Zemřela filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let

Svět filmu přišel o jednu ze svých největších ikon. Ve věku 91 let zemřela francouzská herečka Brigitte Bardotová, legenda poválečné kinematografie a později výrazná bojovnice za práva zvířat. O jejím úmrtí informovala agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové.

»Nadace Brigitte Bardotové oznamuje s obrovským smutkem úmrtí své zakladatelky a předsedkyně, paní Brigitte Bardotové,« uvedla nadace v prohlášení. Herečka zemřela dnes ráno ve své vile v Saint-Tropez. Ještě na podzim byla hospitalizována po operaci v Toulonu, poté se léčila doma.

Bardotová patřila k nejvýraznějším tvářím francouzského filmu 50. a 60. let. Objevila se přibližně v padesáti filmech, spolupracovala mimo jiné s Jeanem-Lukem Godardem či Rogerem Vadimem. Hereckou kariéru ukončila už v roce 1973, ve 39 letech, na samotném vrcholu slávy.

Ikona nové filmové éry

Brigitte Bardotová vstoupila do světa filmu na počátku 50. let a velmi rychle se vymykala tehdejším představám o ženských rolích. Na plátně nepůsobila jako nedotknutelná diva, ale jako přirozená, instinktivní a provokativní osobnost. Právě tato autenticita z ní udělala symbol generační změny – ženy, která si dovoluje toužit, vzdorovat i chybovat.

Zlomem v její kariéře se stal film …a Bůh stvořil ženu (1956), jenž šokoval otevřeným zobrazením ženské sexuality a zároveň redefinoval podobu evropského filmu. Bardotová se díky němu stala sexsymbolem a prosadila i za hranicemi Francie a stala se jednou z mála neamerických hereček, které dosáhly skutečného světového věhlasu. Následovaly role ve filmech Pohrdání Jeana-Luka Godarda, Viva Maria! Louise Malla či Pravda, v nichž dokázala spojit smyslnost s dramatickou hloubkou.

Na rozdíl od mnoha svých současnic Bardotová nikdy neusilovala o herecké ceny ani uznání kritiky. Film vnímala spíše jako prostor, kde mohla být sama sebou, než jako řemeslo, které by chtěla systematicky rozvíjet. Právě tato nezávislost – a schopnost odejít v okamžiku největší slávy – z ní učinila výjimečný fenomén. Když se v roce 1973 rozhodla film opustit, zavřela za sebou jednu z nejvýraznějších kapitol evropské kinematografie 20. století.

Od té doby se naplno věnovala ochraně zvířat a založila nadaci, která nese její jméno. Právě její aktivismus ji ale opakovaně přiváděl do sporů se soudy i veřejností. Bardotová čelila pokutám za výroky, které byly označeny za hanlivé či podněcující nenávist. Netajila se ani svébytnými politickými názory a mj. podporou strany Marine Le Penové.

Na úmrtí herečky reagovala řada francouzských politiků. Prezident Emmanuel Macron ji označil za »legendu století«, která podle něj zosobňovala svobodu a francouzský životní styl. Připomněl také, že Bardotová se stala jednou z podob Marianny, symbolu Francouzské republiky.

Brigitte Bardotová zůstane v paměti jako žena, která zásadně proměnila obraz herečky i ženské role ve filmu. Přestože sama později svou filmovou minulost odmítala, její vliv na kinematografii, módu i společenské normy druhé poloviny 20. století zůstává trvalý.

(koz)