Otázka možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), změny zákona známého jako lex Babiš i pravidla pro vymáhání dotací patřily mezi hlavní témata nedělní politické debaty v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda ODS Martin Kupka se přeli nejen o podobu připravované novely, ale také o to, zda současná legislativa zvýhodňuje či naopak omezuje premiéra.
Schillerová zopakovala svůj dlouhodobý názor, že původní zákon o střetu zájmů byl vytvořen především s cílem zasáhnout Babiše. Podle ní šlo o normu zaměřenou na jediného politika, přestože voliči opakovaně rozhodli o jeho setrvání v nejvyšších funkcích.
»Byl to zákon nastavený proti jednomu člověku. Přesto se tento člověk z vůle občanů stal opakovaně premiérem,« uvedla ministryně. Současné změny mají podle ní odstranit některé problematické části původní úpravy a přiblížit česká pravidla standardům běžným v dalších zemích Evropské unie.
Předseda ODS Kupka s takovým výkladem nesouhlasil. Argumenty ministryně označil za nepřesvědčivé a upozornil, že kolem Babišova svěřenského fondu stále zůstávají nejasnosti. Podle něj není dostatečně doloženo, jakým způsobem je holding Agrofert od premiéra skutečně oddělen.
Schillerová naopak trvala na tom, že Babiš ztratil možnost Agrofert ovládat a nemá na něj vliv ani v případě, že by jednou z politiky odešel. Zdůraznila také, že premiér podle ní postupuje mimořádně opatrně a vyhýbá se všem jednáním, kde by mohl vzniknout byť jen náznak střetu zájmů. »Dokonce dělá to, co by dneska nemusel, že když se řeší cokoliv, kde by mohl být jenom v potenciálním střetu zájmů, tak opouští jednání vlády. Odstřihává se od všeho, kde by mohl být jenom stín pochybností,« řekla Schillerová.
Napětí mezi oběma politiky vyvolala i novela zákona o střetu zájmů, kterou předložila skupina koaličních poslanců vedená Radkem Vondráčkem (ANO). Kritiku opozice vyvolalo především ustanovení, které by zkrátilo lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených zemědělských dotací z deseti na čtyři roky.
Kupka varoval, že taková změna by mohla mít dopad i na případy spojené s holdingem Agrofert. Podle něj je nepřijatelné, aby se pravidla měnila způsobem, který by mohl prospět politikům rozhodujícím o veřejných prostředcích.
Ministryně financí připustila, že některé části návrhu ještě mohou projít úpravami. Připomněla, že nejde o vládní návrh připravený jednotlivými ministerstvy, ale o poslaneckou iniciativu, u níž se připomínky teprve vypořádávají. Podle ní je cílem především sjednotit různé lhůty a pravidla s ostatní legislativou.
(pk)
FOTO – tn.cz