Koalice SPOLU Petra Fialy slibovala v daňové oblasti na začátku volebního období hory s horáky. Specializované daňové firmy ale propočetly, o kolik vyšší daně platíme za rok (v porovnání roku 2023 s rokem 2020 – za rok 2024 to může být nejspíš stejné) oproti poslednímu roku předchozího volebního období. Chápu, že se mnohé změnilo, ale nekompetence současné vládní koalice v daňové oblasti bohužel trvá po celé její funkční období. V českých mainstreamových mediích je často napadána slovenská vláda Roberta Fica, je jí nasazována psí hlava prakticky ve všem. A zmíněná česká média zapomněla sdělit české veřejnosti, že na Slovensku daně malým firmám snižují. A to z 15 % na 10 %. A naopak velkým korporacím s daňovým základem nad 5 milionů euro se daň z příjmů zvyšuje z loňských 21 % na 24 %. Slovenská vláda se tak vrací ke konceptu progresivního zdanění, alespoň pokud jde o korporátní oblast. Vrací se tedy cestou do západní Evropy, neboť zdrcující většina západoevropských zemí používá progresivní zdanění.
Česká ekonomika má zcela oligopolní charakter. Vláda a její instituce, které by to měly dělat (ÚOHS, ČOI ad.), na ochranu českého spotřebitele kašlou. Velké oligopoly – banky, obchodní řetězce, energetické firmy, telekomunikační firmy, aerolinky, ale konec konců také kartel velkých developerů stavějících bytové domy i automobilky si stanoví ceny svých produktů podle svých potřeb. A nejen to. De facto určují tržní podmínky, kterým se musí podřídit jak spotřebitelé – jednotliví občané, tak malé a střední české firmy.
V době, kdy inflace v souhrnu let 2022 a 2023 dosahovala u nás 30 %, prakticky bez výjimky tyto oligopoly zaznamenávaly miliardové anebo desetimiliardové meziroční přírůstky svých firemních zisků. A naopak čeští spotřebitelé museli utahovat řemeny, zápasit s rodinnými rozpočty a totéž se týkalo živnostníků, malých a středních českých firem. Ty, až na výjimky, měly a mají dosud existenční problémy.
Přitom oligopoly jsou vesměs vlastněny zahraničními majiteli, a tak velká část obřích zisků odchází z Česka do zahraničí a posiluje ekonomiky, které jsou oproti té české ekonomice podstatně silnější, a státy, jejichž občané zaznamenávají podstatně vyšší příjmy a životní úroveň, nežli naši občané. A tak za rok 2023 odešlo ze země z českých filiálek zahraničních firem na účty mateřských firem přes 300 miliard Kč v dividendách. Za loňský rok to bude podobné.
Od vlády Petra Fialy jsme neviděli žádnou snahu »něco« s tím udělat. A to něco je třeba mimořádné zdanění dividend, anebo progresivní zdanění velkých firem tak, jak to udělali k letošnímu 1. lednu na Slovensku.
Není to v podstatě nic, co by mělo někoho pohoršovat. To, že by živnostnicí, malé a střední firmy většinově vlastněné českými podnikateli, měli řádově nižší zdanění nežli oligopoly. Nešlo by přeci o žádnou nerovnost, nespravedlnost, nebo dokonce protekcionismus. Myslím, že bychom už měli překonat dobu ekonomického kutilství, kdy se čeští rádoby ekonomové nestyděli tvrdit, že když to v západní Evropě dělají špatně (mysleli tím progresivní zdanění), nemusíme to dělat špatně my.
Zásadní nerovnost mezi velkými a menšími firmami v naší ekonomice už dávno existuje. Oligopolní, většinou nadnárodní korporace, mají mnohem jednodušší přístup k získávání úvěrů a většinou nižší sazby úrokové míry u těchto úvěrů. Mají často příležitost čerpat nejrůznější dotace od státu, anebo pobídky či daňové prázdniny, které si zákulisními triky vylobovaly. Navíc, díky své velikosti a tedy v důsledku rozhodujícího podílu na trhu, prakticky nečelí žádné vážnější konkurenci a diktují si ceny, jak je napadne. Zákazník je proti nim zcela bezmocný, neboť ani tržní mechanismy v monopolním prostředí nefungují.
Tyto obrovské firmy s velkou tržní silou, mají také propracovaný systém optimalizace daní, kterému české berňáky prakticky nemají žádnou šanci čelit. Tyto oligopoly vyvinuly sofistikovaný systém systematických daňových úniků. Jejich daně mají v rukou, když je potřeba, nadnárodní týmy těch nejlepších daňových poradců a právníků. Takové zázemí pochopitelně malý český živnostník či menší a střední firmy nemají.
A nejde tedy jen o těch více než 300 miliard v dividendách, které jsou každoročně vyvedeny do zahraničí. Můžeme jen přemýšlet o tom, kolik dalších desítek miliard korun představují manipulace ve vnitropodnikových cenách mezi zahraniční mateřskou a českou dceřinou společností. A k tomu přistupují ještě různé »nezbytné služby« poskytované z centrál v zahraničí za přehnané ceny dceřiným firmám v Česku.
Dobře nastavený daňový systém, který posílí ekonomicky malé a střední podnikatelské subjekty a omezí obří zisky oligopolů, může přinést velmi střízlivě do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Uvidíme, jaké budou fiskální výsledky prvního roku uplatnění daňových změn na Slovensku.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Diskuze je uzavřena.