Zýkait je velmi vzácný minerál patřící do třídy minerálů »fosfátů, arseničnanů a vanadičnanů«. Krystalizuje v kosočtverečné krystalové soustavě se složením 3Fe4 + [ (OH, SO4) ( AsO4)3 ] · 15H2O , chemicky se tedy jedná o hydratovaný arseničnan železa s hydroxidy a síranovými komplexy jako dalšími anionty.
Zýkait je průsvitný a tvoří pouze malé, jemné, jehličkovité krystaly o délce až asi 0,02 milimetru. Nejčastěji se vyskytuje ve formě nodulárních minerálních agregátů o průměru až asi 3 centimetry nebo jako masivní výplně dutin. Zýkait je šedavě bílý s bledě žlutavě zeleným nebo nahnědlým nádechem.
Zýkait byl poprvé objeven v »Dole Šáfary« u Kaňku (Kutná Hora) v ČR a popsán v roce 1978 F. Čechem, J. Jansou, Františkem Novákem, který minerál pojmenoval po Václavu Zýkovi (narozeném v roce 1926 a zemřelém v roce 1990), řediteli Ústavu pro suroviny v Kutné Hoře.
Zýkait, který byl jako samostatný minerál uznán až v roce 1976, dosud není uveden v 8. vydání Strunzovy klasifikace minerálů z roku 1977. Pouze v katalogu minerálů Lapis od Stefana Weiße, naposledy revidovaném a aktualizovaném v roce 2018, který se stále drží této starší formy klasifikace Karla Huga Strunze s ohledem na soukromé sběratele a institucionální sbírky, kde tvoří nepojmenovanou skupinu spolu s bukovskýitem, desinezitem, diadochitem, hilarionitem, pitticitem a sarmientitem.
Zýkait vzniká sekundárně (druhotně) jako produkt zvětrávání arsenopyritu a pyritu na výsypkách starých dolů. Mezi související minerály, kromě arsenopyritu a pyritu, patří sádrovec, kaňkit, limonit, pitticit, křemen a skorodit .
Zýkait, jakožto vzácný minerál, byl dosud (k roku 2012) nalezen pouze na několika málo místech. Kromě typové lokality »Šafáry« u Kaňku, byl minerál nalezen v České republice pouze u Jáchymova.
V Německu byl zýkait nalezen v dolech »Vereinigt Feld«, »Reiche Zeche« a »Christbescherung« poblíž Freibergu v Saských Krušných horách a v Polsku byl zatím nalezen pouze v dole »Wilhelm« poblíž Staré Hory v pohoří Bober-Katzbach (Dolní Slezsko).
Inu, chce to jen další výzkum, aby byly další lokality objeveny.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora