o obranu svobody. Ale to už je detail. V dnešní době totiž není důležité jen informovat – důležité je i správně se přihlásit. A pokud je to přímo proti Andreji Babišovi nebo proti tomu, kdo momentálně vládne, ale nemáme jej jako novináři rádi, o to lépe. Přeci jen v naší zemi vládnou oligarchická média.
A tak si přejme, aby toto velké přihlášení nezůstalo jen u slov. Třeba se jednou dočkáme i velkého odhlášení. Třeba od nálepek, od jistot a od přesvědčení, že pravda má jedno tiskové oddělení. Pravda je přeci pojem relativní. Každý máme svoji pravdu a ta absolutní pravda? Tu si musí každý člověk utvořit sám na základě kritického myšlení.
Do té doby: přihlášeno, zapsáno, odkliknuto.
Jan Klán
Tam je jasně vidět, komu ti šéfredaktoři slouží!
Pan Klán to vyjádřil a charakterizuje brilantně. Což vyvolává u čtenářů Seznamu a podobného hnoje a spol. bezmocné pšouky, kterými se dotyční snaží zasmradit iportaL24, což se bohužel nedaří.
Nepochybuji Honzíku, že hloupí čtenáři, kteří mařili čas brouzdáním na Seznamu a spol. prozřou a houfně přejdou na naprosto nezávislý Ipostal24, kde publikují veličiny z erotických seznamek, bývalí bolševičtí žurnalisti nebo armádní vysloužilci.