Všechno víme, a co ne, to najdeme na internetu. Což ovšem nic nemění na tom, že není od věci nahlédnout na zkušenost moudrých žen, totiž našich babiček a maminek. Ty totiž i bez moderních technologií si uměly prakticky se vším poradit.
Tak třeba v kuchyni. Vyboulený dort, tedy ten, který nemá po dopečení pěkný rovný povrch, překlopte ještě ve formě, když je teplý, na vál. Dort se vyrovná a po 15 minutách můžeme začít se zdobením.
Anebo vyklopení bábovky, někdy je to problém. Přitom je to tak jednoduché! Na horní část formy přiložte rovný talíř nebo plochou mísu a formu obraťte. Neodpadne-li bábovka od formy hned, zchlaďte ji utěrkami namáčenými ve studené vodě. Tak se bábovka odlepí od stěn formy a dobře se vyklopí, aniž byste ji potrhali.
Nadýchané palačinky nemají chybu! Zvláště když do těsta přidáte trošku sodovky nebo jednu či dvě lžíce rumu! Těsto ovšem musíte nechat alespoň hodinu odležet.
Smažená cibulka je skvělá! Pokud máte více cibule a bojíte se, že by se snad mohla dříve či později zkazit (což je velmi pravděpodobné), pak ji jemně nasekejte, osmažte dorůžova, a společně s tukem nalijte do kameninového hrnku a uložte v chladu. Babičkám na to stačil chladný sklep, mi potřebuje chladničku. Až budete cibulku potřebovat, stačí do nádoby »hrábnout« lžící a cibuli hodit do kastrolu.
Sušené houby před vařením umyjte, až potom je namočte. Vodu z namočených hub nevylévejte, ale použijte ji k přípravě omáčky, polévek (třeba bramboračky) nebo k podlévání masa.
Bylinky dodají pokrmu šmrnc. Babičky věděly, že jen v případě, když čerstvé bylinky přidají až v závěru přípravy pokrmu. Nikdy je zbytečně nevařily. Sušené bylinky však nejdříve rozdrťte, uvolní se jejich vůně…
Bylinkové octy patří k tradici české kuchyně. »Prachobyčejný« kvasný osmiprocentní ocet obohacený snítkami čerstvých bylinek, dobře uložený několik dní či týdnů v chladu a temnu, přispěje několika kapkami nejen k báječné chuti zeleninových salátů, ale i omáček. Netřeba proto vždy kupovat drahé, byť chuťově zajímavé octy z cizích kuchyní. I když některé z nich jsou opravdu mimořádně zajímavé… Ostatně i naše české a moravské vinné octy, ať již bílé či červené, jsou skvělé a zeleninové či ovocné saláty jimi ochucené jsou báječné. O omáčkách jimi ochucených ani nemluvě. Babičky a maminky to dobře věděly a vědí.
Koupání a osobní hygieně věnovaly a věnují maminky i babičky velkou pozornost. Osobně upřednostňuji sprchování, ale toto řešení bylo pro naše babičky fakticky nedostupné. A tak jim nezbylo, než koupat se ve vanách (pokud je už měly) či v různých kádích, v dávných časech i kamenných korytech zvenčí nahřívaných ohněm. Což jsem jen někde vyčetl. Ale různé bylinky, olejíčky a vonné esence byly přidávány do koupelí již v pradávnu, však to znáte z historických filmů. Na trhu je bezpočet moderních prostředků, které mají napravit unavené tělo, osvěžit je a přispět k obnově strastmi zatížené mysli. Ve svém archivu jsem našel recept na lázeň, který je podle mého soudu perfektní. Pochází z 18. století. V hrnci večer uvařte po dvou hrstech šalvěje, levandulových a růžových květů, mírně osolte (jak jsem zkusmo ověřil – stačí dvě lžíce soli), nechte vychladnout a ráno přeceďte a přidejte do vany s nepříliš horkou vodou. Půl hodinka dopoledního nerušeného (děti ve škole, manžel či manželka v práci) »válení« ve vaně opravdu osvěží a celý den pak bude báječný. Studená sprcha na závěr rozhodně neuškodí.
Klasikou (neověřoval jsem, neboť je to drahé, a co si budeme povídat, i zcela nedostupné) je koupel v oslím či čerstvě nadojeném kravském mléce s přídavkem medu, květu levandule a růžových lístků. Údajně je dobrá i koupel ve vlažném polosuchém červeném víně… Četl jsem to, ale o očistném efektu těchto, jistěže jen lázní bohatců, vážně pochybuji.
Podobné věci pro koupel naše babičky určitě nepoužívaly, ale pár bylinek v nich určitě nechybělo. Pokud měly v domcích koupelny, vždy byly dobře větratelné, na parapetech nechyběly květiny v květináči, které udržovaly vzduch čistý a svěží, navíc regulovaly nadměrnou vlhkost v koupelně.
Důležitou součástí koupelny jsou zrcadla. Pokud je dáte tak nízko, aby se v nich viděly i děti, určitě se mnohem snáze naučí pravidelně čistit zuby a česat se. Aby se zrcadlo nezamlžilo, napouštějte nejdříve do vany studenou vodu, nebo je potřete několika kapkami šamponu. Nezapomeňte na to, že pára poškozuje stříbrný povlak na zadní straně zrcadel. Proto dbejte na to, aby se zadní strana nedotýkala stěny a mohl za ní cirkulovat vzduch. Koupelnové skříňky se zrcadly na dvířkách nechávejte celý den pootevřené.
Přírodní houby (kdysi byly běžně na trhu, a jsou tady zas) a žínky na mytí udržujte tak, že je jednou týdně namočíte do roztoku octa a horké vody (1:1). Ostatně, tak to dělaly a dělají naše babičky a maminky…
Jiří Janouškovec
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay