Stalo se již významnou tradicí, že každoročně vyjadřujeme úctu a naše poděkování hrdinům, kteří sami položili své životy za to, abychom my mohli žít. Abychom se vůbec mohli narodit a abychom mohli své životy prožít v míru.
Nic z toho by se nestalo skutečným, kdyby nebylo hrdinství především vojáků Rudé armády. Kdyby nebylo obětavé statečnosti sovětského lidu…
V dnešní době, kdy se nás revanšistické a revizionistické síly snaží zatáhnout do novodobého »Drang nach Osten«, kdy pátá kolona v naší zemi pořádá oslavné sjezdy potomků našich katů a kdy dochází k nestoudnému přepisování a pokřivování dějin, je obzvláště důležité nezamlčovat historickou pravdu.
Naším hlavním posláním je bránit pravdivý odkaz našich předků, mít respekt a úctu k památce padlých bojovníků proti fašismu. A hlavně nedopustit, aby tato památka byla zapomenuta či dokonce sprostě pošlapávána.
Ti mladí kluci, kteří často nebyli starší než dnešní maturující mládež, se v oněch májových dnech již mohli vrátit do své vlasti, za svými láskami a ke svým rodinám. Ale oni místo toho osvobozovali naši zem. A mnozí z nich zde položili své vlastní životy za svobodu a za mír – pro životy naše…
Plivat dnes na jejich památku a ničit jejich pomníky a pomníčky je sprostá nelidská ubohost.
Nemrzačte naši historii!
Československé mírové fórum, jehož členové a sympatizanti jsou mnohdy zároveň i členy Klubu českého pohraničí, si plně uvědomuje, že kdo nezná minulost, je nucen si ji prožít znovu. Proto nikdy nesmíme zapomínat, komu vděčíme za život v míru. Abychom už nikdy nedopustili přítomnost zla fašismu v naší krásné zemi!
Čest památce sovětských vojáků bojujících v Rudé armádě!
Čest našim Osvoboditelům od hnědého moru fašismu!
Čest a úcta všem protifašistickým bojovníkům na všech světových stranách!
S přáním míru
Marek Adam, předseda Jihočeského KK ČSMF, místopředseda KČP Táborsko, Dr. Edvarda Beneše
Nevím, komu vděčí za život soudruh, ale já výhradně svým rodičům. Žádný ruský voják u toho nebyl. A paradoxně v tom, že se moji rodiče vůbec potkali, má velkou roli existence protektorátu a obsazených Sudet.
Nikdo samozřejmě nesnižuje roli prostých vojáků RA při našem osvobození. Je ale zarážející, že současný učitel dějepisu si myslí, že se prostý sovětský voják mohl sebrat a odejít před dokončením bojů za svými blízkými. Doufám, že podobně nemrzačí historii i před svými studenty.
Brázdolf, už máš připravenou vítací vlaječku s hákenkrojcem a nacvičuješ před zrcadlem hajtla k uvítání Posselta a jeho družiny?
Hned jsem si myslel Brázdolfe, že u toho tvým rodičům musel svítit Henlein, když na tobě pracovali. To vyvozuji z tvého pohledu a tvých keců zde v iportaL24, Brázdolfe, jak tady sám přiznáváš.